Knihovna Kroměřížska
Knihovna Kroměřížska | |
---|---|
Budova knihovny | |
Stát | Česko |
Poloha | Slovanské náměstí, Kroměříž, 767 01, Česko |
Souřadnice | 49°17′32″ s. š., 17°23′43″ v. d. |
Typ | veřejná knihovna |
Založena | 17. února 1897 |
Počet poboček | 2 (Kroměříž) |
Knihovní fond | |
Knihovní fond | 120000 |
Povinný výtisk | Ne |
Přístupnost pro uživatele | |
Obsluhovaná populace | 30000 |
Registrovaní uživatelé | 5000 |
Další informace | |
Ředitel | PhDr. Šárka Kašpárková |
Webové stránky | http://www.knihkm.cz/ |
Telefon | 573 503 173 |
Sigla | KMG001 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Knihovna Kroměřížska, příspěvková organizace je kulturní instituce v Kroměříži. V knihovně se nachází asi 120 tis. knih ve volném výběru, dále kolem 100 titulů periodik a cca 6000 hudebních nosičů. Knihovna dlouhodobě shromažďuje fond literatury, vztahující se k regionu Kroměřížska, který je poskytován k prezenčnímu studiu v informačním oddělení.
Služby
Knihovna je také jedním z kulturních center města Kroměříže, pořádá celou řadu kulturních a vzdělávacích přednášek, akcí a výstav nejen pro své uživatele, ale i pro širokou veřejnost. Vzdělávání probíhá v cyklech Akademie 3. věku[1] a Univerzity 3. věku,[2] i formou samostatných přednášek a besed. V suterénních prostorách knihovny se nachází počítačová učebna.
Historie
Rozsáhlá arcibiskupská zámecká knihovna široké veřejnosti nesloužila, proto již v prosinci 1896 vznikla zásluhou advokáta Josefa Dorazila ve městě Muzejní a knihovní jednota.[3] První knihovní místnost s čítárnou byla otevřena 17. února 1897[4] a již po roce od otevření měla k dispozici 936 knih.[5] Sídlila v bývalé kanceláři advokáta Vilibalda Mildschuha v Jánské ulici č. 26 (nyní č.p. 25 na rohu Velkého náměstí) v měšťanském domě Řemenářovském zapsaném jako Kulturní památka České republiky pod číslem 41817/7-6009.[6] Od roku 1921 byla knihovna umístěna v Trtinovském domě na rohu Riegrova náměstí a Šafaříkovy ulice, kde zůstala až do 2. světové války. V letech 1945-1997 sídlila knihovna v činžovním domě v Kollárově ulici č.p. 528/1 zapsaném jako Kulturní památka České republiky pod číslem 47890/7-7168.[7] Po roce 1989 dům podléhal restituci a proto bylo rozhodnuto o úpravě budovy bývalého kina na Slovanském náměstí u pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje pro potřeby knihovny a celá instituce sem byla přestěhována v roce 1997 a sídlí zde až do současné doby. Budova je stále upravována, postupně byl vybudován bezbariérový vstup, letní čítárna, sklad s posuvnými regály, prostory byly rozšířeny o část, kterou dříve využívala pobočka České pošty. Koncem 90. let knihovna postupně nahradila půjčování knih tzv. sáčkovou metodou elektronickým systémem, nejdříve programem Lanius, poté Clavius a v roce 2017 Tritius, který umožní samoobslužné odbavení čtenářů.[8]
Dne 1. května 2020 byla spuštěna elektronická Encyklopedie Kroměříže,[9] která obsahuje řadu informací o památkově chráněných objektech, sochách, pamětních deskách a osobnostech spojených s historií města. Jedná se převážně o osobnosti, které již zemřely. Ze žijících jsou doplněni pouze starostové a čestní občané města. Mimo Knihovnu Kroměřížska na encyklopedii spolupracoval Státní okresní archiv Kroměříž, Muzeum Kroměřížska a Kroměřížské technické služby.[10][11]
Zajímavosti
V knihovně je možné navštívit protiletecký kryt, nacházející se v suterénu budovy, nebo využít validačního místa mojeID a služeb střediska Europe Direct, které poskytuje informace o Evropské unii a jejích jednotlivých členských státech. Čtenáři si zde mohou půjčit brýle na čtení, nebo deštník. Součástí knihovny je Turistické informační centrum,[12] umístěné v Prusinovského ulici vedle radnice v budově bývalého Měšťanského pivovaru evidované jako Kulturní památka České republiky pod číslem 32221/7-6009.[13] Knihovna má ve městě dvě další pobočky a jedno výpůjční místo. Prostřednictvím oddělení Regionálních funkcí poskytuje materiální a metodickou podporu obecním knihovnám v kroměřížském regionu.
