Kniha Mormonova

Kniha Mormonova
AutorMormon a Joseph Smith
Původní názevThe Book of Mormon
ZeměSpojené státy americké
Jazykangličtina
Žánrsvatá kniha, křesťanství a Mormon literature
VydavatelCírkev Ježíše Krista Svatých posledních dnů
Datum vydání1830
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Česká verze Knihy Mormonovy

Kniha Mormonova (anglicky Book of Mormon) je náboženská kniha, která je mormony uznávána společně s jinými knihami jako Písmo svaté.

Kniha Mormonova byla poprvé vydána roku 1830 a je údajným historickým záznamem o Božím jednání se starověkými obyvateli Ameriky. Kniha má oficiální podtitul Další svědectví o Ježíši Kristu.

Pozadí vzniku

Mormonský prorok Joseph Smith
Související informace naleznete také v článku Zlaté desky.

Autorem této knihy je Joseph Smith, který je považován za proroka. V roce 1827 byly Josephu Smithovi předány andělem Zlaté desky sepsané v „reformované egyptštině“. Smith pak tyto záznamy přeložil do angličtiny a vydal jako Knihu Mormonovu.

Pozadí vzniku Knihy Mormonovy může také u někoho vyvolávat kontroverze.

Anděl Moroni

V dalším vidění roku 1823 se Smithovi zjevil anděl jménem Moroni a pověděl mu o knize, psané na zlatých deskách, podávající zprávu o dřívějších obyvatelích Ameriky.[1] Joseph Smith měl tuto knihu přeložit pomocí nástrojů, které získá spolu s deskami. Joseph Smith tento zážitek popisuje ve vlastním životopisu:[2]

„Měl volné roucho nanejvýš pronikavé bělosti. Byla to bělost přesahující cokoli pozemské, co jsem kdy viděl; aniž věřím, že by jakákoli pozemská věc mohla vypadati tak nesmírně bělostně a zářivě. Ruce měl holé, a paže také, trochu nad zápěstí; rovněž, také, měl holá chodidla, stejně jako nohy, trochu nad kotníky. Hlavu a krk měl také holé. Mohl jsem si povšimnouti, že na sobě nemá jiného oděvu než toto roucho, jelikož bylo rozhaleno, takže jsem mohl viděti jeho hruď.

Nejenže jeho roucho bylo nesmírně bílé, ale celá jeho osoba byla nepopsatelně nádherná a tvář jeho vpravdě jako blesk. Pokoj byl nesmírně jasný, ale ne tak velmi zářivý jako bezprostředně kolem jeho osoby. Když jsem na něj poprvé pohlédl, bál jsem se; ale strach mne brzy opustil.

Nazval mne jménem a řekl mi, že je poslem poslaným ke mně z přítomnosti Boží a že se jmenuje Moroni; že Bůh má pro mne dílo, které mám vykonati; a že mé jméno má býti pokládáno za dobré i zlé mezi všemi národy, pokoleními a jazyky, neboli že má býti mezi všemi lidmi vyslovováno jak v dobrém, tak ve zlém.“ Životopis Josepha Smitha 1:31-33

Překlad zlatých desek

Související informace naleznete také v článku Urim a Thummim.

Roku 1827 získal podle svého vyprávění od anděla zlaté desky a do roku 1828 je překládal z reformní egyptštiny démotického typu. O totožnosti tohoto jazyka se vedou veliké diskuze.[3][4][5]

Znaky, které Joseph Smith opsal a které jsou derivacemi hebrejského, egyptského, chaldejského a fénického písma

Joseph Smith nazýval překladatelské nástroje, jež získal od anděla, Urim a Thummim.[6] Členy mormonské církve je Smith nahlížen jako „Vidoucí“, neboť byl podobně jako někteří proroci ze starověku oprávněn používat kameny Urim a Thummim. O těchto kamenech se píše v Bibli i Knize Mormonově.[7][8][9][10][11][12][13]

Ohledně překladu Knihy Mormonovy vzniklo mnoho kontroverze. Hlavním tématem těchto diskuzí o způsobu překladu bývá často téma „vidoucích kamenů“, které Joseph Smith k překladu prý používal.[14][15][16][17] Jedna z nejvlivnějších mormonských církví, CJKSPD, existenci „vidoucích kamenů“ nepopírá.[18] Často vzniká zmatek kvůli tomu, že lidé nerozlišují mezi Urim a Thummim, daným Josephu Smithovi andělem, a Vidoucími kameny, které Joseph nalezl sám pomocí inspirace.

