Kněžna Libuše (film)
| Kněžna Libuše | |
|---|---|
| Původní název | The Pagan Queen |
| Země původu |  Spojené státy americké Česko |
| Jazyk | angličtina |
| Délka | 99 min |
| Žánr | fantasy / historický / romantický |
| Scénář | Lance Daly Constantin Werner |
| Režie | Constantin Werner |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Winter Ave Zoliová Csaba Lucás Lea Mornarová |
| Produkce | Maria Schramová Constantin Werner |
| Hudba | Benedikt Brydern |
| Kamera | Bobby Bukowski |
| Střih | Roberto Silvi |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 15. října 2009 |
| Distribuce | Boll AG |
| Kněžna Libuše na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kněžna Libuše (v anglickém originále The Pagan Queen) je americko-český historický film s prvky fantasy z roku 2009. Netradičním způsobem popisuje události kolem bájné české kněžny Libuše, které byly zachyceny v českých pověstech od Kosmovy Kroniky české po Jiráskovy Staré pověsti české.
Základní údaje
Samotné natáčení probíhalo na podzim roku 2007 (začalo 10. září) v českých exteriérech: lesy v Brdech, kolem Dobříše a Berounky; pro obydlí byly využity slovanské skanzeny se zrekonstruovanými stavbami.[1] Původní název zněl Koruna Vyšehradu,[2] později autoři přešli k názvu Pohanská královna (anglicky The Pagan Queen), zatímco v Česku byl film distribuován pod jménem Kněžna Libuše. Rozpočet snímku byl 1,3 milionu eur.[1] V roce 2008 probíhala postprodukce, poprvé byl film promítán 8. září 2009 ve Španělsku, světová premiéra proběhla v českých kinech 15. října téhož roku. Na amerických plátnech byl snímek uveden 29. června 2010.[3]
Americko-německý režisér Constantin Werner, jehož předkové pocházejí z Ústí nad Labem, vycházel jak z divadelních her Franze Grillparzera (Libussa) a Clemense Brentana (Založení Prahy), tak i z díla Aloise Jiráska (Staré pověsti české).[4] Do hlavní role Libuše byla obsazena americká herečka s českými kořeny Winter Ave Zoliová, Přemysla hraje Maďar Csaba Lucás. Film byl natočen v anglickém znění.
Snímek byl kritiky hodnocen veskrze negativně. Je srovnáván s nepovedeným domácím videem[5] nebo italským soft-pornem 80. let 20. století,[6] je kritizován za smíšení historického filmu s ekologicko-feministickými poselstvími,[7] levnou výpravu, špatnou kameru, chabé herecké výkony[8] či špatnou angličtinu některých herců.[9] Některé recenze naopak zmiňují povedenou hudbu s motivy ze Smetanovy Mé vlasti.[6] Ale ani mezi běžnými diváky nebyl snímek přijat příliš dobře: např. na serveru ČSFD se s hodnocením 14 % (maximum 100 %, minimum 0 %) nachází na 68. místě nejhorších filmů.[10]
Děj
Po smrti vladyky Kroka kolem roku 700 převzala vládu nad Vyšehradem a okolními zeměmi jeho nejmladší dcera Libuše (její matka byla lesní žínka). Ta se mezitím seznámila s mladým oráčem, jenž ji našel v bezvědomí na kamenech u řeky a zachránil ji. Libuše měla vzácný dar vidět do budoucnosti; jejími dvěma sestrami byly léčitelka Kazi a kněžka Teta. Libuše moudře vládla a pomáhala lidem a o rok později se znovu setkala s oním oráčem, který ji tentokrát přišel ze Stadic darovat svého koně.
Domaslav a Vršovec naléhali na Libuši, že je nejvyšší čas najít si manžela, což ona odmítla. Nicméně tito dva muži dále přesvědčovali obyvatele, že lid potřebuje vůdce, neboť hladoví a rada se rozhoduje pro válku pomalu. Kněžna po rozhovoru se svojí kamarádkou Vlastou, kterou pověřila velením ženské armády, odjela za Přemyslem do Stadic, protože zjistila, že jej miluje.
V dalších viděních spatřila Libuše nerostné bohatství země a také velké město (Prahu), které vyroste kolem řeky; proto nechala začít těžit kovy. Kněžna nadále o nocích s úplňkem přijížděla za Přemyslem. Později se však intervaly mezi těmito návštěvami prodlužovaly. Libuše vyprávěla Přemyslovi o problémech v zemi, kvůli nimž za ním nemůže jezdit častěji, jejich vztah ale postupně vychládal. Oráč se proto blíže seznámil s Vlastou.
