Kočkodan Rolowayův

Jak číst taxoboxKočkodan Rolowayův
alternativní popis obrázku chybí
Kočkodan Rolowayův v Bojnícké zoologické zahradě
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďkočkodanovití (Cercopithecidae)
Rodkočkodan (Cercopithecus)
Binomické jméno
Cercopithecus roloway
Schreber, 1774
Rozšíření kočkodana Rolowayova (hnědě)
Rozšíření kočkodana Rolowayova (hnědě)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočkodan Rolowayův (Cercopithecus roloway) je opicečeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu Cercopithecus, někdy uváděna jako poddruh kočkodana Dianina (Cercopithecus diana). Vyskytuje se v Ghaně a na Pobřeží slonoviny. Kočkodan Rolowayův patří mezi největší druhy z celého rodu Cercopithecus. Žije v tlupách obvykle o 15 až 20 zvířatech a živí se hlavně ovocem. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej považuje za kriticky ohrožený druh, nebezpečí představuje lov a ztráta přirozeného prostředí. V České republice chováni nejsou. Jako jediná instituce v Evropě je chová Zoo Bojnice na Slovensku.

Taxonomie

Kočkodan Rolowayův patří do čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu kočkodan (Cercopithecus).[2] Je to monotypický taxon příbuzný s kočkodanem Dianiným (Cercopithecus diana) a často byl společně s poddruhem Cercopithecus diana diana považován za poddruh kočkodana Dianina, tedy Cercopithecus diana roloway. Osamostatněn na druh byl roku 2005 profesorem biologické antropologie Colinem Grovesem, přesto tato systematika není vždy uznávána.[3][4]

Kočkodana Rolowayova popsal v roce 1774 německý lékař a přírodovědec Johann Christian Daniel von Schreber.[2] Odborným jménem je Cercopithecus roloway, vědeckými synonymy pro druh jsou Cercopithecus palatinus, Cercopithecus diana roloway a Simia roloway, českým synonymem pak kočkodan Dianin Rolowayův.[2][4] Druh má 58 chromozomů.[3]

Výskyt

Kočkodan Rolowayův je zvíře afrotropické (etiopské) oblasti, obývá západní Afriku.[5] Původní areál výskytu se táhl na severu a východě Pobřeží slonoviny východně od řeky Sassandra až k řece PraGhaně, záznamy o tomto druhu východně od přehradní nádrže VoltaTogu nebyly prokázány. Z většiny původního rozsahu již byl ale druh vyhuben.[4][6]

Je to stromový druh žijící v lesích, může obývat stálezelené i poloopadavé primární nebo sekundární lesní porosty.[4] Lze jej najít také v porostech mangrovníků druhů Pandanus candelabrum a Cyrtosperma senegalense, kde opice žijí ve větších skupinách, protože jim tyto oblasti, vzdálené od lidské populace, poskytují ochranu, potravu a vodu. Kočkodani se orientují z vrcholků stromů.[5]

Popis

Kočkodan Rolowayův patří mezi největší druhy z celého rodu Cercopithecus.[5] Je velmi podobný kočkodanům Dianiným, jejichž délka činí u samců 52,5 až 61,5 cm a u samic 44 až 45 cm. Kočkodan Rolowayův vykazuje pohlavní dimorfismus, samci jsou větší než samice a mají také mohutnější špičáky a větší lebky.[5][6] Tělo opice působí elegantním dojmem, končetiny jsou dlouhé, ocas je delší než tělo.[5] Palec je protistojný a na všech prstech rostou nehty. Lebka je zploštělá, s nosními dírkami, které jsou od sebe mírně rozestoupeny. Celkový zubní vzorec činí I 2/2, C 1/1, P 2/2, M 3/3 = 32, druh má lícní sáčky.[5]

Zbarvení je tmavošedé, na konci zad karmínové, břicho a končetiny jsou zabarveny černě, krk a hrudník bíle. Na černém obličeji roste 8 až 10 cm dlouhý plnovous.[5][3] Mláďata se zbarvením podobají dospělcům.[3]

