Klisín

Klisín
Pohled na část vesnice
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Milevsko
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°30′2″ s. š., 14°20′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	20 (2021)[1]
Katastrální území	Klisín (2,9 km²)
PSČ	399 01
Počet domů	21 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Klisín
Další údaje
Kód části obce	26743
Kód k. ú.	626741
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klisín je vesnice, část města Milevsko v okrese Písek v Jihočeském kraji. Nachází se jeden kilometr od Dmýštic a deset kilometrů od Milevska.

Název vesnice lze pravděpodobně vysvětlit dvěma způsoby.^[3] Jednak podle staročeského názvu pro hříbě – klíse.^[3] Zřejmě zde byla ustájena nebo chována hříbata.^[3] Nebo může být název Klisína odvozen od jména Klis nebo Klisa.^[3] Aby nedocházelo k záměně Klisína a blízkého Klisince, byl Klisín označován jako Veliký nebo Větší Klisín.^[3]

Podle tohoto zdroje jsou první zmínky o vesnici z roku 1405 v zápise sporu mezi pražským měšťanem a správcem milevského kláštera.^[3] Další zmínky o vesnici jsou z roku 1463. Ve středověku byl klášterní statek v držení milevského kláštera. Později byla ves zastavena k hradu Zvíkov.^[4] V 15. století spravoval záležitosti Klisína níkovický rychtář.^[5] Od roku 1587 byla ves uváděna jako součást hrazanské rychty nepřetržitě až do roku 1850.^[5] V 16. století po koupi klášterního panství Kryštofem ze Švamberka se stal Klisín součástí zvíkovského panství a posléze orlického panství až do rozpadu feudalismu.^[4] Kolem roku 1836 byl na panském vrchu Zběžnice východně od Klisína zřízen větrný mlýn po způsobu větrných mlýnů z Holandska.^[3] Této chalupě se začalo říkat Na Větrníku.^[6] Název Na Větrníku je odvozený od jediného větrného mlýna na Milevsku, který zde stával. I přes to, že mlýn byl ziskový a funkční, šlo o panský majetek a tak částka, která byla za jeho prodej požadována, byla neúměrně na tu dobu vysoká. Mlýn byl roku 1850 zrušený. V roce 2010 se podařilo zaměřit zbytky čtvercového půdorysu mlýna.^[6] Sbor dobrovolných hasičů společně s obecní knihovnou byl ve vesnici založený roku 1905.^[4] V tomto roce se v nedalekém Milevsku uskutečnila slavnost nově přijatých hasičských sborů z Klisína a Zbelítova a slavnost vysvěcení stříkaček.^[7] Ves měla i svůj chudobinec.^[4] Roku 1926 byla založena Osvětová komise.^[4] Fara, lékař, četnictvo bylo v Milevsku.^[4] Děti byly přiškoleny do nedalekých Dmýštic.^[4] V roce 1940 zde žilo 132 obyvatel, bylo zde 24 popisných čísel.^[4] Samota Kozín (nazývaná též Kozinec) patřila v 18. století katastrálně pod Hrazánky.^[8] V roce 1930 byla samota i přes to, že měla hrazánecké popisné číslo, přičleněna k Klisínu.^[8] Později bylo samotě přiděleno klisínecké číslo.^[8] Poté v roce 1960 byla samota od Klisína oddělena a až do současnosti je připojena k Hrazánkům.^[8] V roce 1993 byl při stavebních pracích pod obytnou roubenou částí domu čp. 5 objeven majitelem domu poklad. Byl zde nalezen keramický hrneček se zlomkem tenkostěnné nádoby a se zbytky konopných textilií, do kterých byly zřejmě zabalené mince. V hrnečku se nalézalo celkem 750 mincí spojených měděnkou. Celý nález byl odevzdaný Prácheňskému muzeu v Písku.^[9]

Při sčítání lidu v letech 1850–1961 Klisín byl samostatnou obcí v okrese Milevsko. V letech 1962–1984 byl částí obce Dmýštice v okrese Písek. Od 1. ledna 1985 je částí města Milevsko v okrese Písek.^[12]

• Na nevelké návsi se nachází novorománská návesní kaple zasvěcená svaté Trojici. Kaple byla postavena z darů a svépomocí místních občanů roku 1861.^[13] Zvon z kaple byl zrekvírován během druhé světové války. Náhradní zvon byl po válce zhotoven zhotoven u dmýštického kováře a sloužil k svému účelu do roku 1991. V tomto roce se díky veřejné sbírce nashromáždily finanční prostředky na nový zvon. Během léta byl zvon za přítomnosti PhDr. Miloslava kardinála Vlka vysvěcen v milevské bazilice a zavěšen do místní kaple.^[14]
• Na kapli je umístěna pamětní deska obětem první světové války, která byla odhalena 9. listopadu 2012.^[3] Na desce je uvedeno sedm jmen padlých spoluobčanů.^[3]
• Vedle kaple se nalézá prostý kamenný kříž již od roku 1849.^[3] Původ jeho vzniku je neznámý.^[3] Vzhledem k tomu, že byl zhotoven po roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, nabízí se domněnka, že byl postaven jako projev díků.^[3]
• Kříž s datací 1877 se nachází u cesty v západní části vesnice u čp. 10.^[3] Pravděpodobně jej roku 1877 nechal postavit místní kameník Jan Schorník jako poděkování za záchranu života, když byl v prusko rakouské válce těžce raněný.^[3]
• Na jihovýchodním okraji vesnice se v ohrádce mezi vzrostlými stromy nachází další kříž. Ryantův (Riantův) kříž byl vztyčen na vlastní náklady sedlákem Ryantem (Riantem) ze statku čp. 5.^[3] Tento kamenný kříž nahradil roku původní poničený dřevěný kříž, o který se starali držitelé usedlosti.^[3] Nový kříž byl vztyčen roku 1910 na jiném místě, které poskytla bezplatně obec, než kříž předchozí.^[3]
• Hodnotná roubená stavení ve vesnici jsou zastoupena zejména usedlostmi čp. 2 a čp. 10.^[15] Celoroubený dům čp. 2 se nachází ve východní části vesnice.^[15] Usedlost čp. 2 je uvedena v 16. století jako grunt Augustina Drástala, v roce 1625 jako Bustův grunt.^[16]
• Čp. 10 s dvouetážovou lomenicí se nachází v západní části vesnice.^[15] U usedlosti čp. 10 se dochovaly roubené komory.^[15] Usedlost čp. 10 byla nazývána U Zadňáků či zadních Schorníků. Do roku 1724 je kladen vznik této chalupy dendrologickou zkouškou. V roce 1755 jsou první písemné zmínky o placení roční činže majitelem vrchnosti z této chalupy.^[17]
• U usedlosti čp. 8 ve střední části vesnice je hodnotná roubená sýpka, komory s roubeným patrem a pavlačí.^[15] Dendrologickou zkouškou bylo zjištěno že stavba pochází z roku 1732.^[15] Čp. 8 U Krejčů mělo tyto starší názvy: 1584–1643 Filipův grunt, 1600–1618 Krčmův grunt.^[18]
• Ve vesnici jsou i hodnotná mladší zděná stavení.^[15]

• 
  Dům čp. 10
• 
  Usedlost čp. 8
• 
  Kaple svaté Trojice z roku 1861
• 
  Kříž u čp. 10
• 
  Ryantův (Riantův) kříž
• 
  Kříž u kaple

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klisín na Wikimedia Commons
• Klisín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)