Na další naléhání od Domaslava a Vršovce ohledně manžela a panovníka, nechala Libuše přivést delegaci svým koněm do Stadic za Přemyslem. Ten nakonec svolil ke svatbě s kněžnou, protože neměl na vybranou (měli příkaz ho přivést i násilím). Přemysl byl skutečně korunován a jako Libušin manžel vládl železnou pěstí. Měl na srdci mír a prosperitu země, jeho tvrdá vláda se ale nelíbila části lidu. Domaslav proto přišel za Vlastou, o které si myslel, že je zhrzená Přemyslovým návratem k Libuši, s nabídkou k sňatku a útoku ženské armády na Vyšehrad. Vlasta jej však nechala oslepit.
Nicméně Vlasta (s lesbickými sklony) vyhlásila válku všem mužům, neboť jí uzmuli přítelkyni a kamarádku Libuši a její korunu. Tím započala dívčí válka; kněžna, jíž se právě narodil syn Nezamysl, se to Vlastě snažila neúspěšně rozmluvit. Přemysl nejprve zkusil poslat Ctirada s nabídkou míru. Když se na Vyšehrad vrátil pouze jeho jazyk, vytáhl s vojskem proti Vlastě, kterou v boji zabil. Libuše brzo na to, po spatření Morany (staroslovanské Smrtky), skočila do vod Vltavy.
Poznámky
- Snímek je, v rozporu s českou historickou tradicí danou Kosmovou kronikou a z ní vycházejícími Jiráskovými Starými pověstmí českými, pojednán velice netradičně a pro českého diváka nezvykle. Oproti české tradici zde spojil bojovnici Vlastu známou z pověsti o dívčí válce s kněžnou Libuší (její přítelkyně) a Přemyslem Oráčem, který byl jejím milencem. Dívčí válku vylíčil jakožto Vlastinu osobní vzpouru proti zániku slovanského matriarchátu v duchu dobového feminismu počátku 21. století. Samotná kněžna Libuše zde zemřela vlastní rituální sebevraždou až po dívčí válce, nikoli před ní - Libuše pak jakoby symbolicky navěky splynula s řekou Vltavou. Přemyslův pomocník velmož Ctirad nezemřel lámáním v kole. Libušina sestra, princezna Kazi, je zde líčena jakožto jakási velice podivínská staroslovanská ekologická aktivistka.
Obsazení
| Winter Ave Zoliová | Libuše |
| Csaba Lucás | Přemysl |
| Lea Mornarová | Vlasta |
| Veronika Bellová | Kazi |
| Vera Filatovová | Teta |
| Ivo Novák | Krok |
| Pavel Kříž | Domaslav |
| Marek Vašut | Vršovec |
| Marko Igonda | Rozhoň |
| Mirka Koštanová | Šárka |
| Mirek Hrabě | Ctirad |
Reakce
Film získal mezi diváky na největších filmových databázích spíše velmi negativní hodnocení.
- csfd.cz: 15 %
- imdb.com: 2.8 z 10
- fdb.cz: 23,3 %
Reference
- ↑ a b HEJDOVÁ, Irena. Hollywood se chopil české historie. Kněžna Libuše je blondýna, bojovnice [online]. Ihned.cz, 2009-07-17 [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Začalo natáčení historického filmu Koruna Vyšehrad [online]. Tyden.cz, 2007-09-10 [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Release dates for The Pagan Queen [online]. Imdb.com [cit. 2010-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HEJDOVÁ, Irena. Američané natočí film o kněžně Libuši [online]. Aktualne.centrum.cz, 2007-08-09 [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.
- ↑ RYNDA, Vojtěch. Kněžna Libuše: Vidím film strašlivý... [online]. Lidovky.cz, 2009-10-16 [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b FUKA, František. Recenze: Kněžna Libuše (The Pagan Queen) - 0% [online]. Fuxoft.cz, 2009-10-15 [cit. 2010-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-04.
- ↑ FILA, Kamil. Recenze: Kněžna Libuše je feministka na houbičkách [online]. Aktualne.centrum.cz, 2009-10-15 [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Stanislav. Filmový masakr roku: Němec a Američané natočili Jiráska [online]. Novinky.cz, 2009-10-15 [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.
- ↑ ŽĎÁREK, Pavel. KNĚŽNA LIBUŠE [online]. Cinemamagazine.cz [cit. 2010-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-12.
- ↑ Kněžna Libuše [online]. Csfd.cz [cit. 2010-07-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“