Knihovna Václava Havla

Knihovna Václava Havla
Václav Havel Library
Stát	Česko Česko
Poloha	Ostrovní 129/13, Praha, 110 00, Česko (Přístavba Schwazenberského paláce)
Souřadnice	50°4′50,68″ s. š., 14°25′1,99″ v. d.
Typ	veřejná knihovna
Založena	26. července 2004
Počet poboček	1 (New York)
Další informace
Ředitel	Milan Babík (od 2024)
Webové stránky	www.vaclavhavel.cz/
Sigla	ABE368
IČO	27169413 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knihovna Václava Havla sbírá a shromažďuje všechny materiály (obrazové, zvukové i písemné), další artefakty a myšlenky dramatika, disidenta komunistického režimu, posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla za účelem jejich digitalizace, dokumentace a výzkumu a propagace této osobnosti. Organizuje přednáškovou činnost, uskutečňuje konference, pořádá edukativní akce pro středoškolský stupeň a podílí se na vydávání publikací.^[1]

Mezi hlavní poslání patří zpřístupnění dokumentů ze spisovatelské, myslitelské a politické tvorby Václava Havla; vybudování digitální studovny pro domácí i zahraniční badatele, studenty vysokých a středních škol a zájemce z široké veřejnosti; pořádání společenských a kulturních akcí pro veřejnost zpřístupňující dílo a tvorbu Václava Havla a pořádání diskusních klubových setkání na společensky aktuální témata.

Od založení v červenci 2004 byla knihovna obecně prospěšnou společností. V červnu 2023 změnila právní formu na nadační fond.

Instituce byla založena 26. července 2004 ve formě obecně prospěšné společnosti,^[2] inspirována americkou tradicí prezidentských knihoven. K roku 2011 se podle oficiálních stránek jednalo o jediný takový projekt na evropském kontinentu.^[1] Sídlila v ulici Kateřinská 18, Praha 2. Na jaře 2011 představil podnikatel Zdeněk Bakala plán přesunout sídlo knihovny do svého domu U Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí, po rekonstrukci, kterou navrhl Ricardo Bofill.^[3] Jelikož nebyla rekonstrukce realizována, přestěhovala se v roce 2015 knihovna do Ostrovní 30, Praha 2, kde pořádá semináře, autorská čtení, výstavy, koncerty a divadelní představení.

V červnu 2023 knihovna změnila právní formu z obecně prospěšné společnosti na nadační fond, se vznikem Výboru rodiny zakladatele a Výboru dárců. Havlově rodině zastoupené Dagmar Havlovou bylo i nadále umožněno využívat svá práva a povinnosti prostřednictvím Výboru rodiny a ve Výboru dárců zasedli velcí dárci pod vedením Zdeňka Bakaly. Statutárním orgánem se stala správní rada. Nominace členů správní a dozorčí rady připadla do gesce Výboru rodiny a Výboru dárců. Bývalí členové správní a dozorčí rady se mohli dále podílet na rozvoji instituce v nově zřízeném Poradním výboru.^[4]

V prostorách Knihovny v ulici Ostrovní 13 se nachází stálá expozice „Václav Havel: Český mýtus aneb Havel v kostce“.

U zrodu knihovny stáli Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. Správní radu k roku 2015 tvořili Dagmar Havlová, Michal Horáček, Bessel Kok, Michaela Bakala, Martin Palouš, Jacques Rupnik, Nina Smitová a Mark Vydra. Členy dozorčí rady byli Emil Holub, Dita Stejskalová a Ondřej Jonáš. Programovým ředitelem je spisovatel a novinář Jáchym Topol.

• 2008–2011: Martin C. Putna, literární historik a kritik, překladatel,^[2]
• 2011–2012: Martin Palouš, diplomat,^[2]
• 2012–2015: Marta Smolíková, odbornice na kulturní politiku a management umění,
• 2015–2023: Michael Žantovský, diplomat, politik, překladatel, psycholog,^[4]
• od 2024: Milan Babík, odborník na mezinárodní vztahy.^[5],

Knihovna se podílí na udílení „Ceny Václava Havla za lidská práva“, která vznikla v roce 2013 a nahradila „Cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy“, udělovanou jednou za dva roky od 2007. K roku 2014 laureát obdržel prémii 60 tisíc eur.^[6][7]

Knihovna od roku 2013 také organizuje „Soutěž Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej“, v níž jsou oceněny tři nejlepší eseje.^[8]

V květnu 2012 byla otevřena pobočka knihovny v New Yorku, a to ve formě nadace (The Vaclav Havel Library Foundation). Její činnost podporovala bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová a podporují američtí velvyslanci v Praze Craig Roberts Stapleton, William Cabaniss a John Shattuck.^[9]

Knihovna vytvořila projekt Lavička Václava Havla. V roce 2013 byly zhotoveny a instalovány postupně ve Washingtonu, D.C. (District of Columbia), Dublinu, roku 2014 v Barceloně, Praze a Českých Budějovicích a o instalaci rozhodl i Nový Bor.^[10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Knihovna Václava Havla na Wikimedia Commons
• Knihovna Václava Havla – oficiální stránky
• Knihovna Václava Havla v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)