Basilejské knížecí biskupství

; vlajka	; znak
Geografie	(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0 ; Území knížecího biskupství Basilej
	(c) Marco Zanoli, CC BY-SA 4.0 ; Území knížecího biskupství Basilej
Hlavní město	Basilej (do 1528), Porrentruy (1528–1792), Schliengen
	Obyvatelstvo
Jazyky	franko-komtoiština, alemanština, latina
Náboženství	římskokatolické, reformované (od 16. století), judaistické (od 12. století)
	Státní útvar
Státní zřízení	teokratická volená monarchie
Mateřská; země	Svatá říše římská
Měna	rappen, basilejský tolar (1576–1798)
	Státní útvary a území
	Druhé Burgundské království
	Kanton Basilej
	Mont-Terrible
	Bádenské markrabství

Knížecí biskupství Basilej (německy Hochstift Basel, Fürstbistum Basell, Bistum Basel) bylo světskou doménou basilejských biskupů, kteří byli jako knížata-biskupové zároveň knížaty království. Území pod jejich vládou se nekrylo s územím basilejské diecéze, ale bylo mnohem menší; části území však patřily k jiným katolickým diecézím. Nejen proto bylo knížecí biskupství mimořádně složitým útvarem: v závislosti na oblasti se mluvilo německy nebo francouzsky a převažovalo reformované nebo katolické vyznání; navíc jeho části byly od pozdního středověku součástí Staré švýcarské konfederace.

Knížecí biskupství existovalo od roku 999 až do sekularizace v roce 1803.

Historie

Formování panství biskupů

Historie biskupství jako světského panství se začala psát v roce 999, kdy hornoburgundský král Rudolf III. daroval opatství Moutier-Grandval basilejské diecézi, jejímž biskupem byl v té době Adalbero II. V roce 1006 postoupil král Rudolf Basilej jako zástavu svému synovci, německému králi Jindřichovi II., který město – do té doby součást horního Burgundska - začlenil do Svaté říše římské. Jindřich II. na oplátku udělil biskupu Adalberovi vysokou jurisdikci nad Basilejí a právo razit mince.^[1] Ačkoli dokumenty chybějí, předpokládá se, že biskup „získal nad městem Basilejí kolem roku 1000 úplnou duchovní a světskou vládu“.^[2]

Knížecí biskupství (od roku 1032)

Po Rudolfově smrti přešlo roku 1032 biskupství z vazalství na říšskou bezprostřednost a z biskupa basilejského se stal kníže-biskup, čímž se zařadil mezi říšská knížata Svaté říše římské. Římský císař Fridrich II. udělil městu právo jmenovat radu nezávisle na biskupské volbě nebo pověření. Toto právo však bylo říšskými knížaty a králem v roce 1218 na základě protestu biskupa Jindřicha z Thunu zrušeno. Přesto město a jeho obyvatelé v následujících letech postupně získali samosprávu. V roce 1263 vydal biskup Jindřich z Neuchâtelu městu ústavu. V roce 1273 se biskupské hejtmanství stalo císařským hejtmanstvím. Finanční potíže vedly k tomu, že pozdější biskupové postupně zastavovali městu své regálie výměnou za půjčky, takže faktická vláda biskupa nad městem zanikla v roce 1386.^[2] Formálně však město i nadále skládalo biskupovi každoroční přísahu věrnosti, a to až do reformace (1521).^[3]

Posledním basilejským knížecím biskupem byl v letech 1794–1803 Franz Xaver von Neveu. V roce 1803 bylo knížecí biskupství, stejně jako téměř všechna církevní knížectví, zrušeno v rámci sekularizace poté, co bylo od roku 1792 z velké části okupováno Francií. V roce 1815 Vídeňský kongres sjednocujícími akty rozdělil francouzsky mluvící část a údolí Laufental na kanton Bern. Birseck byl začleněn do kantonu Basilej.

Právní postavení ve Svaté říši římské

Basilejské knížecí biskupství mělo v říšské knížecí radě své místo a hlas. Mělo zde střídavě s knížecím biskupstvím Brixen jeden hlas a zaujímalo místo v církevní knížecí lavici.

Knížecí biskupství mělo také jeden hlas v říšském sněmu Hornorýnského kraje.

Příspěvek na římské měsíce stanovený na sněmu ve Wormsu v roce 1521 činil dva jízdní a patnáct pěších vojáků neboli 94 guldenů.

Stavovské orgány knížecího biskupství se skládaly ze čtyř lavic: duchovenstva, šlechty, měst a panství. Úřad předsedy stavů zastával opat opatství Bellelay.

Z právního hlediska se basilejské knížecí biskupství skládalo ze dvou částí: oblast severně od údolí u Court a Sornetanu byla součástí Svaté říše římské a patřila k Hornorýnskému kraji; oblast jižně od něj byla vyňata z právního systému říše a připojena ke Staré švýcarské konfederaci. Tím bylo opatství Moutier-Grandval politicko-nábožensky rozděleno na katolické Prévôté sous-les-roches a protestantské Prévôté sur-les roches.

