Koštěnický potok
| Koštěnický potok | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 43,3 km |
| Plocha povodí | 171 km² |
| Průměrný průtok | 0,97 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-07-02-0181 |
| Pramen | |
| severně od Kaprounu 49°5′0,16″ s. š., 15°11′8,97″ v. d. 700 m n. m. | |
| Ústí | |
| u Majdaleny do Lužnice 48°57′16,81″ s. š., 14°52′31,66″ v. d. 438 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Jihočeský kraj),  Rakousko (Dolní Rakousko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Lužnice | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koštěnický potok (dříve zvaný říčka Hostice či Hoštěnice, německy Neumühlbach) je potok v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Jeho délka je 43,3 km a odvodňuje území o rozloze 171 km². Je pravostranný přítok Lužnice.
Průběh toku
Pramení asi 4 km jižně od obce Kunžak na svazích vrchu Vysoký kámen (732 m), cca 400 m od pramene říčky Dračice. Teče západním směrem protéká Zadním lesem, Velkým Klikovským rybníkem, za obcí Člunek napájí Kačležský rybník, kde se stáčí na jihozápad protéká obcí Číměř a pod vsí Sedlo se stáčí k jihu, kde u bývalé pohraniční roty Peršlák míjí nejsevernější bod Rakouska a společně s Červeným potokem tvoří státní hranici mezi Rakouskem a Českou republikou, aby níže po proudu tvořil hranici Staňkovský rybník, pod kterým potok protéká rekreačním rybníkem Hejtman, pod jehož hrází se nachází Zámek Chlum u Třeboně. Poté, co potok mine obec Hamr a jeho místní část Kosky v místě zvaném U Kosařů, ústí do řeky Lužnice.
Od místa, kde tvoří hranici s Rakouskem se nachází na území CHKO Třeboňsko.
Historický průběh toku
Tok Hostice, tvořící do r. 1549 hranici s Rakouskem, se pod dnešním Hamrem stáčel k severozápadu a běžel přes dnešní rybníky Nový Kanclíř, Nové Jezero a Nový Hospodář a teprve pod dnešním kostelem v Majdaleně se vléval do Lužnice. Současné koryto od Hamru přes Kosky je korytem umělým, prokopaným v polovině 16. století Mikulášem Rutharem z Malešova, který tu pro pány z Landštějna - Krajířové z Krajku vystavěl Chlumeckou rybniční soustavu. Přeložil řečiště Hostice jižním směrem a zaústil jej asi o 3 km výše proti proudu Lužnice. Tím si otevřel možnost k vybudování dalších rybníků na pravém břehu toku (Kukla malá, Kukla velká, Vizír) a současně mohl říčku využít na stupni Kosky. Na odvodněném území pak vznikají výše zmíněné rybníky Nové Jezero a Nový Hospodář.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koštěnický potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
