Klukovická jeskyně
| Klukovická jeskyně | |
|---|---|
 Detail vstupního portálu Klukovické jeskyně (jaro 2021) | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Praha 5-Jinonice |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′18,27″ s. š., 14°21′38,93″ v. d. |
| Délka | 3 m |
| Nadmořská výška | 240 m[1] |
| Geologie | Zlíchovské vápence |
| Počet vstupů | 1 |
| Přístup | ano |
| Zpřístupněná délka | 3 m |
| Osvětlení | denní světlo |
  Klukovická jeskyně Klukovická jeskyně na mapě Prahy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klukovická jeskyně se nachází na protější straně skalního amfiteátru, který se vypíná nad zaniklým klukovickým koupalištěm v Prokopském údolí v katastrální oblasti Prahy 5 – Jinonicích.[2][pozn. 1][pozn. 2]
Umístění
Od Korálových jeskyní umístěných v šikmém svahu amfiteátru je oddělena Prokopským a Dalejským potokem, asfaltovou silničkou a železniční tratí.[2] Opticky je Klukovická jeskyně zřetelně vidět jako tmavě zbarvený oválný otvor situovaný pod vrcholem izolovaného skalistého kopce na jehož homolovitě zašpičatělém vrcholu je orientační bod označovaný (na turistické mapě Prahy v detailu pro oblast Prokopského údolí) jako „Vyhlídkové místo nad tratí“.[2] Tento kopec se nachází v bezprostřední blízkosti osamělého objektu pod Klukovicemi[1] (jedná se o památkově chráněný bývalý Horův mlýn, na adrese: Do Klukovic 301, 152 00 Praha 5 - Hlubočepy).[2]
Popis
Klukovická jeskyně vznikla ve zlíchovských vápencích na dislokaci rozšířené mrazovým zvětráváním.[1] Podle klasifikace z roku 1979 spadá tato jeskyně (nacházející se v nadmořské výšce 240 m) do krasové oblasti číslo 30 (Prokopské údolí) a nese číselné označení 3026.[1][pozn. 3] Svým vchodem je orientována na severozápad (z nitra jeskyně je vidět k amfiteátru koupaliště), v roce 1979 měla přibližně trojúhelníkovitý vstupní profil (v současnosti – rok 2021 – je její vstupní otvor eliptického tvaru) a její půdorys byl taktéž ve tvaru trojúhelníku (o stranách 3 metry).[1] Vlastní jeskyně byla dlouhá 3 metry, ale její strop se směrem od vchodu do nitra prudce snižoval.[1]
- Klukovická jeskyně a její okolí
Hřbet a homolovitý vrch se vstupem do jeskyně (jaro 2021)
Skalní amfiteátr bývalého klukovického koupaliště (na levé straně fotografie); vstup do jeskyně je vidět v pravé polovině snímku (podzim 2018)
Pohled na vrch s „Vyhlídkovým místem nad tratí“ od bývalého Horova mlýna – vchod do jeskyně je z opačné strany kopce (léto 2008)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Geograficky je Klukovická jeskyně blíže ke Klukovicím než k Jinonicím a to inspirovalo nejspíše její pojmenování.[2]
- ↑ Klukovická jeskyně se nezapočítává do množiny tzv. Korálových jeskyní. Podle pramene[1] z roku 1982 resp. 1979 se jednoznačně jedná o zcela samostatnou izolovanou jeskyni.[1]
- ↑ Podle později zavedeného značení a číslování jeskynních objektů by Klukovická jeskyně měla mít číslo 30–026.
Reference
- ↑ a b c d e f g h TŮMA, Stanislav. Krasové jevy na pravém břehu Vltavy a v Prokopském údolí v Praze [online]. Nakladatelství ČS AV Praha, 1982 [cit. 2021-04-28]. Periodikum: Československý kras; 32. ročník, rok 1982; číslo 32; strana 13 až 19; (Redakční rada – vědecký redaktor: RNDr. Vojen Ložek, DrSc.. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Klukovická jeskyně [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-27]. GPS souřadnice: 50.0384081N, 14.3608150E. Dostupné online.
Literatura
- Dokumentace Českého krasu – Vladimír Homola 1947; Jiří Kukla 1952 a jiné; Dokumentační středisko České speleologické společnosti (ČSS)
- BALATKA, Břetislav a SLÁDEK, Jaroslav. Vývoj výzkumu říčních teras v českých zemích. 1. vydání Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. 288 stran, 34 tabulek; Knihovna Ústředního ústavu geologického (ÚÚG); svazek 32.
- TŮMA Stanislav. Jeskyně na levém břehu Vltavy mezi Malou Chuchlí a ústím Dalejského potoka v Praze; periodikum: Československý kras, číslo 31; strany 35 až 44; Praha 1980
- HORÁČEK Ivan, LOŽEK Vojen. Vývoj přírodních poměrů návrší Bašta u Hlubočep v poledové době. periodikum: Československý kras, číslo 32; strany 35 až 44; Praha 1981
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klukovická jeskyně na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
Shiny green button/marker widget.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Hlubočepy, Klukovice. Dům č. p. 301, Horův mlýn.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Klukovická jeskyně (evidenční číslo 30-026) v Prokopském údolí v Praze 5 vytvořená ve zlíchovských vápencích na dislokaci rozšířené mrazovým zvětráváním. Detail vchodu do dutiny.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Klukovická jeskyně (evidenční číslo 30-026) v Prokopském údolí v Praze 5 vytvořená ve zlíchovských vápencích na dislokaci rozšířené mrazovým zvětráváním. Pohled na homolovitý kopec s jeskyní pod vrcholem.
Autor: Jan Laurin, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Dalejské údolí z naučné stezky za Butovickým hradištěm. Zcela dole bývalé klukovické koupaliště, dnes dětské hřiště. V pozadí Pankrácká pláň.