Klučenice

Klučenice
(c) I, Ondrej.konicek, CC BY-SA 3.0 Pohled na Klučenice od východu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Sedlčany
Obec s rozšířenou působností	Sedlčany (správní obvod)
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′12″ s. š., 14°12′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	476 (2023)[1]
Rozloha	25,66 km²[2]
Nadmořská výška	457 m n. m.
PSČ	262 56
Počet domů	271 (2021)[3]
Počet částí obce	7
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Klučenice 16 26256 Krásná Hora nad Vltavou obec.klucenice@worldonline.cz
Starosta	Mgr.Václav Vozábal
Oficiální web: www.obecklucenice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Klučenice
Další údaje
Kód obce	540447
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klučenice jsou obec v jihovýchodní části okresu Příbram se sídlištěm pro obyvatele osad zatopených Orlickou přehradou. Žije zde 476^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Jméno obce je odvozeno od slova klučiti – překopávati půdu. Klučenina je vykácený pozemek, zbavený pařezů, připravený k pěstování polních plodin.^[4] Důkazem prastarého osídlení není jenom jméno obce, ale i starověké sídliště a pohřebiště, které se nachází severozápadním směrem v lese na Hrobcích.^[4] Vesnice původně patřila k majetku královského hradu Zvíkov.^[4] Po založení rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou byla ves roku 1238 králem Václavem I. řádu darována.^[4] V roce 1344 zmínka velmistra řádu o Klučenicích, v roce 1352 se připomíná místní farní kostel při odvádění desátků.^[4] V roce 1605 byly vymezeny, upraveny a popsány hranice statku.^[4] V tomto roce byl přestavěn i panský dvůr.^[4] Křižovníci založili také Kamenici, která se podle dobových zápisů stala terčem sporů mezi orlickou a klučenickou vrchností.^[4]

V roce 1619 se stala ves majetkem Petra ze Švamberka, po bělohorské bitvě byla opět vrácena.^[4] V roce 1621 byly Klučenice těžce poškozeny Marradasovými vojsky, která se snažila dobýt Orlík.^[5] Další ztráty a útrapy byly způsobeny vojenskými oddíly roku 1639 a 1640.^[5] V 17. století býval ve vsi kromě řádového statku i pivovar.^[5] Další pustošící pohromou pro Klučenice byl v roce 1645 přesun švédských vojsk generála Lennarta Torstensona, který zde přešel Vltavu se svými vojsky a přesouval se dále k Jankovu.^[5] Tyto válečné útrapy měly za následek zchudnutí kraje. V roce 1646 zde bylo vedeno osm sedláků a sedm chalupníků.^[5] O rok později je převorovi zaslaná zpráva o bídě klučenických poddaných, kteří nemají z čeho platit daně.^[5] V roce 1720 oheň poškodil velkou část vesnice, včetně původního dřevěného kostela.^[5] 15. října 1744 zde opět překročila vojska vévody Lotrinského Vltavu, opět se utábořila v Klučenicích, Chrástu a Voltýřově a způsobila značné škody.^[5] Během napoleonských válek vesnice i okolní kraj také utrpěl verbováním a rekvírováním potahů a povozů.^[5] Dva z místních sedláků se svými povozy skončili jeden v Lipsku, druhý v Drážďanech.^[5]

O vzniku klučenické školy nejsou přesné záznamy.^[6] V roce 1718 se místní škola připomíná jako škola farní.^[6] Kamenice, Křesina, Voltýřov, Podskalí a Zadní Chlum byly přifařeny a přiškoleny ke Klučenicům.^[6] Na místě staré školní budovy nechala obec postavit v roce 1865 podle plánů milevského stavitele Hamana přízemní školní budovu.^[7] Škola postupně kapacitně nevyhovovala, docházelo sem až 150 dětí.^[7] V roce 1895 bylo přistavěno další patro.^[7] Od roku 1883 si místní náboženská obec židovská nechala zřídit svou vlastní školu, která fungovala až do roku 1918.^[7]

Sbor dobrovolných hasičů byl ve vsi založen roku 1888.^[6] Od roku 1911 zde působil spolek divadelních ochotníků, spořitelní a záložní spolek z roku 1897, i obecní knihovna.^[6]

Geografie

Poloha

Jižní hranice katastru obce je také hranicí Středočeského a Jihočeského kraje a okresů Příbram a Písek. V západní části katastru prochází obecní hranice vodní nádrží Orlík. „Přes řeku“ sousedí Klučenice s příbramskými obcemi Kozárovice a Bohostice (na levém břehu Vltavy), na pravém břehu potom s obcemi Milešov, Krásná Hora nad Vltavou a s jihočeskou obcí Kovářov z píseckého okresu. Obec se nachází 28 km jihovýchodně od Příbrami a 27 km jihozápadně od Sedlčan.

Obec má rozlohu 2 563 ha, což představuje skoro dvojnásobek průměrné velikosti obecního katastru na Příbramsku (1 357 ha). 47 % plochy katastru tvořila zemědělská půda (zahrnující ornou půdu,zahrady a louky). Lesy zabíraly 36 % plochy, relativně nadprůměrné zastoupení mají díky vodní nádrži Orlík i vodní plochy (10 %). Zastavěná území tvoří z celkové rozlohy katastru necelé 1 %.

Horospis

Katastr obce se rozkládá ve Středočeské pahorkatině, povrch je značně členitý s velkými výškovými rozdíly. Nejníže položeným bodem je hladina vodní nádrže Orlík, jejíž kóta je při ideálním stavu 330 m. Navíc největší hloubka nádrže je v katastru obce až 66 m. Směrem od přehrady nadmořská výška prudce roste, samotná vesnice leží v nadmořské výšce 457 m. Nejvyšší bod katastru je Langova rozhledna na Onom Světě s kótou 600 m. Vrchy v okolí vesnice jsou tvořeny žulou. Z této žuly byl postaven Palackého most v Praze.^[5]

Obecní správa

Části obce

Obec Klučenice se skládá ze sedmi částí ležících na sedmi katastrálních územích (počty obyvatel k roku 2001):

• Klučenice – 297 obyv. (i název k. ú.)
• Kamenice – 3 obyv. (leží v k. ú. Klučenice)
• Kosobudy – 44 obyv. (i název k. ú.)
• Koubalova Lhota – 36 obyv. (i název k. ú.)
• Planá – lidová architektura, 20 obyv. (k. ú. Planá u Klučenic)
• Voltýřov – zbytky tvrze ze 14. století, kaplička z 19. století, 48 obyv. (i název k. ú., také k. ú. Podskalí)
• Zadní Chlum – 26 obyv. (i název k. ú.)

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický i soudní okres Milevsko^[8]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Milevsko
• 1868 země česká, politický i soudní okres Milevsko
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko^[9]
• 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko^[10]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Milevsko^[11]
• 1949 Českobudějovický kraj, okres Milevsko^[12]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Starostové

• Jiří Veselý (2010–2014)
• Stanislav Stoulil (2014-2022)
• Václav Vozábal (od 2022)

Demografie

Vývoj počtu obyvatel

Složení obyvatel

Žije zde zhruba 500 obyvatel. V roce 2007 tvořily asi 17 % obyvatelstva děti do 15 let (relativně příznivý údaj). Celých 58,23 % obyvatel obce se v roce 2001 přihlásilo jako věřící, drtivá většina z tohoto počtu k římsko-katolické církvi. K 31. 5.2007 byla míra registrované nezaměstnanosti v Klučenicích podle údajů Úřadu práce Příbram 8,4 %, což je v rámci okresu spíše nadprůměrný údaj (průměr okresu byl 7,4 %, maximum 15,9 – Bohostice). Nutno ale říci, že oproti roku 2001 byl zaznamenán pokles míry nezaměstnanosti o 3,1 %. Národnostní složení obce je jednotné, 97,3 % obyvatel se přihlásilo k české národnosti.

