Knihovna Jiřího Mahena v Brně

Knihovna Jiřího Mahena v Brně
Ústřední budova Knihovny Jiřího Mahena
Stát	Česko Česko
Poloha	Kobližná 70/4, Brno-město, Brno
Souřadnice	49°11′42,85″ s. š., 16°36′34,58″ v. d.
Založena	1921
Knihovní fond
Knihovní fond	734 005 (2022)[1]
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelé	40 304 (2022)[1]
Další informace
Webové stránky	www.kjm.cz
Sigla	BOG001
IČO	00101494 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knihovna Jiřího Mahena v Brně, příspěvková organizace (KJM) je veřejná knihovna v Brně, která je druhou největší městskou knihovnou v Česku. Jejím zřizovatelem je město Brno a má formu příspěvkové organizace. Sídlí ve Schrattenbachově paláci v historickém centru města a po celém Brně má dalších 34 poboček. Ústřední knihovna má navíc detašovaná pracoviště v Kleinově paláci (IN-centrum) a v Mahenově památníku v Masarykově čtvrti.

Všechny provozy, vyjma IN-centra (které je určené pro vzdělávací aktivity) a pobočky Na Křižovatce na Starém Brně (ta slouží jako výukové pracoviště studentů informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity^[2]), jsou součástí automatizované knihovní sítě, takže je mohou čtenáři využívat s jedním čtenářským průkazem. Před většinou poboček je také umístěn návratový box.^[3]

Počátky vzniku městské knihovny v Brně jsou datovány do let 1919, kdy byl v nově vzniklém Československu přijat knihovnický zákon, a 1920. Tehdy vedení Brna podniklo první kroky k jejímu zřízení. Veřejná knihovna obecní vznikla 1. února 1921, jejím prvním knihovníkem se stal spisovatel a novinář Jiří Mahen. Sídlila ve dvou místnostech v budově německé obecné školy na Veveří 26.^[4] Mahenovým prvotním úkolem bylo pro nově vzniklou instituci sehnat dostatečný knihovní fond.^[5] Pro veřejnost byla otevřena 20. listopadu 1922 a její součástí bylo 14 poboček po celém městě. Veřejná čítárna byla umístěna v budově měšťanské školy v Křenové ulici.^[4]

Ke zlepšení nevyhovující situace s nedostatečnými prostorami došlo v roce 1926, kdy byla ústřední knihovna přestěhována do pěti místností v budově německé dívčí školy na Rašínově 3. Hlavní čítárna se přesunula v roce 1934 do budovy Městského osvětového sboru na Solniční 12. Roku 1937 byl Mahen jmenován ředitelem knihovny, avšak již v roce 1939 spáchal sebevraždu. Po jeho smrti knihovnu dlouhodobě vedl Ladislav Řezníček. Na konci roku 1939 se do budovy Solniční 12 přesunula celá ústřední knihovna, která tak měla k dispozici devět místností.^[4]

Od roku 1950 sídlí knihovna ve Schrattenbachově paláci v Kobližné ulici.^[4] V roce 1951 přešla pod správu krajského národního výboru a stala se z ní krajská knihovna, která měla v roce 1958 již 32 poboček. Při příležitosti 20. výročí úmrtí Jiřího Mahena bylo roku 1959 jeho jméno začleněno do názvu knihovny. Mezi lety 1958 a 1969 se ve správě knihovny několikrát vystřídal brněnský městský národní výbor a jihomoravský krajský národní výbor. Od roku 1969, kdy byla členěna na ústřední knihovnu a sedm obvodních knihoven s pobočkami, byla ve správě Národního výboru města Brna a po roce 1990 je jejím zřizovatelem město Brno.^[6]

V roce 1992 byl ve vile v Masarykově čtvrti, kde žil Jiří Mahen, otevřen Mahenův památník, ve kterém se kromě muzea nachází také pobočka knihovny. Roku 1997 byl v ústřední knihovně zpřístupněn pro veřejnost internet, na pobočkách byl internet pro veřejnost uváděn do provozu po roce 2002. Tehdy také začaly pobočky přecházet na automatizovanou knihovní síť; jako první se k ní v roce 2002 připojily pobočky v Mahenově památníku a v Bystrci.^[4]

V letech 1998–2001 se uskutečnila komplexní rekonstrukce ústřední knihovny, na kterou v letech 2013–2014 navázala její dostavba a reorganizace a následné dovybavení moderními technologiemi a mobiliářem (2015). V letech 2023 a 2024 byl interiér i exteriér ústřední knihovny zrekonstruován, součástí oprav bylo zprovoznění nové automatické návratové linky a samoobslužných výpůjčních zařízení (self-checků).^[4]

• Ústřední knihovna (ul. Kobližná) s detašovanými pracovišti:
  • Mahenův památník (ul. Mahenova)
  • IN-centrum (nám. Svobody)

Pobočky (34):

• 
  Atrium ústřední budovy knihovny
• 
  Mahenův památník v Masarykově čtvrti
• 
  IN-centrum v Kleinově paláci
• 
  Pobočka Bohunice
• 
  Pobočka Bystrc
• 
  Pobočka Husovice
• 
  Pobočka Jundrov
• 
  Pobočka Komín
• 
  Pobočka Starý Lískovec
• 
  Pobočka Štýřice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Knihovna Jiřího Mahena v Brně na Wikimedia Commons
• Knihovna Jiřího Mahena v Brně v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
• Oficiální stránky