Klosterneuburg
Klosterneuburg | |
---|---|
Pohled na Klosterneuburg | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°18′ s. š., 16°19′ v. d. |
Nadmořská výška | 192 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Dolní Rakousy |
Okres | Tulln |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 76,2 km² |
Počet obyvatel | 27 058 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 355,1 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Stefan Schmuckenschlager (ÖVP) |
Oficiální web | www |
stadtamt | |
Telefonní předvolba | 02243 |
PSČ | 3400, 3411, 3412, 3413, 3420, 3421 |
Označení vozidel | KG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klosterneuburg je rakouské město ve spolkové zemi Dolní Rakousy – okres Tulln (do roku 2015 okres Vídeň-okolí). Leží na řece Dunaj, v nadmořské výšce 192 m, 13 km severoseverozápadně od Vídně. Žije zde přibližně 27 tisíc[1] obyvatel, je čtvrtým největším městem Dolních Rakous. Ve městě je známý klášter, založený roku 1114, s románským kostelem a velkolepými barokními budovami. Své hlavní sídlo zde má řetězec hobbymarketů firma bauMax.
Historie
Místo bylo osídleno už v mladší době kamenné, v 1.–5. století n. l. zde byl římský tábor pro pomocné oddíly, jeho jméno však není známo. Roku 1113 se zde usadil markrabě Leopold III. Babenberský, začal si zde budovat sídlo a o rok později založil klášter, který od roku 1133 obývají augustiniáni.
Dolní město, které se nedalo bránit, sužovaly vojenské vpády, v 16. a 17. století hlavně Turci. Císař Karel VI. chtěl klášter rozšířit o císařský palác po vzoru španělského Escorialu, z velkolepého projektu však byl v letech 1730–1740 postaven jen jeden z plánovaných čtyř dvorů a jedna kupole. Za napoleonských válek byl klášter obsazen Francouzi, v roce 1860 byla v klášteře založena první vinařská škola (dnes státní). Roku 1924 zde zemřel v sanatoriu Kierling básník Franz Kafka. Za nacistické vlády v letech 1941–1945 museli řeholníci klášter opustit, majetek kláštera byl vyvlastněn a jeden z řeholníků popraven za účast v odboji.
Politika
Starostové
- 1912–1913 Friedrich Vogel
- 1919–1922 Wilhelm Knottek (SDAP)
- 1922–1929 Josef Schömer (CSP)
- 1936–1938 Vinzenz Goller
- od roku 1945 Leopold Weinmayer (ÖVP)
- do roku 1985 Karl Resperger
- 1985–2009 Gottfried Schuh (ÖVP)
- od roku 2009 Stefan Schmuckenschlager (ÖVP)
Doprava
Klosterneuburg leží na dálnici B14 a na železniční trati z Vídně do Sankt Pölten, po níž je vedena i předměstská trať S40. Vlaky zde jezdí v půlhodinovém intervalu.
Pamětihodnosti
- Klášter Klosterneuburg, založený roku 1114, s gotickou křížovou chodbou a velmi cenným vybavením. Nejcennější je tzv. Verdunský oltář z roku 1181, křídlový nástavec s 51 reliéfními emailovanými tabulkami z pozlaceného plechu.
- Klášterní kostel Panny Marie, vysvěcený roku 1136, je románská trojlodní bazilika se dvěma věžemi, barokně upravená a v 19. století restaurovaná v novorománském slohu. Také špičky věží pocházejí z této doby. Varhany z roku 1642 patří k nejcennějším v Rakousku.
- Monumentální císařský trakt z let 1730–1740 s mohutnou kopulí hostil mnoho slavných hostí a jeho sály jsou hojně navštěvovány turisty. Z terasy je krásná vyhlídka.
- Vinařství Klosterneuburg pěstuje révu na více než 100 ha a patří k největším producentům v Rakousku. Barokní sklepy pod klášterem jsou přístupné veřejnosti.
- Městský kostel svatého Martina, raně gotická stavba z konce 13. století na místě starších staveb, až do roku 1490 rozšiřovaná a po vypálení Turky roku 1683 barokně upravená.
- Essl Museum, významná soukromá sbírka moderního a současného umění v budově z roku 1999.
- Bazilika P. Marie od JZ
- Interiér
- Verdunský oltář
- Císařský trakt od JV
- Mramorový sál
Osobnosti
- Ota z Freisingu (kolem 1112–1158) – středověký kronikář
- Johann Georg Albrechtsberger (1736–1809), skladatel a hudební teoretik
- Nikolaus Lenau (1802–1850) – rakouský básník, pohřben ve Weidlingu
- Franz Kafka (1883–1924) – zemřel v sanatoriu Kierling
- Hans Ledwinka (1878–1967), automobilový konstruktér
- O. W. Fischer (1915–2004), herec
- Thomas Aigner (* 1964), rádiový moderátor
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
Literatura
- Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí, V Praze : J. Otto, 1888–1909, heslo Klosterneuburg. Sv. 14, str. 408
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klosterneuburg na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města
- Na vinicích starých 900 let[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
Autor: Lencer, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Austria
Equirectangular projection, N/S stretching 150 %. Geographic limits of the map:
- N: 49.2° N
- S: 46.3° N
- W: 9.4° E
- E: 17.2° E
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 3.0
Stift Klosterneuburg, aufgenommen vom Leopoldsberg aus.
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Der Verduner Altar in der Leopoldskapelle des Augustiner-Chorherrenstiftes in der niederösterreichischen Stadt Klosterneuburg.
Das Kunstwerk mit insgesamt 45 Emailtafeln wurde von dem Künstler Nikolaus von Verdun im Jahre 1181 nach ungefähr zehnjähriger Arbeit fertiggestellt und war ursprünglich ein Schmuckwerk der Kanzelbrüstung in der Stiftskirche. Nach einem Brand im Jahre 1330 wurden die 45 Tafeln und 6 neu gefertigte Tafeln zu einem Flügelaltar zusammengefügt.
Autor: Mayerski, Licence: CC BY-SA 3.0
Marmorsaal des Stiftes Klosterneuburg
Autor: Zairon, Licence: CC BY-SA 3.0
Nave of the Basilica of Pur Lady/Klosterneuburg Abbey Church, Klosterneuburg
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Südwestansicht der Kirche des Augustiner-Chorherren-Stiftes in der niederösterreichischen Stadt Klosterneuburg und davor die Tutzsäule.
Autor: Anna Saini, Licence: CC BY-SA 3.0 at
Klosterneuburg – Stift
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Südansicht der niederösterreichischen Stadt Klosterneuburg.