Kočičí skála

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Kočičí skála
	IUCN kategorie III (Přírodní památka)
	(c) Zp, CC BY-SA 3.0 Přírodní památka Kočičí skála
Základní informace
Vyhlášení	1. ledna 1946
Rozloha	0,66 ha
Správa	AOPK ČR
Poloha
Stát	Česko
Kraj	Jihomoravský
Okres	Břeclav
Umístění	Mikulov
Souřadnice	48°49′33,24″ s. š., 16°38′31,92″ v. d.
	Kočičí skála
Další informace
Kód	175
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočičí skála je přírodní památka, která se nachází v okrese Břeclav u silnice z Mikulova do Klentnice. Leží ve správním území města Mikulova a je v péči AOPK ČR – regionálního pracoviště Jižní Morava.

Předmět ochrany

Důvodem vyhlášení je ochrana vápencového skalního útvaru s typickou pálavskou stepní květenou (hlaváček jarní, koniklec velkokvětý aj.) nacházejícího se v blízkosti silnice vedoucí z Mikulova do Klentnice.

Historie

V jihozápadní části skály byl v malém lomu v minulosti těžen vápenec. Tato lokalita sloužila i k pasení dobytka, avšak v dnešní době je již bez hospodářského využití. Lokalita je velice dobře dostupná. Byť jí nevede žádná veřejná cesta, je velice zatěžována návštěvností. Ohrožena je také chemickými postřiky okolních agrárně využívaných pozemků. Informační tabule uvádí, že se tato lokalita od roku 1997 pravidelně seče a byl odstraněn akát společně s dalšími křovinami, které se značně rozšiřovaly po celé lokalitě. ^[3]

Přírodní poměry

PP Kočičí skála je izolovaným úlomkem kry pevných druhohorních vápenců označovaných jako ernstbrunnské vrstvy. Na těchto horninách se vyvinuly mělké půdy rendziny, které mají vysoký obsah vápencového štěrku.^[3]

V areálu přírodní památky se nacházejí také body Základní geodynamické stě a základního výškového bodového pole ČR.

Flora

Z 270 druhů cévnatých rostlin se na lokalitě nachází 12 zvláště chráněných. Jsou to například hlaváček jarní (Adonis vernalis), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), len tenkolistý (Linum tenuifolium), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), šalvěj etiopská (Salvia aethiopis), zvonek boloňský (Campanula bononiensis).^[3]

Skalní štěrbiny východních stěn PP obývá tařice skalní (Aurinia saxatilis). Skalní podklad se stepní společností doplňují kosatec nízký (Iris pumila) a koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). Na západním svahu útesu směrem k silnici jsou k vidění suchá travní společenstva s válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum), východní svahy pod skalou porůstají opět travní společenstva doplněná kalinou tušalajem (Viburnum lantana) a hlohem jednosemenným (Crataegus monogyna). ^[3]

Galerie

Koniklec velkokvětý na lokalitě PP Kočičí skála
Keřové porosty na lokalitě PP Kočičí skála
Rozchodník bílý
Vzácná pomněnka úzkolistá

Odkazy

Reference

↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑ ^a ^b ^c ^d Správa CHKO Pálava: Informační tabule Přírodní památka Kočičí skála. 2003

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kočičí skála na Wikimedia Commons

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-1] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-2] Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

[cedule-3] Správa CHKO Pálava: Informační tabule Přírodní památka Kočičí skála. 2003

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály