Klobouk (České středohoří)
Klobouk | |
---|---|
Pohled z jihozápadu | |
Vrchol | 502 m n. m. |
Prominence | 85 m ↓ jihozápadní sedlo |
Izolace | 870 m → Lotarův vrch |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | České středohoří / Verneřické středohoří / Ústecké středohoří / Studenecká vrchovina |
Souřadnice | 50°46′2″ s. š., 14°8′41″ v. d. |
Hornina | čedič, trachyt |
Povodí | Labe (Jílovský potok, Chrochvický potok) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klobouk (německy Hutberg) je vrch z olivinického bazaltu[1] s nadmořskou výškou 502 metrů, který se nachází pět kilometrů jihozápadně od Děčína mezi Jílovým a Krásným Studencem.
Popis
Jedná se o rozeklaný sopečný kužel se třemi vrcholy. Vedlejší severní vrcholy dosahují výšky 475 a 462 m n. m. Ze čtveřice kopců v okolí, ke které kromě Klobouku patří Popovický vrch (360 metrů), Chmelník (508 metrů), Lotarův vrch (509 metrů) a které tvoří Studeneckou vrchovinu, je ale Klobouk až třetí nejvyšší.[2] Nemá tak strmé svahy jako vrch Chmelník a je též celý zalesněn. Pouze na jižní straně svahu les ustupuje louce. Z hlavního vrcholu, ze kterého vybíhá směrem k východu nižší (ve výšce 465 m n. m.) trachytový hřbet,[1] je díky vegetaci omezený výhled. Klobouk dostal název podle svého tvaru, protože jeho rozeklaný vrchol připomíná tvarem klobouk s promáčklým dnem.
Na severním až severovýchodním úbočí v nadmořské výšce cca 340 m vystupuje v délce cca 1,7 km pískovcová kuesta, která ale již spadá do geomorfologického celku Děčínských kuest.
Přístup
Na úpatí se dá od Krásného Studence jet po komunikaci III. třídy. Odtud už jen po místních lesních cestách, které ovšem vedou jen do sedla mezi vrcholy. Na hlavní vrchol se musí zdolat dalších 35 výškových metrů strmou pěšinkou. Přestože je poměrně znatelně zalesněný a porostlý keři, nachází na něm dvě identické 10 metrové příhradové konstrukce z ocelových trubek nesoucí telekomunikační odražeče.
Galerie
- Klobouk (druhý zleva) s Děčínským Sněžníkem a ostatními vrchy
- Severní svah
- Kamenný patník
- Pozoruhodný čedičový balvan na jihozápadním svahu
- Zimní pohled na Klobouk od severovýchodu
- Konstrukce telekomunikačního odražeče
Reference
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Klobouk, s. 223.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-08-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klobouk na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Juniperbushman, Licence: CC BY-SA 4.0
Zimní pohled na Klobouk od severovýchodu
Autor: Phoenix CZE, Licence: CC BY-SA 4.0
Zleva: Chmelník, Lotarův vrch (skrytý za Chmelníkem), Klobouk, Děčínský Sněžník a Popovický vrch.
Zleva: Chmelnice, Chrochvice, Václavov, Popovice a sídliště Želenice.
Pohled z Křešic přes Labe směrem na severozápad.