Chování

Kočkodan Rolowayův v zajetí

Kočkodan Rolowayův žije ve skupinách složených ze 6 až 22 zvířat, běžně z 15 až 20 jedinců. V tlupě je obyčejně jeden samec, zbytek tvoří samice a mláďata. Jedna skupina si zabírá území o rozloze asi 190 ha, které si značí táhlým voláním. V případě nebezpečí ze strany predátorů, například levharta skvrnitého (Panthera pardus) a možná i orla korunkatého (Stephanoaetus coronatus), vydávají kočkodani varovné volání.[3][5] Druh se živí rozmanitou potravou. Potravu těmto opicím poskytuje přes 130 druhů rostlin, včetně epifytických. Největší část stravy tvoří dužnina ovoce – společně se semeny hlavní část jídelníčku v období sucha[5] –, dále také členovci a listy. Jejich jídelníček je podobný jako u kočkodana bělonosého (Cercopithecus nictitans), který tak může být konkurenčním druhem.[7]období dešťů byli kočkodani pozorováni, jak se krmí v blízkosti guéréz límcových (Colobus vellerosus).[3]

Rozmnožování

Na kresbě Charlese Darwina

O rozmnožování druhu nebylo zjištěno dostatečné množství informací, nicméně se očekává, že je podobně jako kočkodan Dianin polygamní. Rozmnožovat se tyto opice mohou celoročně,[5] páření kočkodanů Rolowayových byla zaznamenávána především mezi únorem a červencem. Mláďata se v Národním parku Bia rodila od konce listopadu do začátku prosince a v březnu.[3] Mladí jedinci jsou obyčejně neprůbojní, asertivní se stávají až ve vyšším věku. Délka dožití ve volné přírodě není známa, v zajetí se jeden kočkodan Rolowayův dožil 31 let.[5]

Ohrožení

Kočkodan Rolowayův je jeden ze tří nejohroženějších primátů oblasti a jeho populace v celém areálu výskytu klesá.[4] Byl vyhuben i téměř ze všech chráněných oblastí a lesních rezervací.[6] Nebezpečí představuje ničení přirozeného prostředí, lesy ustupují zemědělským půdám nebo jsou káceny pro těžbu dřeva, v oblasti rovněž vznikají plantáže palem olejných (Elaeis guineensis). Rozvinutý je též lov pro maso (takzvaný bushmeat) a kůži. Kvůli svému hlasitému volání se opice stávají zranitelné vůči lovcům.[3]

Mezinárodní svaz ochrany přírody kočkodana Rolowayova od roku 2019 považuje za kriticky ohrožený druh (CR), zapsán je na první přílohu Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.[4]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c KOŘÍNEK, Milan; SLOVIAK, Michal. kočkodan Rolowayův [online]. Biolib.cz [cit. 2017-03-01]. [Cercopithecus roloway Dostupné online]. 
  3. a b c d e f g h KINGDON, Jonathan; HOFFMAN, Michael. Primates. In: Mammals of Africa. Bloomsbury: Bloomsbury Natural History, 2013. ISBN 9781408122570. S. 313–314. (anglicky)
  4. a b c d e f Cercopithecus roloway [online]. IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i j k JOHNSON, K. Animal Diversity Web, 2015 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c Cercopithecus roloway [online]. Encyclopedia of Life [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CURTIN, Sheila H. Diet of the Roloway Monkey, Cercopithecus diana roloway, in Bia National Park, Ghana. Příprava vydání Mary E. Glenn, Marina Cords. [s.l.]: Springer US (Developments in Primatology: Progress and Prospects). Dostupné online. ISBN 9780306473463, ISBN 9780306484179. DOI 10.1007/0-306-48417-x_23. S. 351–371. (anglicky) DOI: 10.1007/0-306-48417-X_23. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 CR cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Cercopithecus diana roloway distribution.png
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
geographic distribution of Cercopithecus diana ssp. roloway, syn. Cercopithecus roloway
DianaMonkey Darwin.jpg

Cercopithecus (original caption; Cercopithecus Diana, but beware of changes in taxonomy, as actually Cercopithecus roloway)

Source: Charles Darwin's The Descent of Man and Selection in Relation to Sex (New York: D. Appleton, 1872), volume 2, page 297. Call Number: Rare Book QH365.D2 1871
Cercopithecus diana roloway.JPG
Cercopithecus diana roloway at Munich Zoo
ZOO Bojnice - Maciak.jpg
Autor: Michal Sloviak, Licence: CC BY-SA 3.0
Mačiak Rolowayov (Cercopithecus roloway)