Znak

Basilejský biskup používal jako svůj erb červený biskupský kříž (křivuli; tzv. Baselstab) na bílém poli.^[4] Červený kříž v bílém poli se objevuje jako prapor v curyšské erbovní listině (kolem roku 1340). Stylizovaný kříž zakončený třemi hroty se poprvé objevuje na Stäbleru, půlgroši raženém městem Basilej (nikoli biskupem) v roce 1370. Také Jan z Vienne byl kolem roku 1370 prvním biskupem, který ve své pečeti vedle rodového erbu zobrazil basilejskou hůl ve druhém erbu. V 15. století biskupové rovněž zobrazovali červenou basilejskou hůl ve čtverci se svými rodovými erby.

Území

Část Hornorýnského kraje ve Svaté říši římské s katolickým vyznáním^[5]
Český název	Francouzský název	Německý název	Převzetí	Diecéze	Poznámky
Okres Ajoie	Avouerie d’Ajoie	Landvogtei Elsgau	1270	Arcidiecéze besançonská	1779 převedena na basilejskou diecézi
Město Porrentruy	Ville de Porrentruy	Stadt Pruntrut	1270	Arcidiecéze besançonská	Biskupská rezidence od roku 1527, v roce 1779 se stala basilejskou diecézí
La Baroche	La Baroche	La Baroche	1270	Diecéze basilejská	Politicky součástí Ajoie, skládá se z vesnic Charmoille, Miserez, Miécourt, Fregiécourt, Pleujouse a Asuel
Panství Asuel	Seigneurie d’Asuel	Herrschaft Hasenburg	1241	Diecéze basilejská
Soyhières	Soyhières	Saugern	1234	Diecéze basilejská
Okres Delémont	Avouerie de Delémont	Landvogtei Delsberg	1234	Diecéze basilejská
Město Delémont	Ville de Delémont	Stadt Delsberg	1234	Diecéze basilejská	Druhá biskupská rezidence, sídlo probošta opatství Moutier-Grandval
Převorství Saint-Ursanne	Prévôté de Saint-Ursanne	Propstei Sankt Ursitz	999	Diecéze basilejská	Soudní vykonavatelé byli rytíři z Asuelu
Panství Muriaux	Seigneurie de Muriaux	Herrschaft Spiegelberg	1315	Diecéze basilejská	Franches-Montagnes ovládal hrad Muriaux
Franches-Montagnes	Franches-Montagnes	Freiberge	1315	Diecéze basilejská	Franches-Montagnes ovládal hrad Muriaux
Okres Laufen	Bailliage de Laufon	Landvogtei Laufen	1141	Diecéze basilejská
Okres Pfeffingen	Bailliage de Pfeffingen	Landvogtei Pfeffingen	1005	Diecéze basilejská	Dar od krále Jindřicha II.
Okres Zwingen	Bailliage de Zwingen	Landvogtei Zwingen	1005	Diecéze basilejská
Liesberg	Liesberg	Liesberg	1271	Diecéze basilejská	Získáno v rámci směnného obchodu s hrabaty rodů Pfirt a Neuchâtel
Panství Burg im Leimental	Seigneurie de la Bourg	Herrschaft Burg im Leimental	1271	Diecéze basilejská	Prodáno rakouskými arcivévody hrabatům z Neuchâtelu
Okres Birseck	Avouerie de Birseck	Landvogtei Birseck	1245	Diecéze basilejská
Arlesheim	Courtine d’Arlesheim	Ort Arlesheim	1245	Diecéze basilejská	Sídlo katedrální kapituly od roku 1679
Okres Schliengen	Seigneurie de Schliengen	Landvogtei Schliengen	asi 1000	Diecéze kostnická	S pevností Istein
Opatství Moutier-Grandval	Prévôté de Moutier-Grandval sous-les-roches	Propstei Münster-Granfelden unter der Klus	999	Diecéze basilejská	Z právního hlediska byly čtyři obce v údolí řeky Birs (Châtillon, Courrendlin, Rossemaison, Vellerat) a tři obce v údolí Val Terbi (Corban, Courchapoix, Mervelier) zahrnuty do tzv. Burgrechtu s Bernem
Klášter Bellelay	Couvent de Bellelay	Abtei Bellelay	1136	Diecéze basilejská	Založeno opatstvím Moutier-Grandval. Z právního hlediska byly dvě obce okrsku Bellelay (Lajoux, Les Genevez) zahrnuty do Burgrechtu s Bernem