Děj knihy

Kniha Mormonova vypráví o příchodu několika civilizací ze starého kontinentu na kontinent americký. Popisuje jejich historii, války i duchovní učení, které měly. Zaznamenává návštěvu vzkříšeného Ježíše, který tyto obyvatele učil svému evangeliu. Příběh končí roku 421, kdy je národ Nefitů (z něhož pocházejí pisatelé Knihy Mormonovy) vyhlazen sousedním národem Lamanitů.

Jeden z přeživších, kronikář Mormon, zapsal zkrácený záznam historie svého národa. Použil k tomu kovového materiálu, který má nejdelší trvanlivost. Záznam v kamenné truhle zakopal do pohorku Kumora, kde ho podle mormonské víry našel prorok Joseph Smith.

Struktura Knihy Mormonovy

Kniha Mormonova obsahuje patnáct hlavních částí neboli „knih“, známých většinou pod jménem svého autora. První díl (od Nefiho k Omnimu) je překlad z náboženských textů Nefitů. Druhý díl, od Mosiáše po Mormona, je zkráceným záznamem historických dějin Nefitů. Závěrečný díl, od 8. kapitoly Mormonovy do konce svazku, vyryl Mormonův syn Moroni, který poté zkrátil historii nejstarší americké civilizace (Jareditů) a přidal vlastní záznam o svém životě.

Přehled kapitol

Americké evangelium

Jednou z ústředních událostí Knihy Mormonovy je narození a vzkříšení Ježíše z Nazareta.[19] Tzv. "americké evangelium"[20] je rozděleno do 4 částí

A) Znamení Kristova narození – advent Mesiáše v souladu s proroctvími (3.Nefi 1:4-21)[21]

B) Znamení Kristova ukřižování a jeho smrti – hlas Krista je slyšet po celé zemi (3.Nefi 8-10)[22]

C) Třídenní služba Spasitele mezi Nefity (3.Nefi 11-26)[23]

  1. Dramatické osobní zjevení Ježíše mezi Nefity blízko chrámu v zemi Hojnosti. Učí nauku pokání a křtu vodou a Duchem svatým.
  2. Je povoláno 12 apoštolů a je jim dána pravomoc křtít. Ježíš učí stejné hodnoty, které jsou v biblickém "kázání na hoře".
  3. Ježíš léčí nemocné a žehná dětem.
  4. Ježíš zavádí "večeři Páně" (tělo a krev/chléb a víno) a vysvětluje důležitost modlitby. Učedníkům je dána moc předávat dar Ducha Svatého.
  5. 12 učedníků je pokřtěno vodou a Duchem svatým.
  6. Ježíš pronáší proroctví, cituje Micheáše, Izajáše a vysvětluje Písma.
  7. Proroctví o Novém Jeruzalému na americkém kontinentu.
  8. Ježíš napomíná Nefity za vynechání prorockých slov Samuela Lamanity a opravuje nefitské záznamy.
  9. Ježíš vysvětluje Malachiášovo proroctví, malé děti zázračně mluví.

D) Kristova poslední návštěva mezi Nefity (3.Nefi 27–28)[24]

Vztah k Bibli

Kniha Mormonova je příslušníky mormonské víry brána jako záznam mnoha různých proroků, stejně jako Bible. Má podobnou strukturu, ačkoliv pozadí jejího aktuálního vzniku je velice odlišné. Přesto obě knihy jsou texty, v nichž jsou zaznamenaná Boží slova.

Porovnání literárního stylu

Související informace naleznete také v článku Literární styly v Knize Mormonově.

Stejně jako Bible je i Kniha Mormonova (posvátné Písmo mormonismu) souborem různých literárních forem a stylů. V obou knihách najdeme historické pasáže (Knihy Samuelovy / Kniha Alma), prorocké pasáže (Izajáš / Jeremjáš / promluva Samuela Lamanity / Abinadiho proroctví), zjevení (Jan / Eter), podobenství (Jákobovo a Zenosovo podobenství), žalmy (Davidovy žalmy / Nefiho žalmy), epištoly/listy (Pavlovy epištoly / Moroniho epištoly / Almovy epištoly) a evangelia (Matouš / 3.Nefi).

