Kliment Bosák

Kliment Bosák OFM
kněz
Zasvěcený život
InstitutfrantiškániFrancescocoa.png
Svěcení
Službykazatel v Jindřichově Hradci
Osobní údaje
Datum narození1500
Povolánítextař duchovních písní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kliment zvaný Bosák dle své řeholní příslušnosti k františkánům s možným příjmením Ursin byl autor textů duchovních písní činný v první polovině 16. století.[1] Ve františkánském řádu působil jako kazatel v Jindřichově Hradci. Jako i další řeholníci v té době však inklinoval k tehdy nově se objevujícímu Luteránství a církevní řád opustil, myšlenky reformace se jasně odrážejí v Klimentem napsaných textech písní (např. důraz na autoritu Bible, popření spasitelné moci lidských skutků). Kliment, pokud toto bylo jeho světské (křestní) jméno, mohl být totožný s jindřichohradeckým františkánským kazatelem a přívržencem luteránství Benediktem z Plzně (řeholní jméno), kterého roku 1524 usilovali františkáni z bechyňského kláštera z konfesních důvodů zajmout a zavřít do klášterního vězení.[2] Vzhledem k vydání jeho písní v tzv. habrovanském kancionálu mohl rovněž působit v širší skupině habrovanských či dalších náboženských skupin na jižní Moravě. Jeho přízviskem či příjmením bylo "Ursin", neboť jméno "Kliment Ursin" se nachází v akrostichu jeho písně "Král náš věčný požehnej".[3]

Františkánská historiografie Klimenta Bosáka ztotožnila s o 50 let dříve žijícím a rovněž v Jindřichově Hradci působícím Klimentem de Dithmaria († 1486 nebo 1487).[4]Tato chybná interpretace se pak tradovala v historických zpracování františkánských dějin i v moderní době.[5] Často uváděná účast Klimenta Bosáka na tzv. hromničním sjezdu podobojích roku 1524 v Praze je nedoložená.[6] Není vyloučeno, že Kliment (pokud šlo o jeho světské jméno) byl totožný s jindřichohradeckým kazatelem Benediktem z Plzně, který šířil luteránství a bechyňští spolubratři se jej neúspěšně pokoušeli roku 1524 v klášteře zajmout a uvrhnout do klášterního vězení.[7] Zatím nevyřešenou otázkou je možnost ztotožnění Klimenta Bosáka s bratrským knězem Klimentem († 4. 7. 1561 v Přerově), který byl ordinován v Prostějově roku 1537, působil v Jaroměřicích a kterého rovněž jako skladatele písní uvádí Jan Blahoslav.[8]

Od Klimenta Bosáka je známo 15 dochovaných křesťanských písní. Podle hudebního historika Karla Konráda nebo františkána Bonaventury Wilhelma složil ke všem, nebo přinejmenším části svých písní i nápěv,[9] Dobroslav Orel nicméně doložil použití melodie některých jeho písní u starších českých a zejména latinských zpěvů.[10] Jeho písně byly populární jak v katolickém, tak v evangelickém prostředí. Antonín Koniáš ve svém "Klíči" nicméně nařizoval kancionály pod Klimentovým jménem odstranit.[11] Přesto týž Koniáš do svého kancionálu zařadil nejméně tři Klimentovy písně.[12]

Klimentem složené texty písní[13]

  • Bože Otče, sešli nám nyní Ducha svatého
  • Budiž chvála Bohu na výsosti, z té
  • Děkujem tobě, Kriste, žes nás sobě koupil
  • Dočkali sme času svítání, pravdy Boží
  • Jezu Kriste, tys zajisté syn pravý Boha Otce
  • Kdo z žalosti do radosti chce přijíti
  • Král věčný vás požehnaj požehnáním, variantně Král náš věčný požehnej – píseň složil zřejmě při odchodu z Jindřichova Hradce na rozloučenou.[14]. V akrostichu[15] zde autor zanechal své jméno "Klimant Ursin". V evangelických kancionálech byla později použita jen první sloka, drouhou snad přibásnil Jiří Třanovský pro zpěvník Cithara sanctorum.[16]
  • Kto se líbí Bohu, jsúc živ v šlechetnosti
  • Máš to znáti, ó křesťane věrný, co tě učinil
  • Ó Jezu Kriste, Pane Boží Synu
  • Ó lidské pokolení, měj vždy v své pamět
  • Otče náš, milý Pane, dajž nám ducha
  • Pane Kriste, Bože věčný a nebeský králi
  • Slušelo by nám to znáti i pilně se vyptávati
  • Volám k tobě ve dne v noci, Pane Jezu

Klimetovi rovněž připisované písně:

  • Aj, již má se ku svítání – píseň bratrského kněze Klimenta v Jaroměřicích, Přerově.[17]
  • Chválu čiňme Bohu Otci - píseň bratra Klimenta v bratrském Šamotulském kancionálu (1561).[18]
  • Lamentationes pro tribus feriis Maioris Hebdomadae ad consuetum et communem Nostri ordinis tonum collectae = lamentace na Svatý týden a modlitbu Jeremiáše proroka.[19]