V pondělí 19. února 2007 vytvořila knihovna v rámci oslav 110. výročí založení český rekord za největší počet lidí s knihou v ruce shromážděných na jednom místě. Jak zaznamenala Agentura Dobrý den shromáždilo se na Velkém náměstí s knihou tři sta osmdesát jedna občanů města.[14]
Práce se zdravotně hendikepovanými
Knihovna je vybavena bezbariérovým vchodem, zrakově postiženým poskytuje možnost zapůjčit si zvukové nahrávky knih, využití elektronické čtecí lupy, nebo připojení k internetu se systémem FriendlyVox, transformujícím obrazový vjem na zvukový popis, sluchově postižení mohou využít indukční smyčky, která je k dispozici při přednáškách v konferenčním sále. Oddělení pro děti a mládež dlouhodobě spolupracuje se zařízeními pro tělesně a mentálně hendikepované.
Ocenění
Knihovna je nositelem státní ceny Knihovna roku 2005 v kategorii informační počin, udělené MK ČR. Jako dosud jediné knihovně se jí toto ocenění podařilo získat opakovaně i v roce 2016,[15] tentokrát za inovativní použití metod biblioterapie.[16] Od roku 2005 je nositelkou nejvyššího městského ocenění Zlatý tolar, uděleného zastupitelstvem města Kroměříže. Od roku 1991 stojí v čele knihovny PhDr. Šárka Kašpárková, které v roce 2019 udělily Sdružení knihoven ČR a Nadace knihoven medaili Zdeňka Václava Tobolky za významný přínos v rozvoji českého knihovnictví.[17]
Odkazy
Reference
- ↑ OSTRAVA-VÍTKOVICE, WebConsult.cz - Internet & Marketing s.r.o., Pohraniční 52/23, 703 00. Akademie III. věku. Knihovna Kroměřířska. Dostupné online [cit. 2017-09-21].
- ↑ OSTRAVA-VÍTKOVICE, WebConsult.cz - Internet & Marketing s.r.o., Pohraniční 52/23, 703 00. Univerzita III. věku | Vzdělávání | Služby | Knihovna Kroměřížska. www.knihkm.cz [online]. [cit. 2017-09-21]. Dostupné online.
- ↑ 70 let muzea v Kroměříži, Muzeum Kroměřížska, Kroměříž 2003, 75 s, ISBN 80-85945-32-0.
- ↑ MEJSNAR, Karel. Půl století veřejné knihovny v Kroměříži 1897-1947. 1.. vyd. Kroměříž: Knihovní rada, 1947. 59 s.
- ↑ Začali s tisícovkou knih [online]. 5plus2 Kroměřížsko a Vsetínsko, strana 4: MAFRA, 2017-02-24 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 153943 : měšťanský dům Řemenářovský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 160891 : činžovní dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ VONDRÁŠEK, Jan. Knihovna Kroměřížska se po rekonstrukci podlahy otevřela návštěvníkům v polovině srpna. [zpravodaj]. 2017, roč. 14, čís. 9, s. 3.
- ↑ "Encyklopedie Kroměříže" [online]. Knihovna Kroměřížska [cit. 2022-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-06.
- ↑ www.mesto-kromeriz.cz
- ↑ Knihovna Kroměřížska dokončuje internetovou encyklopedii dějin města. SeznamZpravy [online]. 2022-05-24 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Informační centrum. www.kromeriz.eu [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-25.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 143779 : pivovar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
- ↑ http://www.mesto-kromeriz.cz/zpravodaj/knihovna-v-ramci-oslav-110-vyroci-vytvorila-cesky-rekord/ Archivováno 24. 2. 2018 na Wayback Machine. Kroměřížský zpravodaj
- ↑ -RED. 7 knihoven roku 2016. Biblio. Roč. 2016, čís. 11, s. 2.
- ↑ PACINOVÁ, Zuzana. Biblioterapie pomáhá. Veřejná správa. 2016, roč. 27, čís. 24, s. 9.
- ↑ Medaile Zdeňka Václava Tobolky. sdruk.mlp.cz [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Knihovna Kroměřížska na Wikimedia Commons
- Knihovna Kroměřížska v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Riegrovo náměstí 149/33, Kroměříž, dům zvaný Trtinovský na rohu Riegrova náměstí a Šafaříkovy ulice
Autor: Scotch Mist, Licence: CC BY-SA 4.0
Kroměříž (Polish: Kromieryż, German: Kremsier), first mentioned in 1107, is a Moravian town in the Zlin Region of the Czech Republic. The development of the town was significantly influenced by the Olomouc bishops and archbishops. The Baroque Kroměříž Archbishop's Palace was their summer residence, and the construction activities of the bishops, especially after the Thirty Years’ War in the 17th century, brought about a major restoration. Thanks to this Kroměříž ranks among today’s prominent historic cities in the Czech Republic. The centre of Kroměříž was declared an Urban Monuments Preservation Area in 1978. The complex formed by the Archbishop’s Palace, the Flower Garden and the Palace Garden was declared a National Cultural Monument in 1995 and a UNESCO World Heritage Site in 1998.
The Scotch Mist Gallery contains many photographs of historic buildings, monuments and memorials of Poland and beyond.
Autor: Korislav, Licence: CC BY-SA 4.0
Budova Knihovny Kroměřížska na Slovanském náměstí 3920
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Kroměříž - reliéf v objektu Knihovny Kroměřížska od Jiřího Vlacha (*1946)