Jazyk Knihy Mormonovy působí starobylým dojmem. A například český překlad Knihy Mormonovy používá částečně archaický styl Bible kralické.

Starozákonní spojení

Mormoni věří, že Kniha Mormonova je propojena s příběhy Starého zákona pro propojení se starozákonními proroky:

Biblický Josef

Mormoni věří, že Joseph Smith (zakladatel mormonismu) je duchovním i skutečným potomkem biblického Josefa.[25][26] Proroctví o jeho příchodu najdeme i v Knize Mormonově (2.Nefi 3).[27]

"A tak prorokoval Jozef řka: Vizte, onoho vidoucího Pán požehná; a ti, již budou usilovati o zničení jeho, budou poraženi; neboť tento slib, jež jsem obdržel od Pána o plodu ledví svého, bude splněn. Vizte, jsem si jist naplněním tohoto slibu; A on se bude jmenovati po mně; a bude se jmenovati po otci svém. A bude jako já; neboť to, co Pán přinese rukou jeho, to přivede mocí Páně lid můj ke spasení."

Josefův rod – Efraim a Manasses

Podle Knihy Mormonovy byl Lehi a jeho synové z izraelského rodu Manassese. Izmael a jeho dcery, jež se staly manželkami Lehiho synů, byli původem z Efraima, tedy Manassesova bratra.[28] Mormoni věří, že toto spojení 2 josefových rodů je naplněním biblického proroctví z knihy Genesis (Genesis 49,22-26[29]), kde biblický patriarcha Jákob dává požehnání svému synu:[30]

"Josef, toť mladý plodonosný štěp, plodonosný štěp nad pramenem, přes zeď pnou se jeho ratolesti. Hořkostí ho naplnili, ohrožovali ho, střelci úklady mu nastrojili. Jeho luk si zachová svou pružnost, jeho paže svoji svěžest. Z rukou Přesilného Jákobova vzejde pastýř, kámen Izraele, z rukou Boha tvého otce. Kéž pomáhá tobě, kéž ti Všemohoucí žehná shora hojným požehnáním nebes, hojným požehnáním tůně propastné, jež odpočívá dole, hojným požehnáním prsů, požehnáním lůna. Požehnání tvého otce překonají požehnání horstev věčných, pahorků dávnověkých dary vytoužené. Ať přijdou na hlavu Josefovu, na temeno zasvěcence mezi bratry."

Ezechielovo proroctví

Mormoni věří, že starozákonní prorok Ezechiel ve svém vidění předpovídal spojení Bible s Knihou Mormon.[31] Mormonský apoštol Bruce McConkie ve své knize Mormonská doktrína vysvětluje: "Ezechiel nazval Knihu Mormonovu "dřevem Efraimovým" a "dřevem Josefovým v rukou Efraima". V podobné symbolice nazval Bibli "dřevem Judovým" a slíbil, že obě dřeva budou spojena v jedno (Ezechiel 37:15-28)[32]".[33]

Izajášova proroctví

Související informace naleznete také v článku Kniha Izajáš.

Kniha Mormonova obsahuje velké množství citací z Knihy Izajáš. Tyto citace prostupují celou knihou a tvoří jakousi osu nefitského příběhu.

Novozákonní spojení

Mormoni tvrdí, že Ježíš před svými učedníky mluvil ještě o jiných ovcích, které musí přivést do společného ovčince, tak měl na mysli právě "odlomenou větev" lidí, kteří žili v Americe a  očekávali příchod Mesiáše.

Desky Knihy Mormonovy

V Knize Mormonově se mluví o několika různých druzích kovových desek.

Desky Nefiovy

Desky Nefiovy popisují dějiny Nefitů, tedy starověkého amerického národa, která údajně existoval od 6. stoletím př. n. l. a byl dobyt sousedním národem v 5. století n. l.[34] Někteří badatelé soudí, že jde o proto-mayskou civilizaci.

Historie tohoto národa je popsána především na deskách Nefiových, ale najdeme ji i v deskách Mormonových.

