Košická župa

Košická župa
Území
Sídlo župyKošice
Historická zeměSlovensko + Zakarpatská oblast
Zeměpisné souřadnice48°46′ s. š., 21°14′ v. d.
Vznik1. ledna 1923[1]
Zánik1. července 1928[2]
Základní informace
Rozloha11 458 km²[3]
Počet obyvatel603 603 (1921)[3]
Hustota zalidnění52,7 obyv./km²
Počet okresů17 + město Košice (1923)
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Košická župa (slovensky Košická župa, oficiálně župa XX) byla jednotka územní správy a samosprávy zavedená v prvorepublikovém Československu v rámci nového župního zřízení. Existovala v letech 1923–1928, měla rozlohu 11 458 km² a jejím správním centrem byly Košice.

Vznik a zrušení župy

Po zániku Uherska v roce 1918 byl původní systém uherských žup převeden v téměř nezměněném územním rozsahu do správního systému Československé republiky. Toto provizorní postuherské uspořádání trvalo jen do roku 1922. V roce 1920 byl přijat zákon č. 126/1920 Sb. o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, kterým mělo být celé území Československa (kromě Prahy a Podkarpatské Rusi) rozděleno do 21 žup. Jednou z nich byla i Košická župa, jako jedna z šesti žup zřízených na území Slovenska. Ve srovnání s historickými (uherskými) župami byl jejich rozsah větší a proto se jim na Slovensku říkalo veľžupy. Košická župa měla pořadové číslo XX. Zákon stanovil vznik župního úřadu v čele s županem, který byl vládou jmenovaným státním úředníkem, a župního zastupitelstva coby samosprávného sboru. Při župním zastupitelstvu měl být zřízen župní výbor, župní finanční komise a další komise. Košická župa měla být součástí nadregionálního župního svazu v hranicích celého Slovenska.[4][5]

Župní zřízení čelilo od počátku silné kritice a bylo do praxe uvedeno až roku 1923 pouze na Slovensku, přičemž do nově zřízené Košické župy bylo začleněno i 32 obcí, dosud patřících Podkarpatské Rusi. Dne 30. září 1923 se zde konaly volby do župních zastupitelstev. V nich v Košické župě zvítězily protivládní a opoziční strany.[6] Županem Košické župy byl jmenován Jan Rumann.[7]

Dne 14. července 1927 byl přijat zákon č. 125/1927 o organizaci politické správy, rušící župy a zavádějící zemskou soustavu, účinný od 1. července 1928.[2]. Většina Košické župy se stala součástí země Slovenské[4][8], východ se vrátil Podkarpatské Rusi. Na rozdíl od českých zemí, kde hranice žup byly zachovány alespoň jako vymezení volebních krajů pro volby do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění republiky Československé, byly župy na Slovensku jako správní jednotky zcela eliminovány.[9][10]

Územní vymezení župy

Podle vládního nařízení č. 280/1922 z 21. září 1922 zahrnovala Košická župa nejen celé území východního Slovenska, od Košic a Prešova na sever k státní hranici s Polskem, na jihu k státní hranici s Maďarskem, avšak na východě zahrnovala i západní a severozápadní okraj Podkarpatské Rusi, proti čemuž ostře protestovali představitelé Rusínů[11][12]. Skládala se ze 17 okresů a z města Košice.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
  2. ↑ a b Zákon č. 125/1927 Sb., o organisaci politické správy, Hlava druhá. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
  3. ↑ a b Statistická příručka republiky Československé.
  4. ↑ a b ČERNÁ, Vladimíra. Přijetí a realizace župního zákona z roku 1920. , 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva. Vedoucí práce Karel Schelle. Dostupné online.
  5. ↑ a b Šprocha, Branislav - Tišliar, Pavol: Údaje o prirodzenej meně obyvateľstva Slovenska... [online]. infostat.sk [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Volby na Slovensku. Národní listy. Říjen 1923, roč. 63., čís. 270, s. 1. Dostupné online. 
  7. ↑ KLÍMA, Stanislav. Osvobozené Slovensko. Praha: Nakladatelství Jan Otto, 1926. Dostupné online. S. 107. 
  8. ↑ Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 400–401. 
  9. ↑ Vládní návrh, kterým se mění článek I. zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n. (řád volební do poslanecké sněmovny), dále § 9 zákona ze dne 29. února 1920, č. 124 Sb. z. a n. (zákon o složení a pravomoci senátu), a příloha A k § 2 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. (zákon o zřízení župních a okresních úřadů). [online]. psp.cz [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Návrh poslance I. Hrušovského a druhů na změnu zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 Sb. z. a n. (řád volení do poslanecké sněmovny) ve znění novely z 15. října 1925, čís. 205 Sb. z. a n. [online]. psp.cz [cit. 2012-10-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ PEJŠA, Robert. Podkarpatská Rus v Československu 1919-1922. Praha: Univezita Karlova, 2016. ISBN 978-80-246-3205-6. Kapitola Jednání vlády s podkarpatoruskými představiteli v Praze (březen 1922) a vývoj na Podkarpatské Rusi do konce roku 1922, s. 182. (čeština) 
  12. ↑ RYCHLÍK, Jan; RYCHLÍKOVÁ, Magdalena. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918-1946. Praha: Vyšehrad, 2016. ISBN 978-80-7429-768-7. Kapitola Správní a politický vývoj Podkarpatské Rusi, s. 59. (čeština) 

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“