Klukovické koupaliště

Klukovické koupaliště před rokem 1939

Zbytky betonových bariér a stavidla (2012)

Klukovické koupaliště se nacházelo pod skalním amfiteátrem v Prokopském údolí v katastrální oblasti Prahy 5 – Jinonicích.^[1] Bylo založeno ve 30. letech 20. století a jeho provoz byl ukončen v 60. letech 20. století.^{[pozn. 1]} Pozůstatky polorozpadlých oblých betonových bariér v toku Dalejského potoka byly definitivně odstraněny při revitalizaci tohoto území v prvním kvartálu roku 2013.

Historie

Vznik a zánik koupaliště

Koupaliště v Prokopském údolí pod Klukovicemi bylo zbudováno ve 30. letech 20. století jako součást slunečních lázní s tím, že nezalesněné, prosvětlené údolí s loukou, obklopené malebným, otevřeným přírodním skalním amfiteátrem se pro tento účel jevilo jako mimořádně příhodná lokalita.^[3] Dnes (2021) již neexistující nedaleká vlaková zastávka Praha–Klukovice (zrušena v roce 1942) umožňovala zároveň relativně snadný přístup pražských rekreantů železnicí do celého areálu klukovického koupaliště.^[3] Koupaliště zbudované na soutoku Prokopského s Dalejským potokem ale disponovalo malou hloubkou (cca 110 cm) vody.^[3] K tomu se přidávala i značně studená teplota potoční vody spojená s častým zanášením koryta koupaliště bahnem a drobnými kameny.^[3] Během provozu koupaliště docházelo k postupnému zhoršování kvality vody.^[3] Poslední negativní vliv – zastínění pláží – pak vedl v 60. letech 20. století k definitivnímu ukončení provozování klukovického koupaliště.^[3] Koupaliště chátralo a v korytě Dalejského potoka se postupně rozpadaly jeho oblé betonové konstrukce.^[3]

Revitalizace území

Správce Dalejského potoka rozhodl v roce 2012 o definitivním rozebrání a likvidaci veškerých pozůstatků klukovického koupaliště s tím, že v místě bývalého koupaliště bude plně obnoven původní přírodní charakter Dalejského potoka.^[3] Zbylé, dosud ještě nerozpadlé, betonové konstrukce byly následně v roce 2013 vybourány a odstraněny z koryta potoka. Levý nárazový břeh (přimykající se ke skalám amfiteátru) byl očištěn až na skalní stěny, zatímco prvý břeh Dalejského potoka byl urovnán, upraven a ponechán v přírodním stavu.^[3] Z louky, která vyplňuje vnitřek táhlého potočního oblouku a kde se nachází dětské hřiště, bylo zbudováno několik pozvolných přístupů k vodě.^{[3][pozn. 2]} V korytě potoka po povodních v červnu roku 2013 samovolně vzniklo několik štěrkových lavic.^[3]

Flora a fauna

Ještěrka zelená (Lacerta viridis) (ilustrační foto)

Vápencové skalní stěny amfiteátru (parabolického tvaru) vypínajícího se nad klukovickým koupalištěm jsou otevřené jižním směrem.^[4] Díky tomu zachycují a koncentrují zvýšenou měrou dopadající sluneční záření a tak zde dochází k silnému prohřívání osluněných skalních povrchů a od nich pak k ohřevu přilehlých vzduchových vrstev.^[4] Některé rostliny a živočichové se těmto podmínkám přizpůsobily a tak se zde rozvinulo společenství typické pro tzv. vápencové skalní stepi.^[4]

To se vyznačuje nízkými trávníky složenými například z ostřice nízké (Carex humilis), válečky prapořité (Brachypodium pinnatum) nebo několika druhů kostřav.^[4] Kromě trav zde v horkých dnech roste bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) nebo čistec přímý (Stachys recta).^[4] Brzy na jaře se zde objevuje i žlutě kvetoucí mochna písečná (Potentilla incana) a později rovněž žlutě kvetoucí (silně ohrožený) devaterník šedý (Helianthemum canum).^[4] Kromě bylin a dřevin, které jsou pro tuto lokalitu přirozené, charakteristické a žádoucí se zde ale rozšířily i druhy nepůvodní, méně žádoucí, zavlečené sem během umělého zalesňování, jimiž jsou především trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a borovice černá (Pinus nigra).^[4]

Na sluncem vyhřátých stráních klukovického amfiteátru spoře porostlých roztroušenými stromy a keři a se skalnatými výstupy je možno spatřit kriticky ohroženou a v Česku zákonem chráněnou ještěrku zelenou (Lacerta viridis).^[4] Početnější populace těchto ještěrek mohou Pražané ještě pozorovat na severu hlavního města především na skalách, které lemují hluboký kaňon řeky Vltavy.^[4]

• Byliny a dřeviny (ilustrační fotografie)
• 

  Ostřice nízká (Carex humilis)

• 

  Válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum)

• 

  Bělozářka liliovitá (Anthericum liliago)

• 

  Čistec přímý (Stachys recta)

• 

  Mochna písečná (Potentilla incana)

• 

  Devaterník šedý (Helianthemum canum)

• 

  (c) Katrin Schneider, korina.info – CC-BY-SA-4.0

  Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

• 

  (c) Katrin Schneider, korina.info – CC-BY-SA-4.0

  Borovice černá (Pinus nigra)

Další zajímavosti v okolí

• Ve strmé stráni přibližně čtvrtkruhového „klukovického skalního amfiteátru“ nad zaniklým klukovickým koupalištěm se nacházejí v nápadné erozní rýze na krasovém ostrohu klukovické Korálové jeskyně.
• Na protější straně skalního amfiteátru, který se vypíná nad zaniklým klukovickým koupalištěm se nachází Klukovická jeskyně.
• Na pravém břehu Dalejského potoka jižně od mostu železniční trati v blízkosti klukovické jeskyně je od roku 1958 chráněná nemovitá kulturní památka (vodní mlýn, špýchar, stodola a brána) – Horův mlýn.

• Okolí bývalého klukovického koupaliště
• 

  Na skalní stěně nad koupalištěm se nachází vstupy do Korálových jeskyní

• 

  Naproti koupališti je pod vrcholem kopce klukovická jeskyně

• 

  Pohled na přírodní amfiteátr nad koupalištěm ze silnice od Horova mlýna

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Prokopský potok
• Dalejský potok
• Korálové jeskyně (Klukovice)
• Klukovická jeskyně
• Horův mlýn
• Praha-Klukovice (železniční zastávka)
• Prokopské údolí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klukovické koupaliště na Wikimedia Commons
• Ruiny Klukovického koupaliště na YouTube – Datum: 5. ledna 2013; Autor: dejda71; Stopáž: 1 minuta a 39 sekund
• Klukovické koupaliště po rekultivaci na YouTube – Datum: 10. března 2013; Autor: dejda71; Stopáž: 1 minuta a 39 sekund