Kočkodan černolící

Jak číst taxoboxKočkodan černolící
alternativní popis obrázku chybí
Kočkodan černolící
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďkočkodanovití (Cercopithecidae)
Rodkočkodan (Cercopithecus)
Binomické jméno
Cercopithecus ascanius
Audebert, 1799
Rozšíření kočkodana černolícího (červeně)
Rozšíření kočkodana černolícího (červeně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočkodan černolící (Cercopithecus ascanius) je opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu Cercopithecus. Druh popsal Jean-Baptiste Audebert v roce 1799 a dělí se na 5 poddruhů, z nichž nejrozšířenější je subspecie Cercopithecus ascanius schmidti. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody patří mezi málo dotčené druhy.

Poddruhy

Je známo celkem 5 poddruhů:[2][3]

  • Cercopithecus ascanius ascanius, (Audebert, 1799); vyskytuje se v severní Angole a na jihozápadě Demokratické ropubliky Kongo. Žije zde většinou ve výškách pod 500 m n. m.
  • Cercopithecus ascanius atrinasus, Machado, 1965; endemit severovýchodní Angoly
  • Cercopithecus ascanius katangae, Lönnberg, 1919; extrémní severovýchodní Angola a severozápadní Zambie, jižní a centrální oblasti DRK. Mezi řekami Kasai a Lualaba ve výškách 500–1300 m n. m.
  • Cercopithecus ascanius schmidti, Matschie, 1892; vyskytuje se v Demokratické republice Kongo, Ugandě, Rwandě, Tanzanii, Keni, izolované populace žijí ve Středoafrické republice a Jižním Súdánu. Ze všech poddruhů má největší areál rozšíření.
  • Cercopithecus ascanius whitesidei, Thomas, 1909; endemitní v Demokratické republice Kongo, jižně až východně od stejnojmenné řeky

Výskyt

Areálem výskytu kočkodana černolícího je Afrika, konkrétně afrotropická oblast. Vyskytuje se od Středoafrické republiky směrem jižně až do Zambie a východně až po Keňu. Nejhustší populace se nachází v Ugandě. Žije především v tropických lesích, avšak dovede obývat širokou škálu stanovišť a byl pozorován i v jiných typech lesů.[4] Vyskytuje se do výšky 2000 m n. m.[2]

Popis

Samci tohoto středně velkého[5] primáta měří na délku 46 cm a váží zhruba 4,1 kg. Samice jsou menší, dlouhé asi 38 cm a jejich hmotnost se odhaduje na 2,9 kg. Mimo odlišných velikostí není u tohoto druhu vyvinut zřetelný pohlavní dimorfismus. Zbarvení je hnědé, končetiny šedé až černé, jejich barva přičemž závisí na poddruhu.[4] Tvář má černé zbarvení s bílou srstí, kolem očí mají kočkodani namodralou kůži. Na nose se nachází bílá skvrna.[4] Uši jsou černé, s nevýraznými střapečky.[5] Ocas je ze spodní strany kaštanový,[4] jeho délka odpovídá délce těla.[5]

Chování

Kočkodan černolící

Jedna tlupa kočkodanů si přivlastňuje území okolo 120 ha a brání si jej jak zastrašováním pomocí grimas, tak i fyzickým střetem. Jednotlivé opice se mezi sebou dorozumívají širokou škálou různých pachů, grimas a zvuků.[4] Skupinu tvoří 11 až 14 jedinců, panuje v ní matrilineární hierarchie. Samci po dosažení pohlavní dospělosti svou domovskou oblast opouštějí a obvykle se snaží vytlačit vůdčí samce jiných tlup, nebo se přidávají do skupin tvořených čistě samci. Jestliže se samec stane alfa samcem nové tlupy, zabije v ní veškerá mláďata, aby u samic nastal dříve estrální cyklus a on sám mohl založit potomstvo (infanticida).[4] Rozmnožování probíhá po celý rok, především však od listopadu do února. Samice se obvykle páří s jedním, ale i více samci. Gravidita trvá zhruba 147 dní, poté se samici narodí průměrně jedno mládě. Pohlavní dospělosti dosahují samci v 6 letech, samice ve 4–5. Kočkodani černolící se dožívají asi 30 let, délka života ve volné přírodě je však kratší. Mezi nepřátele tohoto druhu patří šimpanzi, levharti, hadi a orli korunkatí.[4][5]

Kočkodani se živí především ovocem, mají v oblibě například fíky,[5] a jídelníček si zpestřují také hmyzem, listy nebo květy. Potravu si ukládají do lícních toreb a sežerou ji mimo dosah ostatních opic.[4]

Ohrožení

Nejsou známy žádné významné hrozby pro tento druh, ačkoli některé populace může ohrožovat ztráta přirozeného prostředí následkem těžby dřeva, na tyto problémy se nabaluje i lov. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je kočkodan černolící veden jako málo dotčený, neboť se vyskytuje v mnoha stanovištích a dovede přežít i tlak ze strany lovců. Je zapsán na seznam CITES II a zařazen do třídy B v African Convention on the Conservation of Nature and Natural Resources.[2]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. a b c Cercopithecus ascanius [online]. Iucn Red List of Threatened Species, 2015-4 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. kočkodan černolící [online]. Biolib.cz [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h DAVIS, Sarah. Cercopithecus ascanius [online]. Animal Diversity Web, 2002 [cit. 2016-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e ZIKÁN, Vladimír. Kočkodan černolící (Cercopithecus ascanius) [online]. Afrikaonline.cz, 22.3.2013 [cit. 2016-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-12. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Red-tailed monkey profile.jpg
Autor: Denise, Licence: CC BY-SA 2.0
A red-tailed monkey at a zoo
red-tailed monkey profile
Cercopithecus ascanius distribution.svg
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Geographic distribution of the Red-tailed Monkey (Cercopithecus ascanius).
Cercopithecus ascanius.jpg
Autor: Eva Hejda, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Cercopithecus ascanius