Kluček
| Kluček | |
|---|---|
 Průjezdní silnice | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Liběšice |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′ s. š., 13°36′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 116 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kluček (2,8 km²) |
| PSČ | 438 01 |
| Počet domů | 52 (2011)[2] |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Kluček | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 82619 |
| Kód k. ú. | 682616 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kluček je vesnice, část obce Liběšice v okrese Louny. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Liběšic. V roce 2011 zde trvale žilo 113 obyvatel.[3]
Kluček je také název katastrálního území o rozloze 2,8 km².[4]
Historie
První písemná zmínka o Klučku pochází z roku 1368. V roce 1512 byla vesnice součástí líčkovského panství. V sedmnáctém století došlo k jejímu rozdělení, přičemž větší část zůstala u Líčkova a druhá patřila k Dobříčanům. Jeden dvůr (snad čp. 33) byl svobodný. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly stálo sedmnáct usedlostí, z nichž bylo deset selských.
Jádrem vesnice je ulicovitá náves obklopená zástavbou, podél jejíž západní strany protéká Klučecký potok. U silnic do Liběšic a Líčkova vznikla mladší chalupnická a domkářská zástavba. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice nerozvíjela. Zanedbaná údržba vedla k zániku několika usedlostí a další byly necitlivě zmodernizovány. Přesto se ve vsi dochovala řada staveb charakteristických pro chmelařské vesnice Žatecka a Džbánu.[5]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 373 obyvatel (z toho 170 mužů), z nichž bylo 22 Čechoslováků a 351 Němců. Kromě čtyř evangelíků a tří židů se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 376 obyvatel: patnáct Čechoslováků a 361 Němců. S výjimkou dvou židů všichni byli římskými katolíky.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 348 | 366 | 338 | 332 | 373 | 373 | 376 | 187 | 159 | 147 | 131 | 84 | 89 | 113 |
| Domy | 63 | 63 | 64 | 76 | 79 | 75 | 81 | 75 | 47 | 46 | 43 | 44 | 47 | 52 |
Pamětihodnosti
K hodnotným stavbám lidové architektury patřila usedlost čp. 33. Její obytný dům s barokním kulisovitým štítem zanikl, ale dochovala se sýpka, brána se zvlněným nástavcem a drobné hospodářské stavby. Cennou klasicistní stavbou je usedlost čp. 16. Patrový obytný dům má hladké fasády a polovalbovou střechu. Do dvora se vjíždí klenutou bránou, která od hlavního domu odděluje hospodářské stavení s výměnkem. Stodola usedlosti pochází z roku 1884. Na návsi dále stojí klasicistní dům čp. 4 a eklektické domy čp. 7 a 8. Eklektické domy čp. 24 a 29 tvořily jednu usedlost, do jejíhož dvora vede brána s mohutným překladem a ve kterém se dochovala sušárna chmele.[5]
Barokní kaple ve vsi je zasvěcená Panně Marii. Její vnitřní půdorys je kruhový a vnější polygonální.[9] Uvnitř se nachází kopie obrazu, jehož originál byl umístěn do liběšického kostela. Připomíná událost z roku 1743, kdy se povoz se dvěma sedláky propadl mostem do rozvodněného Klučeckého potoka a teprve modlitba k Panně Marii oba zachránila. V roce 2005 byla kaple opravena a během oslav mariánské pouti znovu vysvěcena.[10]
Galerie
Hostinec a obchod
Barokní výklenková kaplička
Výklenková kaplička s trojúhelníkovým štítem
Polygonální kaple dodatečně obestavěná zdí
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
- ↑ a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 106–107.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kluček, s. 72.
- ↑ HERTL, David. Kaple v Klučku byla nově vysvěcena. Svobodný hlas – noviny lounského okresu. Červenec 2005, čís. 28, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kluček na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Kluček na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
