Knížecí seč
 Knížecí seč | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 2. května 2019 |
| Vyhlásil | Krajský úřad kraje Vysočina |
| Nadm. výška | 320–394 m n. m. |
| Rozloha | 9,23 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Třebíč |
| Umístění | Rouchovany |
| Souřadnice | 49°2′29,44″ s. š., 16°6′16,29″ v. d. |
  Knížecí seč | |
| Další informace | |
| Kód | 6189 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Knížecí seč je přírodní rezervace poblíž obce Rouchovany v okrese Třebíč v nadmořské výšce 320–394 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina. Území se nachází na jižním svahu na levém břehu řeky Rokytné nedaleko Nového mlýna u Tavíkovic, necelý kilometr východně od Knížecí seče se nachází přírodní rezervace Výrova skála.
Jako exklávu teplomilné květeny Knížecí seč popsal Jan Roleček v roce 2011. V roce 2016 proběhla inventarizace druhů na lokalitě.[3]
Ochrana
Důvodem ochrany jsou společenstva teplomilných doubrav, teplomilné doubravy, stepní trávníky a druhy rostlin a živočichů žijících na území rezervace. Jsou jimi bělolist nejmenší, dub pýřitý, hvězdice chlumní, chruplavník větší, růže galská, řebříček panonský, vstavač nachový, zvonek boloňský, krasec Acmaeoderella flavofasciata, okáč medyňkový, přástevník kostivalový, ještěrka zelená a dudek chocholatý. Kromě těchto zvláště chráněných v oblasti žije asi 40 druhů ptáků.[4][5]
Mezi kriticky ohrožené druhy nacházející se na území rezervace patří chruplavník větší, jazýček jadranský, krasec Acmaeoderella flavofasciata, mandelinka Chrysochus asclepiadeus, ploskoroh pestrý, luňák hnědý a ještěrka zelená.[3]
Přírodní rezervace vyžadovala v roce 2016 okamžitý začátek péče o lokalitu. Bylo potřeba zahájit pravidelné kosení, odstranění křovin a postupné úpravy lesních porostů.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b c EKRTOVÁ, Ester; NĚMEC, Radomír. Plán péče na období 2019-2029 pro připravovanou přírodní rezervaci Knížecí seč [online]. Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-20.
- ↑ MAHEL, Luděk. Třebíčsko má dvě nové přírodní rezervace. Knížecí seč a Výrovu skálu. trebicsky.denik.cz. 2019-04-05. Dostupné online [cit. 2019-12-20].
- ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Kraj Vysočina má dvě nové přírodní rezervace – Knížecí seč a Výrovu skálu. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2019-04-04 [cit. 2019-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-20.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
- derivative work: Maoman
- No tree photo cs2.svg: Miraceti & Bazi
- WikiProjekt Chráněná území - logo.svg: Podzemnik, KnowItSome, Tlusťa
Náhrada chybějící fotky chráněného území v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