Rozdělení

Desky Nefiovy byly dvoje. První (malé=krátké) se podrobněji věnovaly duchovním záležitostem, zatímco druhé (velké=dlouhé) se většinou zabývaly světskými dějinami zmíněných lidí (1. Nefi 9:2–4).[35] Dnes máme informace z těchto desek dochované v 12 knihách Knihy Mormonovy. Menší desky Nefiovy nalezneme v prvních 6 knihách Knihy Mormon. Jde o záznam duchovních událostí mezi lety 600.př. n. l. až 130 př. n. l. Světské (tedy převážně historické) události z tohoto období byly ztraceny při překladu Knihy Mormonovy. Z toho důvodu není v dnešní Knize Mormonově příliš historických informací z tohoto časového období.

Záznam z let 130 př. n. l.-321 n. l., tedy obsah 5 následujících knih, je už spojením duchovních i světských událostí. Začíná Knihou Mosiáš a končí knihou 4. Nefi.

Desky Mormonovy

Záznam mezi lety 321 n. l.-421 n. l. byl sepsán kapitánem nefitského vojska, dějepiscem Mormonem, a jeho synem Moronim.[36]

Mormon také zkrátil Desky Nefiovy, neboť původně obsahovaly příliš velké množství informací. Proto najdeme Mormonovy poznámky i v textu, který pochází z Nefiových desek.

Starověký dějepisec Mormon oddělil text Nefiových desek v období 130.př. n. l. „Slovy Mormonovými“.[37] Jedná se o knihu, která obsahuje vysvětlení k Nefiovým deskám a k tomu, proč v roce 130.př. n. l. došlo ke změně zápisu svatých knih ve starověké Americe.

Dějepisec napsal ještě jednu vlastní knihu, a to z období 321 n. l.-385 n. l., kdy popisuje konec a zánik Nefitského národa. Jeho syn Moroni doplnil Mormonovy desky o svou vlastní knihu, která se odehrává po Mormonově smrti, tedy v období 385 n. l.-421 n. l.[38]

Teorie o časovém sledu

Související informace naleznete také v článku Teorie Mosiášova prvenství.

Jelikož původní začátek Knihy Mormonovy byl ztracen (jde o tzv. "116 stránek" Knihy Lehiovy), není zcela jasné, v jakém časovém sledu byly přeloženy dnešní knihy (části) v Knize Mormonově. Klasický pohled předpokládá, že Joseph Smith překládal (nebo vymýšlel) Knihu Mormonovu od 1.Nefiho (první části) až do knihy Moroni (poslední části). Určité množství badatelů a historiků však razí teorii "Mosiášova prvenství".[39]

Kritické zkoumání textu

Kniha Mormonova je kompilací 15 menších knih z různých historických období a míst na americkém kontinentu. Tyto knihy jsou mnohdy zkrácením starších záznamů, z nichž tyto knihy čerpají; není tedy zcela snadné prozkoumat autenticitu textu.

Kritické, historické, archeologické a vědecké zkoumání textu Knihy Mormonovy naráží v dnešní době na několik problémů.

  1. Na několika místech není zcela jasné, kdo je doslovným autorem textu – zda původní pisatel (Nefi, Jákob, Alma, Eter) nebo ten, který ho zkrátil (Mormon / Moroni).
  2. Velká část historických dějin je popsána zkráceným nebo duchovním způsobem. Období od počátku nefitského národa do říše krále Mosiáše je zahalena historickým vakuem. Stejně tak jsou velké části jareditské i nefitské historie popsány na několika málo stránkách. Historie lamanitských národů nejsou popsány téměř vůbec. Oproti tomu jsou však historická období (jako například text knihy Mosiáš, Alma a Helaman), kde je velice detailně popsáno fungování starověké americké společnosti.
  3. Kniha Mormonova obsahuje množství pojmů, které nemají žádný oficiální překlad do moderních jazyků. Jde o názvy osob, zvířat, míst i mnoha dalších věcí. Tyto pojmy je složité přeložit, neboť pocházejí z období, které je více než 1000 let vzdálené od jazyka, který nalezli a zaznamenali evropští dobyvatelé v 16. století. Kritické zkoumání textu Knihy Mormonovy se proto soustředí také na porovnávání daných pojmů jinými starověkými jazyky "Starého kontinentu" (hebrejštinou, aramejštinu, egyptštinou, chaldejštinou) jakožto jazyky, s nimiž přišli původní pisatelé knih do styku.

