Kniha Helaman

Kniha Helaman je desátou částí v Knize Mormonově, americkém náboženském díle, které roku 1830 vydal Joseph Smith. Její děj se má odehrávat mezi lety 52 př. n. l. – 1 př. n. l. a má být dílem několika starověkých amerických proroků (jako je například Helaman II. a Nefi II.).

Vznik a pozadí

Související informace naleznete také v článku Kniha Mormonova.

Kniha Helaman je součástí Knihy Mormonovy – náboženské knihy mormonského náboženství, která byla sepsána (přeložena) Josephem Smithem na počátku 19. století. Panují pochyby o to, zda je kniha skutečným historickým dokumentem.

Děj

Děj Knihy Helaman se odehrává během období vlády soudců a volených zástupců lidu. Jednou ze stěžejních dějových linek tvoří duchovní pád nefitského národa a vznik tajných spolčení.[1][2]

Kladné postavy:

  • Pahoran I. a II.
  • Pakumeni
  • Helaman II.
  • Nefi II.
  • Cezoram

Záporné postavy:

  • Paanki
  • Koriantumr
  • Kiškumen
  • Gadianton

Potíže soudcovské demokracie

"A nyní vizte, stalo se na počátku čtyřicátého roku vlády soudců nad lidem Nefiovým, že mezi lidem Nefitů vyvstaly vážné nesnáze. Neboť vizte, Pahoran (hlavní soudce - pozn.autora) zemřel a odešel cestou všeho pozemského; tudíž mezi bratřími, kteří byli syny Pahoranovými, vyvstal vážný svár ohledně toho, kdo by měl získati soudcovskou stolici. Nyní, toto jsou jména těch, kteří se svářili o soudcovskou stolici a kteří také způsobili, že se lidé svářili: Pahoran, Paanki a Pakumeni." Helaman 1:1-3

Kniha Helaman začíná příběhem soudce Pahorana I., který zemřel a zanechal po sobě prázdné křeslo vrchního soudce lidu. Jeho 3 synové soupeřili o přízeň lidu a demokratickou volbou byl určen Pahoran II. Spiknutí jeho bratra Paankiho, pokus o mocenský převrat a zdařený atentát způsobil naprostou politickou nestabilitu lidu natolik, že se nefitský národ stal snadným terčem znepřátelených kmenů.[3]

Náhlé vyplenění města Zarahemla

"A stalo se, že pro tak mnohé sváry a tak mnohé nesnáze ve vládě nedrželi v zemi Zarahemla dostatečné stráže; neboť se domnívali, že se Lamanité neodváží přijíti do srdce zemí jejich, aby napadli ono veliké město Zarahemla. Ale stalo se, že Koriantumr pochodoval v čele svých početných zástupů a přišel na obyvatele města, a jejich pochod byl v tak nesmírně veliké rychlosti, že Nefitům nezbyl žádný čas na to, aby shromáždili svá vojska. Tudíž Koriantumr srazil hlídku u vchodu do města a vpochodoval s celým svým vojskem do města a zabili každého, kdo se jim postavil, takže se zmocnili celého města. A stalo se, že Pakumeni, který byl hlavním soudcem, prchal před Koriantumrem, až ke zdem města. A stalo se, že Koriantumr ho udeřil u zdi natolik, že zemřel. A tak skončily dny Pakumeniovy." Helaman 1:18-21

Od počátku děje Knihy Mosiáš až po první kapitoly Knihy Helaman najdeme kontinuální vládu nefitských území z hlavního města Zarahemla. Toto město je však během politické nestablity napadeno lamanitským vojskem, které jej vyplení a zabije hlavního soudce Pakumeniho. Tato náhlá zkáza je předobrazem budoucí katastrofy, jež se odehrává v 3.Nefim a postihne celý americký kontinent.[4]

Vůdcem lamanitským vojsk, který dosáhl takto význačného vojenského úspěchu, byl podle textu jakýsi Koriantumr, který byl údajně "potomkem Zarahemlovým".[5] Je pravděpodobné, že roli v celém válečném konfliktu měla Koriantumrova rétorika, založená na zasévání rozkolu mezi Nefity a Mulekity, tedy 2 hlavními národy (etniky) v nefitské říši a městě Zarahemla. Něco podobného můžeme najít v politických bojích v Knize Alma.

Autorství

Související informace naleznete také v článku Joseph Smith.

Teorie o autorství většinou balancují mezi tím, zda je autorem knihy Joseph Smith nebo starověcí proroci. Kniha podle badatelů obsahuje jak starověké motivy (jako vnitřní literární systém – chiasmus), tak novodobé rysy (způsobené buďto moderním překladem nebo moderním autorstvím). Ve výsledku je otázka autenticity nejistá a pohledy ovlivněné náboženským pozadím.

Záznam Helamana II.

Kapitoly 1-3 jsou záznamem Helamana II., který usedl na křeslo vrchního soudce. Někteří badatelé tvrdí, že právě po Helamanu II. je celá kniha nazvaná.

Záznam Nefi II.

Ve 4.kapitole začíná záznam Helamanova syna, Nefiho. Kapitoly 4-6 podávají jeho vyprávění a kapitoly 7-11 jeho proroctví. Je možné, že byl spoluautorem nebo editorem kapitoly 13-15.

Samuelova slova

Kapitoly 13-15 obsahují slova lamanitského proroka Samuela. Není zcela jasné, zda je zapsal (nebo dal zapsat) samotný Samuel, někdo z posluchačů, někdo z kněží nebo prorok Nefi II. Pří svém příchodu napomenul Ježíš Kristus Nefity, aby připojili Samuelova slova ke svatým záznamům svých otců, ale není jasné, kde se do té doby nacházela.[6]

Mormonova redakce a přídavky

Tradiční postoj o autorství knihy Helaman zastává názor, že text proroků byl redigován (zpracován) dějepiscem Mormonem asi v 3. století n. l. V případě Knihy Helaman napsal prorok Mormon také kapitolu 12.

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ The Secret Covenants of Helaman, Victor Ludlow, The Book of Mormon: strana 265-282.
  2. ↑ Kristova komunita a komentář ke Knize Mormonově anglicky.pdf. Google Docs [online]. [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ The Terrifying Book of Helaman; Gerald Hansen, Jr., str 163–176
  4. ↑ The Book of Mormon: Helaman Through 3 Nephi 8, According To Thy Word, ed. Monte S. Nyman & Charles D. Tate, Jr. [Provo: Religious Studies Center, BYU, 1992]
  5. ↑ Helaman 1:15
  6. ↑ 3.Nefi 23:9