Pod ochranou konfederace s protestantským vyznáním^[5]
Český název	Francouzský název	Německý název	Převzetí	Diecéze	Poznámky
Opatství Moutier-Grandval	Prévôté de Moutier-Grandval sur-les-roches	Propstei Münster-Granfelden über der Klus	999	Diecéze basilejská, od 1527 protestantské	Správci byla hrabata ze Soyhières, poté hrabata z Pfirt. 1486 smlouva o Burgrechtu s Bernem, od reformace sídlo probošta v Delémontu
Opatství Saint-Imier	Prévôté de Saint-Imier	Propstei Sankt Immer	999	Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské	Správci byli páni z Erguelu. 1479 Dohoda o právech s městem Biel
Okres Erguel	Avouerie d’Erguël	Landvogtei Erguel	999	Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské	Správci byla hrabata z Fenis-Neuchâtelu. Od roku 1393 mělo město Biel v Erguelu právo Bannerrecht a v roce 1555 uzavřelo se Solothurnem smlouvu o Burgrechtu
Orvin	Orvin	Ilfingen	999	Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské
Panství Nugerol	Seigneurie de Nugerol	Herrschaft Schlossberg	999	Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské	Později opuštěné místo mezi Le Landeron a La Neuveville
Město Biel/Bienne	Ville de Bienne	Stadt Biel	1142	Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské	Od roku 1478 spojenecké místo Švýcarské konfederace
Město La Neuveville	Ville de La Neuveville	Stadt Neuenstadt	1312	Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské	Smlouvy o Burgrechtu s Bernem (1388), s Bielem (1395) a se Solothurnem (1448)
Okres La Neuveville/Montagne de Diesse	Avouerie de La Neuveville/Montagne de Diesse	Landvogtei Neuenstadt/Tessenberg	1112	Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské	Kondominium basilejského knížete-biskupa s hrabětem z Neuchâtelu, linie Nidau (dědictví po Bernu)

Knížata

Biskupský stolec v Basileji byl většinou obsazen šlechtou Rakouska-Uherska; od 16. století to byly rody Utenheim, Gundelsheim, Lichtenfels, Blarer von Wartensee (tři knížata-biskupové), Rinck von Baldenstein, Ostein, Ramstein, Schönau-Zell, Roggenbach (dvě knížata-biskupové), Reinach-Hirtzbach, Reinach-Steinbrunn, Froburg (Montjoie), Wangen-Geroldseck a Neveu. Obecně existovaly velmi úzké vazby mezi sídlem vlády ve Freiburgu im Breisgau a biskupskou rezidencí v Porrentruy. Ukázkovým příkladem je kariéra Leonarda Leopolda Maldonera (narozen ve Waldshutu v roce 1694, zemřel v Porrentruy v roce 1765), prvního archiváře a regionálního historika jak Rakouska-Uherska, tak následně basilejské diecéze, který původně působil ve Fribourgu a v roce 1749 po sporu s rakousko-uherskými úřady změnil zaměstnavatele. Byl autorem dlouholetých regionálních popisů Brisgovia vetus et nova a Historia Basiliens, průkopnických děl pro obě země. V budově Basler Hof („Basilejský dům“) ve Freiburgu sídlí dnešní Regierungspräsidium Freiburg spolkové země Bádensko-Württembersko.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fürstbistum Basel na německé Wikipedii.

↑ REBMANN, Roger Jean. Heinrich II. und Basel [online]. Basilej: Altbasel.ch, 2006 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b ALIOTH, Martin; BARTH, Ulrich; HUBER, Dorothee. Basler Stadtgeschichte 2 – vom Brückenschlag 1225 bis zur Gegenwart. Basilej: Historisches Museum Basel, 1981. S. 19–20. (německy)
↑ NOIRJEAN, François. Basel (Fürstbistum) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2019-08-12 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (německy)
↑ Basel. In: Historisch-Biographisches Lexikon der Schweiz. Neuchâtel: [s.n.], 1921. S. 578. (německy)
↑ ^a ^b Vgl. Paul-Otto Bessire: Histoire du Jura Bernois et de l’ancien Évêché de Bâle. Préface de François Lachat, Postface de Bernard Prongué. Éditions de la Prévôté, Moutier 1977, S. 43–49.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Basilejské knížecí biskupství na Wikimedia Commons
(německy) (francouzsky) (italsky) článek Fürstbistum Basel v Historickém lexikonu Švýcarska

[1] REBMANN, Roger Jean. Heinrich II. und Basel [online]. Basilej: Altbasel.ch, 2006 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (německy)

[geschichte-2] ALIOTH, Martin; BARTH, Ulrich; HUBER, Dorothee. Basler Stadtgeschichte 2 – vom Brückenschlag 1225 bis zur Gegenwart. Basilej: Historisches Museum Basel, 1981. S. 19–20. (německy)

[3] NOIRJEAN, François. Basel (Fürstbistum) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2019-08-12 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (německy)

[4] Basel. In: Historisch-Biographisches Lexikon der Schweiz. Neuchâtel: [s.n.], 1921. S. 578. (německy)

[Bessire-5] Vgl. Paul-Otto Bessire: Histoire du Jura Bernois et de l’ancien Évêché de Bâle. Préface de François Lachat, Postface de Bernard Prongué. Éditions de la Prévôté, Moutier 1977, S. 43–49.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály