Kněževes (okres Žďár nad Sázavou)

Kněževes
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Žďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působností	Žďár nad Sázavou (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°27′23″ s. š., 15°58′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	160 (2023)[1]
Rozloha	7,71 km²[2]
Katastrální území	Kněževes nad Oslavou
Nadmořská výška	549 m n. m.
PSČ	594 44
Počet domů	71 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Kněževes 27 594 44 Radostín nad Oslavou knezeveszr@seznam.cz
Starostka	Jana Řezníčková
Oficiální web: www.obecknezeves.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kněževes
Další údaje
Kód obce	595853
Kód části obce	66907
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kněževes (německy Knieschewes) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 160^[1] obyvatel. V údolí západně od obce protéká řeka Oslava.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370.

Pamětihodnosti

Areál loveckého zámku

V obci se nachází řada kulturních památek. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál bývalého loveckého zámku, který podle výsledků důsledného archivního i terénního průzkumu zpracovatele stavebně historického průzkumu, archeologů i majitele objektu ve svých zdech dodnes obsahuje výjimečně dobře dochované gotické jádro původní kněževeské tvrze. Vrcholně gotická tvrz prošla podle stejného zdroje pozdně středověkou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístavbu, která zformovala budovu do blokové podoby.

Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny 17. století využíván jako letohrádek, který sloužil jako správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení hraběcího rodu z Kounic, od roku 1676 pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Stavba zámku byla za Marie Eleonory Holštýnské, provdané vévodkyně z Guastally a Sabionetty okolo poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti, kdy zde vznikl velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy meziříčského panství ztratil zámek na významu a jeho stavba byla připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova však byla i poté příležitostně užívána vrchností po celé 19. a první čtyři desetiletí 20. století až do roku 1943, a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů.

Mimo téměř intaktně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou, atypicky formovanou, černou kuchyni a velký sál se zmíněným trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století). Zámecká budova je zastřešena vysokou mansardovou střechou, původně doplněnou o věž se zvonem, v místě známým pod lidovým označením "robotníček" (věž byla sejmuta, zvon se však zachoval a po obnově věže bude navrácen zpět).

K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a částečně podsklepená stodola (sklepy jsou renesančního a pozdně barokního stáří). V areálu jsou dochovány fragmenty zástavby staršího dvora, zrušeného při spojení zámku s usedlostí čp. 3. Nejvýraznějším zbytkem tohoto dvora je izolovaně situovaná brána, opatřená masivními opěráky, nápadně umístěná v zadní části parcely. V areálu loveckého zámku je také umístěna půlkruhová renesanční kašna, původně pocházející ze zámku Stránecká Zhoř.

Sídlí zde Regionální muzeum Horního Pooslaví zaměřené na dějiny regionu.

Další pamětihodnosti

• Barokní kaple sv. Floriána na návsi (kulturní památka)
• Trojice barokních kamenných křížů z roku 1780 (kulturní památky)
• Kamenný kříž z roku 1920 umístěný v JV části návsi
• Kamenný kříž umístěný ve východním okraji obce (u čp. 61), při silnici na Bory
• Dřevěný misijní kříž z roku 2014 umístěný u kaple sv. Floriána

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kněževes na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kněževes v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Kněževes v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Internetové stránky: http://www.tvrzknezeves.estranky.cz/