Kožová hora
| Kožová hora | |
|---|---|
.jpg) (c) Jiří Borovy, CC BY-SA 4.0 Fotka z 23. 5. 2015 | |
| Vrchol | 456 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Křivoklátská vrchovina / Lánská pahorkatina / Loděnická pahorkatina / Bezděkovská pahorkatina |
| Souřadnice | 50°6′49″ s. š., 14°6′13″ v. d. |
  Kožová hora | |
| Povodí | Loděnice (Berounka, Vltava, Labe), Zákolanský potok (Vltava, Labe) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kožová hora (často také nazývaná Kožova hora, lidově Kožovka) je nevýrazně skalnaté návrší ležící asi 2 km jižně od okraje města Kladna. Na vrcholu stojí rozhledna z roku 1930.
Příroda
Kožová hora se rozkládá na pomezí tří obcí - její severní strana náleží k městu Kladnu, západní svah k obci Velká Dobrá, jihovýchodní úbočí, jakož i samotný vrchol, pak leží na katastru obce Pletený Újezd. Vrchol je s výjimkou východního úpatí u Pleteného Újezda téměř celý zalesněný smíšeným porostem, tvořeným smrky, borovicemi a břízami. Zalesnění kopce představuje jihovýchodní okraj prstence lesů, obklopujícího město Kladno z jihu, západu a severu. Kožová hora je s výškou 456 m n. m jedním z nejvyšších vrcholů okresu Kladno, o málo vyšší nadmořskou výšku nalezneme pouze na jihozápadním okraji okresu poblíž obcí Malé Kyšice (Tuchonín, 488 m a Vysoký vrch, 486 m), Lhota a Běleč.
Chata a rozhledna
Na vrcholu Kožové hory stojí od roku 1930 z iniciativy Klubu československých turistů 35 metrů vysoká rozhledna, postavená ze struskových cihel. Na její ochoz vede 131 schodů, zasklená vyhlídková plošina je ve výšce 31 m a poskytuje výhled na Kladno, západní okraj Prahy s ruzyňským letištěm, na severu lze spatřit Říp, působivou scenérii Českého středohoří, na jihozápadě Křivoklátskou vrchovinu a Brdy. Autorem projektu rozhledny byl roku 1929 architekt Jaroslav Beránek a vlastní stavitelské práce zajistil kladenský stavitel Vilém Procházka. Rozhledna byla slavnostně otevřena 11. května 1930. Po znárodnění v roce 1948 byla spodní část přetvořena na restauraci.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozhledna Kožová hora na Wikimedia Commons
Přístup
Automobilem je možno se dostat na vrchol po silnici II/118, spojující Kladno a Beroun - těsně pod vrcholem z této komunikace odbočuje asfaltová silnička, která po necelých 200 metrech končí u areálu budov s rozhlednou. U areálu je přírodní parkoviště a v minulosti zde fungovala výletní restaurace s celoročním provozem. Turisté mohou využít trasu s modrou značkou od kladenského vlakového nádraží.[1] Kožová hora je turistickým známkovým místem č. 345.
Restaurace i rozhledna jsou od podzimu 2022 mimo provoz.[2]
Zajímavost
Na jihozápadním úpatí Kožové hory, u obce Velká Dobrá, se nalézá Letiště Kladno, využívané např. pro lety bezmotorových kluzáků.
V blízkosti vrcholu a rozhledny je dále areál s podzemním vodojemem (objem cca 50 milionů litrů), který zásobuje kladenskou aglomeraci pitnou vodou, v areálu vodáren je i ocelová telekomunikační věž, ze které vedou dálkové radiové spoje.
Fotogalerie
Výhled k severovýchodu na Kladno a sídliště Kročehlavy. V pozadí je patrné České středohoří, Říp a za ním Vlhošť
Výhled k východu na průmyslovou zónu Kladno-jih a Velké Přítočno
Výhled k vjv. na Pletený Újezd
Výhled k jihovýchodu na Unhošť
Výhled k jjz.
Odkazy
Reference
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Rozhledna na Kožové hoře, s. 55.
- ↑ Restaurace na „Kožovce“ skončila, U Zlatého selátka je na prodej [online]. Vaše Kladno, 2024-04-08 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kožová hora na Wikimedia Commons
- Web Tipy na výlet Archivováno 13. 4. 2009 na Wayback Machine.
- Další turistický web
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Pohled z rozhledny na Kožově hoře u Kladna. Směr jv. až jjv. V popředí vlevo Pletený Újezd a vpravo Braškov, uprostřed mezi špičkami stromů o něco vzdálenější město Unhošť.
Pohled z rozhledny na Kožově hoře u Kladna. Směr vjv. až jv. Vlevo Velké Přítočno, vpravo Pletený Újezd, za ním Malé Přítočno.
Pohled na návrší Kožová hora z východní strany, od rybníka v obci Velké Přítočno, okres Kladno.
Pohled z rozhledny na Kožově hoře u Kladna. Směr sever až severovýchod. Vlevo historické centrum města Kladna se špičatou věží kostela Nanebevzetí Panny Marie, před ním sídliště Sítná. Uprostřed v pozadí vodojem Na Vysokém mezi Švermovem a Dubím. Dále doprava kladenská elektrárna, za jejíž chladicí věží se slabě rýsuje obrys hory Říp. V pravé třetině obrazu sídliště Kročehlavy.
Pohled z rozhledny na Kožově hoře u Kladna. Směr východ. Vlevo průmyslová zóna Klsdno-jih, uprostřed Velké Přítočno, vpravo Malé Přítočno.