Kočkodan černolící
Kočkodan černolící | |
---|---|
Kočkodan černolící | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
Rod | kočkodan (Cercopithecus) |
Binomické jméno | |
Cercopithecus ascanius Audebert, 1799 | |
Rozšíření kočkodana černolícího (červeně) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kočkodan černolící (Cercopithecus ascanius) je opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu Cercopithecus. Druh popsal Jean-Baptiste Audebert v roce 1799 a dělí se na 5 poddruhů, z nichž nejrozšířenější je subspecie Cercopithecus ascanius schmidti. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody patří mezi málo dotčené druhy.
Poddruhy
Je známo celkem 5 poddruhů:[2][3]
- Cercopithecus ascanius ascanius, (Audebert, 1799); vyskytuje se v severní Angole a na jihozápadě Demokratické ropubliky Kongo. Žije zde většinou ve výškách pod 500 m n. m.
- Cercopithecus ascanius atrinasus, Machado, 1965; endemit severovýchodní Angoly
- Cercopithecus ascanius katangae, Lönnberg, 1919; extrémní severovýchodní Angola a severozápadní Zambie, jižní a centrální oblasti DRK. Mezi řekami Kasai a Lualaba ve výškách 500–1300 m n. m.
- Cercopithecus ascanius schmidti, Matschie, 1892; vyskytuje se v Demokratické republice Kongo, Ugandě, Rwandě, Tanzanii, Keni, izolované populace žijí ve Středoafrické republice a Jižním Súdánu. Ze všech poddruhů má největší areál rozšíření.
- Cercopithecus ascanius whitesidei, Thomas, 1909; endemitní v Demokratické republice Kongo, jižně až východně od stejnojmenné řeky
Výskyt
Areálem výskytu kočkodana černolícího je Afrika, konkrétně afrotropická oblast. Vyskytuje se od Středoafrické republiky směrem jižně až do Zambie a východně až po Keňu. Nejhustší populace se nachází v Ugandě. Žije především v tropických lesích, avšak dovede obývat širokou škálu stanovišť a byl pozorován i v jiných typech lesů.[4] Vyskytuje se do výšky 2000 m n. m.[2]
Popis
Samci tohoto středně velkého[5] primáta měří na délku 46 cm a váží zhruba 4,1 kg. Samice jsou menší, dlouhé asi 38 cm a jejich hmotnost se odhaduje na 2,9 kg. Mimo odlišných velikostí není u tohoto druhu vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus. Zbarvení je hnědé, končetiny šedé až černé, jejich barva přičemž závisí na poddruhu.[4] Tvář má černé zbarvení s bílou srstí, kolem očí mají kočkodani namodralou kůži. Na nose se nachází bílá skvrna.[4] Uši jsou černé, s nevýraznými střapečky.[5] Ocas je ze spodní strany kaštanový,[4] jeho délka odpovídá délce těla.[5]
Chování
Jedna tlupa kočkodanů si přivlastňuje území okolo 120 ha a brání si jej jak zastrašováním pomocí grimas, tak i fyzickým střetem. Jednotlivé opice se mezi sebou dorozumívají širokou škálou různých pachů, grimas a zvuků.[4] Skupinu tvoří 11 až 14 jedinců, panuje v ní matrilineární hierarchie. Samci po dosažení pohlavní dospělosti svou domovskou oblast opouštějí a obvykle se snaží vytlačit vůdčí samce jiných tlup, nebo se přidávají do skupin tvořených čistě samci. Jestliže se samec stane alfa samcem nové tlupy, zabije v ní veškerá mláďata, aby u samic nastal dříve estrální cyklus a on sám mohl založit potomstvo (infanticida).[4] Rozmnožování probíhá po celý rok, především však od listopadu do února. Samice se obvykle páří s jedním, ale i více samci. Gravidita trvá zhruba 147 dní, poté se samici narodí průměrně jedno mládě. Pohlavní dospělosti dosahují samci v 6 letech, samice ve 4–5. Kočkodani černolící se dožívají asi 30 let, délka života ve volné přírodě je však kratší. Mezi nepřátele tohoto druhu patří šimpanzi, levharti, hadi a orli korunkatí.[4][5]
Kočkodani se živí především ovocem, mají v oblibě například fíky,[5] a jídelníček si zpestřují také hmyzem, listy nebo květy. Potravu si ukládají do lícních toreb a sežerou ji mimo dosah ostatních opic.[4]
Ohrožení
Nejsou známy žádné významné hrozby pro tento druh, ačkoli některé populace může ohrožovat ztráta přirozeného prostředí následkem těžby dřeva, na tyto problémy se nabaluje i lov. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je kočkodan černolící veden jako málo dotčený, neboť se vyskytuje v mnoha stanovištích a dovede přežít i tlak ze strany lovců. Je zapsán na seznam CITES II a zařazen do třídy B v African Convention on the Conservation of Nature and Natural Resources.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
- ↑ a b c Cercopithecus ascanius [online]. Iucn Red List of Threatened Species, 2015-4 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ kočkodan černolící [online]. Biolib.cz [cit. 2016-03-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h DAVIS, Sarah. Cercopithecus ascanius [online]. Animal Diversity Web, 2002 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e ZIKÁN, Vladimír. Kočkodan černolící (Cercopithecus ascanius) [online]. Afrikaonline.cz, 22.3.2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-12.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kočkodan černolící na Wikimedia Commons
- Taxon Cercopithecus ascanius ve Wikidruzích
- DAVIS, Sarah. Cercopithecus ascanius [online]. Animal Diversity Web, 2002 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Denise, Licence: CC BY-SA 2.0
A red-tailed monkey at a zoo
red-tailed monkey profile
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Geographic distribution of the Red-tailed Monkey (Cercopithecus ascanius).