České religionistické studie o Knize Mormonově

Zdeněk Vojtíšek, zaměřující se na nová náboženská hnutí a sekty, napsal o mormonismu a Knize Mormonově studii.[40]

Reference

  1. Zjevení anděla Moroniho, Životopis Josepha Smithe na stránkách mormonské Církve [1]
  2. Popis anděla Moroniho z životopisu Josepha Smithe [2]
  3. Stephen D. Ricks and John A. Tvedtnes, "Jewish and Other Semitic Texts Written in Egyptian Characters, Archivováno 26. 10. 2015 na Wayback Machine." Journal of Book of Mormon Studies 5/2 (1996): 156–163
  4. Fair Mormon  [3]
  5. William J. Hamblin, "Reformed Egyptian Archivováno 26. 10. 2015 na Wayback Machine.," FARMS Review 19/1 (2007): 31–35
  6. Kameny Urim a Thummim na stránkách mormonské církve [4]
  7. Urimm a Thummim v Bibli [5]
  8. Jewish virutal library, Ancient Jewish History: The Urim & Thummim [6]
  9. LDS, Scriptures; Study Helps; Bible Dictionary; Urim and Thummim [7]
  10. Příběh v knize exodus o tom, jak Mojžíš s Aaronem získali Urim a Thummim [8]
  11. Popis používání Urimu a Thummimu v biblické knize leviticus [9]
  12. Urimm a Thummim v biblické knize Numerí [10]
  13. Ztráta zjevení skrze Urim v biblické knize Samuelově [11]
  14. FAIR MORMON [12]
  15. Brant A. Gardner, Why Did He Translate With a Rock in His Hat?, 2009 FAIR Conference presentation
  16. Lucy Mack Smith, Biographical Sketches of Joseph Smith the Prophet, and His Progenitors for Many Generations (Liverpool, S.W. Richards, 1853),91–92
  17. Trevor Luke, "The Scandal in the Practice: Joseph Smith as a Religious Performer" 2009 Sunstone Conference
  18. Mormonský apoštol Russel M. Nelson mluví o vidoucím kamenu v klobouku jako technice překladu Knihy Mormonovy [13]
  19. Kristova komunita a komentář ke Knize Mormonově anglicky.pdf. Google Docs [online]. [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  20. SPERRY, Sidney B. Our Book of Mormon. Salt Lake City, Utah: Stevens and Wallis, 1947. 287 s. Dostupné online. 
  21. [14]
  22. [15]
  23. [16]
  24. [17]
  25. Joseph Smith potomkem Josefa egyptského [18]
  26. Josef egyptský a mormonismus [19] Archivováno 26. 6. 2015 na Wayback Machine.
  27. Kniha Mormonova online [20]
  28. [21]
  29. Josefovo požehnání [22]
  30. Genesis 49 [23]
  31. Dřevo Efraimovo [24] Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine.
  32. Ezechiel kapitola 37 [25]
  33. MCCONKIE, Bruce R. Mormon doctrine. 2.vydání. vyd. West Valley City, Utah: Bookcraft, 2000. 856 s. S. 767. 
  34. Desky Nefiovy - Stručné vysvětlení [26]
  35. Rozdělení desek Nefiových - Stručné vysvětlení [27]
  36. Mormon a Moroni - Stručné vysvětlení [28]
  37. Slova Mormonova [29]
  38. Kniha Moroni [30]
  39. Metcalfe, Brent Lee (1993), "The Priority of Mosiah: A Prelude to Book of Mormon Exegesis", New Approaches to the Book of Mormon, Salt Lake City: Signature Books, pp. 395–444
  40. http://www.antropoweb.cz/webzin/achive_old/webzin_3_2006/04_vojtisek.pdf

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Mormon-book.jpg
The Book of Mormon, Another Testament of Jesus Christ. Published by The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, August 2009.
Joseph Smith, Jr. portrait owned by Joseph Smith III.jpg
Painting by an unknown painter, circa 1842. The original is owned by the Community of Christ archives. It is on display at the Community of Christ headquarters in Independence Missouri, where its provenance is explained. The painting was originally in the possession of Joseph Smith III (died 1914), who is recorded as commenting on the painting. The c. 1842 date is given by the Community of Christ, the painting's owner.
Km-mala.jpg
Obrázek české verze Knihy Mormonovy