Píseň K svaté Kateřině byla nesprávně připisována Klimentu Bosákovi,[20] dle akrostichu: JOHANNES lze toto dílo jasně přiřadit k františkánu Janu Vodňanskému.[21]

  • Na Sinajské hoře kvítek kvete[22]

Dnes nezvěstné písně: Písničky tři o vrchnosti, O lstivém utrhání, O ženách lstivých měly být podle Jungmanna obsaženy v knize roku 1563.[23]Kliment Bosák byl pravděpodobně autorem mnohem většího počtu písní. Zatím nezvěstné zůstává dochování Klimentova kancionálu, o němž je zmínka v pozůstalosti tiskaře Jiřího Melantricha a který jej zřejmě vytvořil ve větším i menším formátu. Antonín Koniáš registruje Klimentův kancionál v osmerkovém formátu z roku 1607 a dále nedatovaný v kvartovém formátu.[24] Kliment měl být rovněž autorem nezvěstného polemického spisu O pravdě spasitedlné. Ze známých útržků, které uvedl Jan Blahoslav ve své Gramatice české lze usuzovat, že dílo bylo napsáno pod vlivem německé reformace.[25]

Vydání a edice Klimentových písní:

  • [habrovanský kancionál = ] Písničky křesťanské ku cti a chvále Boží. Luleč : Kašpar Aorg, 1530. Knihopis č. 13495. Národní knihovna ČR, sign. 54 G 262, dig. kopie v databázi Manuscriptorium. Obsahuje 11 písní, jejichž autor je uveden jako "Kliment, někdy kazatel hradecký".[26]
  • [miřínský kancionál =] Písně staré gruntovní a velmi utěšené. Praha-Staré Město, Pavel Severýn, 1531. Knihopis č. 05618. Utrakvistický kancionál, opět obsahuje 11 písní ale uvedených anonymně.
  • [ Vorličného kancionál =] Kancionál český, Olomouc: Jan Günther, 1559, ff. 184r-185r, 331r-343r. Knihopis č. 03718. Utrakvistický.
  • Písně nové. Praha-Staré Město : Burian Valda, 1588. Knihopis č. 13262. Katolický kancionál.[27]
  • [Kancionál český. Sine loco et typographo, 1550–1600]. Knihopis č. 03719. Národní knihovna ČR, sign. 54 F 73.[28]
  • Závorka Lipenský, Tobiáš. Písně chval božských. Praha : J.J. Dačický, 1606. Knihopis č. 17175. Evangelický kancionál.
  • Klimenta Bosáka Kancional. Praha, 1607. Dnes nezvěstný zpěvník uvádí Jungmann[29], A. Koniáš zmiňuje další vydání (viz výše).
  • [Dačického kancionál =] Kancionál. Praha : J.J. Dačický, 1609. Knihopis č. 03713.
  • Jireček, Josef. Anthologie z literatury české, svazek II. Doba střední. Vydání 4., Praha 1881, s. 102–104. (Píseň Jezu Kriste, tys zajisté Syn pravý Boha Otce)[30]
  • Kašpar, Ludvík Bohumil. Zpěvník žalmů a písní duchovních pro chrám, školu i dům. Praha 1877 (Aj, již má se ku svítání; Král věčný nás požehnej; Ó Jezukriste, Pane; Otče náš, milý Pane).
  • Konrád, Karel. Dějiny posvátného zpěvu staročeského od XV. věku do zrušení literátských bratrstev, I. část, XV. věk a dějiny literátských bratrstev, Praha 1893, s. 46–64. (edice prvních slok 15 Klimentových písní, Král věčný vás požehnaj - jen 2.,3. a 5. sloka. V přílohách také vícehlasá zpracování zpěvů Otče náš, milý Panea Bože Otče, sešliž nám).
  • Kancionál : společný zpěvník českých a moravských diecézí. (č. 911 - Otče, náš milý Pane).
  • Mešní zpěvy. Praha, 1990, s. 177, 246.
  • Denní modlitba církve. Hymny. Praha 1989, s. 36n, 81, 196. (Písně Otče náš, milý Pane; Kdo se líbí Bohu; Jezu Kriste, tys zajisté - anonymně).
  • Havrlant, Jaroslav. Kliment Bosák – hledání jednoho z nejstarších českých hymnografů. In Hlaváček, Petr et al. O felix Bohemia! Studie k dějinám české reformace. Praha, 2013, s.173-194 (s. 188: píseň Král věčný vás požehnaj - úplné znění).

