Kněžice (zámek, okres Klatovy)
| Zámek Kněžice | |
|---|---|
 Zámek Kněžice | |
| Základní informace | |
| Sloh | secesní[1] |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | 20. století |
| Současný majitel | NB Kněžice s.r.o.[1] |
| Poloha | |
| Adresa | Petrovice u Sušice, Petrovice u Sušice,  Česko |
| Souřadnice | 49°13′19,2″ s. š., 13°26′23,28″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kněžice je bývalý zámek ve stejnojmenné vsi, části obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy. Nachází se v severní části obce. V parkové zahradě severně od zámku roste Kněžický klen, památný strom č. 102432 dle AOPK.
Historie
Ves Kněžice existovala jako součást velhartického panství už od středověku. V 90. letech 16. století byla založena tvrz, která byla v první polovině 18. století přestavěna na barokní zámek s valbovou střechou.[2]
Během 600 let se kněžickými vlastníky postupně stalo jedenáct šlechtických rodů včetně českých Hubatiusů (Hubáčků), rytířů z Kotnova. Na počátku 20. století panství obhospodařovávalo celkovou výměru 1 071 hektarů, během dalšího desetiletí byl zámek i jeho hospodářské budovy významně upraven podle projektu slezského architekta Leopolda Bauera z roku 1906, který byl zpracován na objednávku Oskara Heintschela von Heinegg.[3] Z přilehlé vsi Vojetice byl do objektu přiveden elektrický proud. Kvůli zadlužení následujících majitelů byly pozemky panství od roku 1929 parcelovány a rozprodávány zemědělcům i průmyslovým podnikům. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a obci Petrovice se jej už nikdy nepovedlo získat do svého vlastnictví. Od roku 1955 do roku 2002 byl objekt využíván jako domov důchodců, a v roce 2003 došlo k prodeji zámku zahraniční společnosti, která jej přestavěla na restauraci a hotel, jejž otevřela v roce 2004.[4]
Zajímavosti
- na zámku se narodil Hanns Georg Heintschel-Heinegg (1919 - 1944), rakouský básník a účastník protinacistického hnutí Österreichische Freiheitsbewegung.[5]
- na zámku se natáčel 6. a 7. díl druhé řady televizního pořadu Ano, šéfe! Rok po natáčení byl hotel s restaurací uzavřen a později byl celý objekt nabídnut k prodeji.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Zámek Kněžice [online]. turistik.cz [cit. 2013-06-06]. Dostupné online.
- ↑ bakalářská práce - Theses [online]. theses.cz [cit. 2013-06-06]. [theses.cz/id/dkvclx/downloadPraceContent_adipIdno_14094 Dostupné online].
- ↑ VYBÍRAL, Jindřich. Historický sentiment, nebo moderní pragmatismus? : Leopold Bauer jako památkový architekt. Umění. 2012, čís. 6, s. 450–470. Dostupné online. ISSN 5123 0049 5123. Archivováno 14. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Kronika obce [online]. petroviceususice.cz [cit. 2013-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-23.
- ↑ MAREŠ, Jan. Hanns Georg Heintschel von Heinegg [online]. Jihočeská vědecká knihovna [cit. 2016-03-20]. Dostupné online.
Literatura
- HOSTAŠ, Karel; VANĚK, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XII. Politický okres Sušický. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. Dostupné online. S. 63.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Kněžice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Bývalý zámek Kněžice v obci Petrovice u Sušice, okres Klatovy.