Knovíz
| Knovíz | |
|---|---|
 Celkový pohled na Knovíz od jihu, v popředí dálnice D7, na obzoru vzdálené České středohoří | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Slaný |
| Obec s rozšířenou působností | Slaný (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′46″ s. š., 14°8′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 589 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,26 km²[2] |
| Katastrální území | Knovíz |
| Nadmořská výška | 228 m n. m. |
| PSČ | 274 01 |
| Počet domů | 218 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Knovíz 15 274 01 Slaný 1 ouknoviz@slansko.cz |
| Starosta | Vítězslav Richter |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Knovíz | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532487 |
| Kód části obce | 67181 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Knovíz se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, zhruba 8 km severoseverovýchodně od Kladna a 4 km jihovýchodně od Slaného. Žije zde 589[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Knovízi pochází z roku 1088, kdy vlastnila pozemky ve vsi (in Knouizi villa) vyšehradská kapitula. Název se odvozuje od osobního jména Knovid a znamená tedy „Knovidův“ (majetek, dvůr apod.). Do roku 1531 vlastnil Knovíz Václav Sestřenek. V tomto roce Knovíz převedl na Eufrozínu z Martinic. [4] V roce 1549 ho po ní zdědil Jan Bořita. Ten Knovíz r. 1558 postoupil kapitule Pražské. [5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[6]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[11]
Rok 1932
V obci Knovíz (737 obyvatel, telegrafní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] autodílna, 2 autodopravci, 4 cihelny, 2 obchody s dobytkem, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, konsum Včela, kovář, malíř pokojů, 2 mlýny, 2 obchody s ovocem a zeleninou, pekař, obchod s pleteným zbožím, 3 rolníci, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 2 švadleny, stavební družstvo, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví.
Pamětihodnosti
- Kostel Všech svatých
Knovízská kultura
Podle obce je pojmenovaná knovízská kultura z mladší doby bronzové, jejíž pozůstatky byly objeveny roku 1892 v lokalitě Na hrudném, severozápadně od Knovíze.
Skalní útvary a rytiny
Při severovýchodním okraji vsi se v zalesněné stráni přímo nad posledními domy táhne pás pískovcových skalek, v němž vyniká bizarní útvar, skalní dvojvěž nazývaná Husova kazatelna či Husova skála.
V roce 2022 David Cimrman vytesal ve skalním pískovcovém útvaru rytinu Knovízského draka i znak obce. Jeho počínání ovšem vzbudilo kontroverze, dle starosty obce Vítězslava Richtera vytesal rytiny bez povolení a znak obce neodpovídá skutečnosti.[13]
Osobnosti
- Pavel Josef Šulc (27. června 1828 – 12. října 1897) byl český spisovatel a překladatel z němčiny, polštiny a francouzštiny historických románů a povídek a naučné prózy pro děti a mládež
- Felix Mann (11. prosince 1905 v Knovízi – 17. dubna 1942) byl za protektorátu zaměstnancem "dynamitky" - podniku Explosia Semtín u Pardubic. Zpravodajsko-sabotážní skupině Tři králové
- Alois Pravoslav Trojan (2. dubna 1815 Knovíz – 9. února 1893) byl český právník a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, předseda mladočeské strany
- Jan Švankmajer (* 4. září 1934 Praha) – český filmový režisér, animátor, spisovatel, v bývalém kině uprostřed vsi provozuje svůj ateliér
Fotografie
Obecní úřad Knovíz
Kostel Všech Svatých se hřbitovem při jihozápadním okraji vsi
Husova kazatelna
Průjezdní silnice a bývalé kino, dnes filmový ateliér
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Telce, s. 218.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zámek Smečno, s. 129.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 582. (česky a německy)
- ↑ NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Samozvaný umělec tesá v Knovízi do skály. Má své fanoušky i odpůrce. Kladenský deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-10-07 [cit. 2023-12-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knovíz na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Knoviz v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Knovíz v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Popis geologické lokality Kazatelna na České geologické službě
- Skalní rytina Knovízský drak
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Poloha obce Knovíz v rámci okresu Kladno a správního obvodu obce s rozšířenou působností Slaný.
Kostel Všech svatých se hřbitovem na jihozápadním okraji obce Knovíz, okres Kladno.
Vlajka obce Knovíz, okres Kladno. List dělený žlutou a modrou krokví na dvě pole opačných barev. Poměr polí a krokví je 4 : 1 : 1 : 4 na žerďovém a vlajícím okraji. Vrchol žluté krokve je v první desetině šířky listu. Ve žlutém poli černá etážová amfora.
Znak obce Knovíz, okres Kladno. V modro-zlatě sníženým hrotem děleném štítě, nahoře snížená zlatá krokev, dole černá etážová amfora.
Tzv. Husova kazatelna, pískovcový skalní útvar nad vsí Knovíz, okres Kladno.
Hlavní silnice v Knovízi, okres Kladno. Pohled od mostu přes Knovízský potok severním směrem, ke křižovatce na Podlešín. V popředí vpravo budova bývalého kina, dnes sídlo filmových ateliérů ATHANOR Jana Švankmajera.
Knovíz, okres Kladno. Celkový pohled na obec v údolí Knovízského (Svatojiřského) potoka od jihu, z pole na horní hraně údolí. V popředí rychlostní dilnice R7, při levém okraji obce jasnou zelení vyniká báň věže kostela Všech Svatých. Hnědé plochy, prostírající se za vsí, jsou rozsáhlé jabloňové sady mezi Knovízí a Blahoticemi. Tlustý pruh stromoví, vybíhající od pravého okraje a pokračující tenčí zhruba vodorovnou linií přes obraz vlevo, naznačuje průběh železniční trati 110 mezi stanicí Podlešín a zastávkou Slaný předměstí. Na obzoru patrné zhruba 40 km vzdálené pásmo Českého středohoří s nejvyšší horou Milešovkou uprostřed. Fotografie z nadhledu krajinu poněkud zplošťuje, takže se údolí jeví mělčí, ve skutečnosti výškový rozdíl mezi stanovištěm pozorovatele a středem obce činí zhruba 90 metrů.