Reference

  1. ↑ HAVRLANT, Jaroslav. Kliment Bosák – hledání jednoho z nejstarších českých hymnografů. In: O felix Bohemia! Studie k dějinám české reformace. Praha: FF UK : Filosofia, 2013. S. s. 173-194.
  2. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 184-186.
  3. ↑ ŠIMEK, Josef Bohuslav. O žalmech, chvalozpěvech a písničkách obsažených ve zpěvníčku Zpívejme Hospodinu. Praha: [s.n.], 1948. S. s. 28–30, 32n, 118–120.  HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 179 a 190.
  4. ↑ LABE, Jindřich. Historie o třích svatých obrazích.... Praha: [s.n.], 1746. S. s. 35.  Viz HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 175)
  5. ↑ WILHELM, Bonaventura; MINAŘÍK, Klemens. Dějiny klášterů františkánských v Čechách a na Moravě. Třebíč: Františkánská provincie česko-moravská, 1909. BŘEZINA, Florián Ferdinand OFM. Stručná chronika kostela a kláštera františkánského v Jindř. Hradci. Jindřichův Hradec: [s.n.], 1911. HOUŠKA, Petr Alkantara OFM. České františkánství. [Praha]: vl.nákl., 1997. S. s. 17. BAJGER, Matyáš Franciszek. 'Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007 [cit. 6.8.2013]. Rigorózní práce. FF Ostravské univerzity. . s. s. 342. Dostupné online. KUSÁK, Petr. Role františkánů-observantů při rekatolizaci českých zemí. Brno, 2013 [cit. 6.10.2013]. Bakalářská práce. FF Masarykovy univerzity. . s. s. 22. Dostupné online. BAJGER, Matyáš F. [Jindřichův Hradec - františkáni]. In: Lexikon der regionalen Literaturgeschichte des Mittelalters. Tschechien. Berlin: Akademie Verlag, 2014. ISBN 978-3-05-005132-1.
  6. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 182-184. podle Matouše Collina z Chotěřiny.
  7. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 187. HLAVÁČEK, Petr. Čeští františkáni na přelomu středověku a novověku'. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1212-5. S. s. 154. 
  8. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 177, 191-192. Podle KAŠPAR, Ludvík Bohumil. Zpěvník žalmů a písní duchovních pro chrám, školu i dům,. Praha : [s.n.], 1877. S. s. 309.
  9. ↑ KONRÁD, Karel. Dějiny posvátného zpěvu staročeského od XV. věku do zrušení literátských bratrstev, I. část, XV. věk a dějiny literátských bratrstev. Praha: [s.n.], 1893. S. s. 46–64. 
  10. ↑ OREL, Dobroslav. Kliment Bosák. Cyrill. 1918, roč. 44/8 říjen, s. s. 121-124.  Srov. HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 179.
  11. ↑ KONIÁŠ, Antonín SJ. Clavis haeresim claudens et aperiens = Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající. Hradec Králové: [s.n.], 1729. S. s. 91-92. . Srov. HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 175.
  12. ↑ KONIÁŠ, Antonín SJ. Citara Nového zákona. Hradec Králové: [s.n.], 1727. S. s. 200, 294, 446. . Srov. HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 176.
  13. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), přehled na s. 194 včetně odkazů na vydání jednotlivých písní v kancionálech 15. a 16. století a identifikaci nápěvu.
  14. ↑ BARTOŠ, František M. Obrázky z našich dějin. Praha: [s.n.], 1940. S. s. 56–59. . Srov. HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 179.
  15. ↑ ŠKARKA, Antonín. Nové kapitoly ze staré české hymnologie. Praha: [s.n.], 1942. .
  16. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 179.
  17. ↑ KAŠPAR. Zpěvník žalmů a písní... (cit.), s. 309, edice písně na s. 177 (č. 215).
  18. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 178.
  19. ↑ Vydáno v zpěvníku "Hymnologia franciscana", přesněji Hymni cum Antiphonis, Qui Secundum Ritum Sanctae Romanae Ecclesiae, & Seraphicae Religionis S. Francisci in publicis Processionibus cantari solent. Příprava vydání Modestus Meerstein. Olomucii: Vitus Henricus Ettelius, 1666. S. f. E1a.  Srov. BŘEZINA. Chronika... (cit.). HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 178.
  20. ↑ JIREČEK, Josef. Dějiny literatury české. Díl I, Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku, ve spůsobě slovníka životopisného a knihoslovného. Příprava vydání Modest Meerstein. V Praze: B. Tempský, 1875-1876. S. Svazek I: s. 92, 198n; Svazek II: s. 380. 
  21. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 189. TRUHLÁŘ, Josef. O životě a spisech známých i domnělých bosáka Jana Vodňanského. Časopis Musea království českého. Roč. 58, čís. 1884, s. 524–547. 
  22. ↑ BŘEZINA. Chronika... (cit.).
  23. ↑ JUNGMANN, Josef. Historie literatury české. Praha: F.Řivnáč, 1849. S. s. 132, č. 60.  Knihopis č. 03983.; HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 181.
  24. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 181.
  25. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 181-182.
  26. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.).
  27. ↑ HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.). KONRÁD. Dějiny posvátného zpěvu ... (cit.}, s. 227.
  28. ↑ Podle HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.). je tento zpěvník shodný s kancionálem vydaným J. Nigrinem (Černým) v Praze, 1593. Knihopis č. 13305.
  29. ↑ JUNGMANN. Historie litertatury české {cit.), s. 135 (č. IV/119)
  30. ↑ Podle HAVRLANT. Kliment Bosák (cit.), s. 176-177, stejně jako u následujících publikací.

Média použitá na této stránce