Kloub (Pohorovice)

Kloub
Pohorovice-Kloub
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Pohorovice
Okres	Strakonice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′19″ s. š., 14°8′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	39 (2021)[1]
Katastrální území	Kloub (2,68 km²)
Nadmořská výška	410 m n. m.
PSČ	389 01
Počet domů	26 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kloub
Další údaje
Kód části obce	76708
Kód k. ú.	676705
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kloub je vesnice v Jihočeském kraji, v okrese Strakonice, spadající pod obec Pohorovice, s níž na západě těsně sousedí. Vesnice se nachází necelých 5 km severozápadně od Vodňan a 5 km jihozápadně od Protivína. Kloub je také název katastrálního území o rozloze 2,68 km². V katastrálním území Kloub leží též osada Radany.

Historie

Nejstarší písemná zmínka o vsi Kloub pochází z 1. ledna 1336, kdy král Jan Lucemburský udělil Vodňanům privilegium s darem poloviny Kloubu (tehdy psáno "Chlub") a několika dalších vesnic. Zajímavá je zpráva z počátku husitství, kdy v roce 1416 byla přepadena a vypálena písecká fara. V seznamu útočníků se nacházejí také obyvatelé Kloubu.

Z roku 1490 pochází nejstarší urbář hlubockého panství. Kloub je zde zapsán pod správou rychty v nedalekých Chvaleticích. Z hlubockého urbáře pro rok 1490 se lze dozvědět, že zde žili tito osedlí: Jan, Daněk (držel dvě usedlosti), Mácha, Vít, Ouhleda, Heryně, Kohút, Janek, Hustý, Kropáč, Dubec, Vácha a Velek. Majitelem hlubockého panství se po králi stal podnikavý šlechtic Vilém z Pernštejna a na Helfštýně, který je koupil za 24 000 uherských zlatých.

Poté byl Kloub značnou část 16. století v majetku nižší šlechty (Vamberští z Rohatce, Čejkovští z Čejkova). Roku 1562 koupil hlubocké panství šlechtic Jáchym z Hradce. Roku 1590 patřil Kloub na krátkou dobu královskému městu Písku, ale roku 1640 byl prodán Mikuláši Dionýsovi Radkovci z Mirovic. Následně se Kloub dostal do majetku hrabat z Vrtby a tento rod jej roku 1700 prodal k schwarzenberskému protivínskému panství, ke kterému patřil až do první pozemkové reformy roku 1921. Po roce 1700 se stal Kloub součástí obce Pohorovice a do roku 1870 byl spojen také s obcí Křtětice.

Kdanský dvůr

Kdanský dvůr či Kdaňkovský dvůr (dnešní čp. 4 a 20) byl od pradávna svobodný, jeho majitel byl tzv. svobodník. Ke Kdanskému dvoru náležely dva lány polností, což je převedeno na dnešní míru cca 50 ha.

Prvním známým zde usazeným svobodníkem byl Václav nebo také Vaněk Daněk, který v roce 1534 svědčil spolu s Machem z Lidmovic a Jarošem ze Skočic zemanovi Šimkovi z Javornice, a to při příležitosti koupě dvou rybníků – Hlubokého a Zámeckého při královském městě Vodňany.^[3] V roce 1603 zde hospodařil svobodník Matěj Daněk, jehož potomci zde hospodařili až do roku 1713 (roku 1654 je uváděn v Berní rule svobodník Jakub Daněk, který vlastnil 45 strychů polí a větší počet dobytka, roku 1667 Šimon Kdaněk). Po roce 1713 došlo na nějakou dobu k zániku svobodství, majitelé se ale dále střídali.

Dne 26. září 1764 koupila protivínská vrchnost (Schwarzenbergové) od vídeňského měšťana Antonína Malého svobodný dvůr v hodnotě 6 000 zlatých. Dne 31. května 1774 zakoupil dvůr „Kdaňský“ František de Spatzierer, vrchní ředitel buquoyského panství. Roku 1778 se uvádí svobodník Jan Mannlicher. Roku 1802 se jako majitel uvádí Adalbert Mück, nadporučík koburského dragounského pluku. Téhož roku 1802 přešel Kdanský dvůr na bratry Václava a Martina Štěpánky z Tourova a v tomto rodě zůstal statek až do roku 1956, kdy byl zkolektivizován a majitelé vyhnáni.

Kdanský dvůr byl mezi lety 1822–1830 rozdělen na dvě stejné části, čímž vzniklo nové čp. 20, jehož majitelem byl Jakub Klíma a které si zachovalo ráz selského baroka. Ke svobodství v Kloubu patřily také chalupy čp. 21 a 8, kde se říkalo V Židovně. Jak vyplývá ze samotného pojmenování chalup, bydlela zde židovská rodina, která vyráběla tzv. „flůs“ neboli draslo, základní bázi pro výrobu mýdel (svobodníci měli právo na svých dvorech usadit židovské obyvatelstvo a mít i vlastní poddané). Svobodníci z Kloubu a sousedních Pohorovic často vedli spory s protivínskými Schwarzenbergy týkající se práva lovu na svých pozemcích. Organizačně spadali pod tzv. svobodnickou čtvrť, kterou zastupoval starosta svobodníků sídlící v Klášterském Mlýně u Kašperských Hor.^[4][5]

Pamětihodnosti

• Kaple Panny Marie, na návsi
• Usedlosti čp. 3, 12, 20 a 23 (chráněny coby kulturní památky ČR)

Reference

Literatura

• JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Kloub, s. 118-119. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kloub na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastrálního území Kloub na webu ČÚZK