Klikovka
Klikovka (Smíchov) | |
---|---|
Bývalá sýpka usedlosti | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko |
Výstavba | 1643 |
Další majitelé | Johann Christof Alsterle z Astfeldu, Václav Klyka |
Poloha | |
Adresa | U Klikovky 4, Praha 5 - Smíchov, Česko |
Ulice | U Klikovky |
Souřadnice | 50°4′21,94″ s. š., 14°22′20,18″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40355/1-1395 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klikovka je budova na pražském Smíchově.[1] Z někdejší rozlehlé usedlosti s názvem Alsterlický dvůr (Alsterlischer Hof) s hospodářským dvorem se do současnosti dochovala pouze sýpka. Ostatní budovy byly zbořeny v roce 1971.
Historie
Usedlost dal postavit roku 1643 Johann Christof Alsterle, povýšený císařem Ferdinandem II. do rytířského stavu, který pocházel z českobudějovického měšťanského rodu Alsterlů z Astfeldu. Tento majetek zdědil roku 1689 jeho synovec Maxmilián Wenzl Alsterle z Astfeldu.
Dvůr koupil v roce 1758 mlynář Václav Klyka, po němž se toto místo dodnes nazývá. Klikovka tehdy představovala dvě zděné budovy ve tvaru písmene „L“ s otevřeným dvorem a naproti přes dnešní Podbělohorskou ulici ještě jednu obdélnou budovu.
Na konci 19. století usedlost vlastnila spolu s nedalekou Skalkou, Zámečnicí a dnes již neexistující Klimentkou, lékařská rodina Rennerů. Po druhé světové válce ji získala pražská obec a zřídila zde Státní statek hl. m. Prahy. Usedlost se až do začátku 70. let rozkládala po obou stranách Podbělohorské silnice a měla velkou zahradu. Před demolicí zde stála obytná dvoukřídlá budova z konce 18. století s klasicistní fasádou a vikýřem nad vchodem. Dále zde byla zděná stáj, prasečník a stodola, která již tehdy byla ze tří čtvrtin zbořená. Poblíž byla ještě kůlna a stará studna, která zanikla. Kůlna byla zrušena. V budově byly dvě obytné jednotky.
Dodnes stojící barokní bývalá sýpka, která demolici unikla, je zděná jednopatrová klenutá budova. Zachovala se v původní podobě a obytná byla již v 19. století. Od roku 1964 je památkově chráněna.
Trivia
Nedaleko někdejší smíchovské usedlosti Klikovka se nachází ulice U Klikovky a Pod Klikovkou. Připomínkou druhé pražské usedlosti stejného názvu (Klikovka), z níž se ovšem nedochovalo vůbec nic (zanikla „po roce 1910“[2]), je ulice podobného názvu Na Klikovce s přilehlou zastávkou autobusu a restaurací, jež obě nesou název Klikovka, v Praze 4-Nuslích na Pankráci. Obě Klikovky jsou od sebe vzdáleny asi 7 km.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 7068-1, Smichow, mapový list č. I. Dostupné z WWW.
- ↑ Jaroslava Staňková, Martin Hurin, Jaroslav Staněk: Pražské zámky, zámečky a usedlosti. Praha: Nakladatelství Academia, 2008. 1. vyd. S. 238.
- ↑ http://mapy.cz/s/kvac
Literatura
- Lašťovková, Barbora. Pražské usedlosti 1. vydání, Praha: Libri 2001. ISBN 80-7277-057-8. S. 146 - 147.
- Jaroslava Staňková, Martin Hurin, Jaroslav Staněk: Pražské zámky, zámečky a usedlosti. Praha: Nakladatelství Academia, 2008. 1. vyd.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klikovka na Wikimedia Commons
- Galerie Klikovka na Wikimedia Commons
- Malé dějiny Smíchova a Košíř. Košířské usedlosti: Klikovka. Archivováno 10. 6. 2016 na Wayback Machine. 07.10.2006, zh.
- Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: 7068-1, list.č. 1. Archivováno 23. 6. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Do velké míry pobořená bývalá dělnická kolonie Buďánka, v roce 2024 opět chátrající usedlost Skalka, částečně stojící usedlost Klikovka (zůstala zachována jen bývalá sýpka), zcela zbořená usedlost Demartinka, okresní chorobinec (čp. 720 - Podbělohorská 26, Nad Klamovkou 2 -, dnes ZŠ Podbělohorská) na mapě z roku 1906