Domovní fond

Při sčítání lidu 2001 bylo napočítáno 250 domů, z čehož 141 (56,4 %) bylo trvale obydlených. Z tohoto počtu bylo 134 domů uvedeno jako rodinných a 7 jako bytových. Nejvyšší počet obydlených domů v obci byl vystavěn v letech 1946–1975 (53,2 %).

Společnost

Klučenice jsou střediskovou obcí. Je zde škola (Základní škola a Mateřská škola, Klučenice), s 1.– 9. ročníkem základní školy. V obci se také nachází pošta, pobočka České pojišťovny a ordinace praktického lékaře, kadeřnictví. Nakoupit potraviny, tisk nebo základní drogerii lze ve dvou prodejnách smíšeného zboží. V centru jsou 2 hostince a bufet. Největšími ubytovacími zařízeními jsou kemp Podskalí, rekreační areál NOVÝ LIPTÁKOV a hotely „U jezera“ a „Panorama“ na břehu orlické vodní nádrže. Největším podnikem je v obci akciová společnost Klučenická zemědělská sídlící v rozsáhlém zemědělském areálu na kraji vesnice.

V roce 1932 (přísl. Kamenice, Křesina, Planá, 567 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v obci evidovány tyto živnosti a obchody:^[13] 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klučenicích, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, pila, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Klučenicích, tesařský mistr, trafika, 2 truhláři. V obci Voltýřov (250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klučenic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[14] bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Voltýřově, 2 hostince, kovář, krejčí, trafika.

Pamětihodnosti

• Největší památkou v obci je barokní jednolodní kostel Narození svatého Jana Křtitele a svatého Antonína Opata. Stavba pochází z roku 1723, vznikla na místě starého kostela zbořeného o rok dříve. Původní kostel býval dřevěný, po požáru v roce 1720 bylo na popud velmistra křižovnického řádu přistoupeno k stavbě nového kostela.^[5] Kostel byl znovu vysvěcen 9. 11. 1723.^[5] Obdélná loď kostela je dlouhá 14,15 metrů, široká 9,15 metrů, výška 9 metrů.^[5] Věž v západním průčelí kostela je čtyřboká, dvouposchoďová, zakončená bání.^[5] Kostel má bohatou výzdobu s obrazem Sv. Jana Křtitele od Václava Vavřince Rainera. Před ním je několik kovaných křížů. Okolo kostela se rozkládá starý hřbitov, obehnaný mohutnou hřbitovní zdí. První zmínky o duchovní zprávě – plebánii, jsou z roku 1352.^[6] Od roku 1672 byla duchovní správa obnovena a svěřena Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, matriky jsou vedené od roku 1718.^[6] V současné době (2013) na kostele a v jeho okolí probíhá celková oprava.

• Vedle schodů vedoucích ke kostelu se nalézá kříž na velmi zdobném kamenném podstavci.

• Barokní bývalý křižovnický dvůr z 18. století.

• Jihozápadně v místní části Voltýřov u rybníka pozůstatky tvrze ze 14. stol., zbytek valu, příkopu a studna. Voltýřovský a klučenický vladyka údajně přepadával kupce, kteří vezli svoje zboží na trhy do Písku.^[5]

• Severozápadně od centra obce stojí bývalá synagoga. Místní náboženská obec židovská si v Klučenicích nechala zřídit svou vlastní školu v roce 1883.^[7] Výuku zajišťoval rabín. Židovská škola fungovala až do roku 1918.^[7] Býval zde i židovský kostel, který byl v roce 1930 přestavěn na obytné stavení.^[7]

• V horní části návsi, v malém parčíku, se nachází socha svatého Jana Nepomuckého v ohrádce.

• Na návsi před budovami Klučenické zemědělské akciové společnosti roste památný strom – lípa.

