Knut V. Dánský

Knut V. Dánský
	král Dánska
	Brakteát z doby vlády Knuta V.
Doba vlády	1146–1157
Narození	asi 1129
Úmrtí	9. srpen 1157; Roskilde
Předchůdce	Erik III. Dánský
Nástupce	Valdemar I. Veliký
Manželka	Helena Švédská
Potomci	Niels of Aarhus, Valdemar of Denmark a Hildegarda Dánská
Dynastie	Estridsenové
Otec	Magnus Nilsson
Matka	Richenza Polská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knut V. Dánský (Knud V Magnussen) (asi 1129 – 9. srpen 1157) byl králem Dánska v letech 1146 a 1157. O moc v zemi bojoval se Svenem III. a Valdemarem I.

Život

Knut byl synem Magnusse Nilsona, dánského prince a krátce také švédského krále, a jeho manželky Richenzy Polské.

Po abdikaci Erika III. v roce 1146 byl Sven III. zvolen králem mágnáty v Sjælland, zatímco Knut byl zvolen Jutsku.^[1]

V příštích letech Knut bojoval o moc se Svenem, přičemž Knuta podporoval arcibiskup Eskil z Lundu. Sven si však zajistil Eskilovu loajalitu, když věnoval arcibiskupství v Lundu pozemky. Poté byla Knutova moc omezena na Jutsko.

Po několika bitvách Sven dobyl ostrov Fyn a části Jutska. Sven a třetí z uchazečů o trůn, Valdemar I., porazili Knuta v Jutsku v roce 1150 a Knut zvolil exil u dvora manžela své matky, švédského krále Sverkera I.

V roce 1152 se římskoněmeckým králem stal Fridrich I. Barbarossa. Ten Svena stanovil „hlavním králem“, Knut měl získat část Dánska a třetí z uchazečů o trůn, Valdemar I., si měl podržel Šlesvicko.^[1] Sven však Knutovi přidělil jen malé území.

V roce 1154 byl Sven svržen aliancí Knuta a Valdemara, který byl jmenován Knutovým spoluvládcemm.^[1] Knut nyní měl za spojence také švédského krále Sverkera, s jehož dcerou Helenu se měl oženit.

Eskil a velká část Svenových dalších spojenců ho opustila a byl tedy nucen odejít do německého exilu. Vrátil se až po třech letech, když získal podporu vévody Jindřicha Lva.^[2] To přinutilo dánské magnáty rozdělit zemi na Jutsko, Sjælland a Skåne.^[1] Knut se stal vládcem Sjællandu.

Během slavnosti v Roskilde 9. srpna 1157 měl Sven III. v plánu zavraždit další dva dánské spoluvládce, to se mu však podařilo jen v případě Knuta.^[2] Valdemar utekl do Jutska a 23. října 1157 Svena a jeho armádu porazil u Grathe Hede. Svena zřejmě zabili rolníci, kteří ho našli, zatímco byl i s koněm uvězněný v bažině.^[2]

Jediný přeživší ze spoluvládců Valdemar se tak stal jediným králem Dánska. V roce 1157 se oženil s Knutovu nevlastní sestrou Sofií.

Manželství a potomci

Méně než rok před smrtí se Knut oženil s Helenou Švédskou, neměli však spolu žádné děti.^[2] Mimo Knut zplodil řadu potomků.^[2]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Svend 3. Grathe at Gyldendals Åbne Encyklopædi
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Bricka, Carl Frederik (ed.), Dansk Biografisk Lexikon, vol. XVII [Svend Tveskjæg - Tøxen], 1903. "Svend Grade", Hans Olrik, pp.5-7.