Knut V. Dánský
Knut V. Dánský | |
---|---|
král Dánska | |
Brakteát z doby vlády Knuta V. | |
Doba vlády | 1146–1157 |
Narození | asi 1129 |
Úmrtí | 9. srpen 1157 Roskilde |
Předchůdce | Erik III. Dánský |
Nástupce | Valdemar I. Veliký |
Manželka | Helena Švédská |
Potomci | Niels of Aarhus, Valdemar of Denmark, Hildegarda Dánská a Brigita Dánská |
Dynastie | Estridsenové |
Otec | Magnus Nilsson |
Matka | Richenza Polská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Knut V. Dánský (Knud V Magnussen) (asi 1129 – 9. srpen 1157) byl králem Dánska v letech 1146 a 1157. O moc v zemi bojoval se Svenem III. a Valdemarem I.
Život
Knut byl synem Magnusse Nilsona, dánského prince a krátce také švédského krále, a jeho manželky Richenzy Polské.
Po abdikaci Erika III. v roce 1146 byl Sven III. zvolen králem mágnáty v Sjælland, zatímco Knut byl zvolen Jutsku.[1]
V příštích letech Knut bojoval o moc se Svenem, přičemž Knuta podporoval arcibiskup Eskil z Lundu. Sven si však zajistil Eskilovu loajalitu, když věnoval arcibiskupství v Lundu pozemky. Poté byla Knutova moc omezena na Jutsko.
Po několika bitvách Sven dobyl ostrov Fyn a části Jutska. Sven a třetí z uchazečů o trůn, Valdemar I., porazili Knuta v Jutsku v roce 1150 a Knut zvolil exil u dvora manžela své matky, švédského krále Sverkera I.
V roce 1152 se římskoněmeckým králem stal Fridrich I. Barbarossa. Ten Svena stanovil „hlavním králem“, Knut měl získat část Dánska a třetí z uchazečů o trůn, Valdemar I., si měl podržet Šlesvicko.[1] Sven však Knutovi přidělil jen malé území.
V roce 1154 byl Sven svržen aliancí Knuta a Valdemara, který byl jmenován Knutovým spoluvládcemm.[1] Knut nyní měl za spojence také švédského krále Sverkera, s jehož dcerou Helenu se měl oženit.
Eskil a velká část Svenových dalších spojenců ho opustila a byl tedy nucen odejít do německého exilu. Vrátil se až po třech letech, když získal podporu vévody Jindřicha Lva.[2] To přinutilo dánské magnáty rozdělit zemi na Jutsko, Sjælland a Skåne.[1] Knut se stal vládcem Sjællandu.
Během slavnosti v Roskilde 9. srpna 1157 měl Sven III. v plánu zavraždit další dva dánské spoluvládce, to se mu však podařilo jen v případě Knuta.[2] Valdemar utekl do Jutska a 23. října 1157 Svena a jeho armádu porazil u Grathe Hede. Svena zřejmě zabili rolníci, kteří ho našli, zatímco byl i s koněm uvězněný v bažině.[2]
Jediný přeživší ze spoluvládců Valdemar se tak stal jediným králem Dánska. V roce 1157 se oženil s Knutovu nevlastní sestrou Sofií.
Manželství a potomci
Méně než rok před smrtí se Knut oženil s Helenou Švédskou, neměli však spolu žádné děti.[2] Mimo Knut zplodil řadu potomků.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Canute V of Denmark na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Knut V. Dánský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Erik III. Dánský | Dánský král 1146–1157 se Svenem III. a Valdemarem I. | Nástupce: Valdemar I. Veliký |
Média použitá na této stránce
Knud 5. Magnussen. Ensidig præget sølvmønt med reliefportræt af Knud 5. og den latinske indskrift CANUT REX. Mønten viser en skægløs, langhåret mand med et kronelignende diadem, formodentlig et ideali
Valdemar I. Dánský a Swen III. Dánský a Knut V. Dánský