• V spodní části návsi, poblíž rybníka, se nalézá kamenný pomník padlým v první světové válce. Tento pomník byl postaven roku 1931 svépomocí a za přispění místních hasičů, občanů a rodáků.^[7] Na vrcholu žulového jehlanu byl umístěný bronzový sokol s rozepjatými křídly. Náklady na pomník činily 8 838 Kč.^[7] Na pamětní desce v horní části pomníku je uvedený tento nápis: „VDĚČNĚ PAMĚTLIVI OBĚTÍ SVĚTOVÉ VÁLKY A SLAVNÉHO BOJE ZA SVOBODU VLASTI. PRACUJME V MÍRU A LÁSCE POCTIVĚ A SVORNĚ PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST NÁRODA.“ Na pamětní desce, která je umístěná v spodní části pomníku je pod letopočtem 1914–1918 uvedeno 13 jmen padlých spoluobčanů – „DROBÍLEK ANT. HLAVÁČ JOS. HOLUB JOS. CHROUST AUG. KOLKA JAROSL. KUBÍČEK JAN. KVASNIČKA JOS. MEZERA JOS. POLÍVKA JAN. ŠVAGR JOS. UHER ALOIS. VLNA JOS. VONDRÁK JOS.“

Turistika

Obec se nachází v turisticky velmi atraktivní oblasti. Obcí vede cyklotrasa č. 8140 z Petrovic do Milešova a po hrázi přehrady Orlík směrem k Milínu.

Obec disponuje informačním centrem a galerií-muzeem, kde se návštěvník dozví informace z historie i aktuálního dění v katastru Klučenic.

Pěší turistika

Místní částí Voltýřov prochází turistická trasa Orlík nad Vltavou – Kostelec nad Vltavou – Voltýřov – Solenice. Místními částmi Planá a Koubalova Lhota prochází turistická trasa ze Solenic a Milešova na Onen Svět a Petrovice. U rozhledny Onen Svět se křižuje s turistickou trasou ze Sedlčan do Radavy.

Rozhledna Onen Svět vystavěná v roce 2001 u chaty Onen Svět z roku 1940 se stala pro svoje umístění oblíbeným výletním cílem mnoha turistů. 15 m vysoká dřevěná konstrukce umožňuje nejen široký výhled do krásné oblasti Středního Povltaví, ale za dobré viditelnosti je možné vidět také Šumavu a někdy dokonce i Alpy.

Doprava

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce včetně místních částí vedou silnice III. třídy. Pouze místní částí Kosobudy prochází silnice II/102 Praha – Štěchovice – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Milevsko.
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

• Autobusová doprava – Regionální obsluhu území zajišťovaly linky z Příbrami, Krásné Hory nad Vltavou, Sedlčan a Kovářova (dopravci Veolia Transport Praha, s. r. o. a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s.). Dálkovou dopravu zajišťovaly autobusové linky z Milevska do Prahy (dopravci BOSÁK BUS, s. r. o., PROBO BUS, a. s. a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s.).

Osobnosti

Působící v Klučenicích

• Oldřich Havránek (1853–1937), český sbormistr a dirigent, od roku 1874 žil v Rusku. Působil v operních divadlech různých měst, od roku 1882 jako dirigent a hlavní sbormistr Velkého divadla v Moskvě. Otec Oldřicha, Josef Havránek, působil v klučenicích od r. 1832–1845 jako pomocník. Později učitel a mezi lety 1870–1874 správce školy. Jeho syn Oldřich byl pochvalně zmíněn v kronice již v době, kdy byl školou povinný, jako hudebně nadaný.
• Václav Bělohlávek (* 9. 1. 1870 Ouhrov), básnickým jménem Svatohor.^[6] Knihovník řádu, kněz, který napsal 70 pojednání a knih s náboženskou a historickou tematikou (např. Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou, trilogie Božetěch, Mysterium nebe, země, peklo).^[6] Působil zde od roku 1898–1899 jako kaplan.^[6]

Fotogalerie

• 

  Barokní kostel v Klučenicích

• 

  Obecní úřad a restaurace

• 

  Budova pošty a prodejny smíšeného zboží v Klučenicích

• 

  (c) I, Ondrej.konicek, CC BY-SA 3.0

  Budova základní školy v Klučenicích

• 

  Socha J. Nepomuckého

• 

  Památný strom

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klučenice na Wikimedia Commons
• Klučenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)