Kobeřice u Brna

Kobeřice u Brna
kostel svatého Jiljí na východním okraji obce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Slavkov u Brna
Obec s rozšířenou působností	Slavkov u Brna (správní obvod)
Okres	Vyškov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°5′32″ s. š., 16°53′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	723 (2023)[1]
Rozloha	16,74 km²[2]
Katastrální území	Kobeřice u Brna
Nadmořská výška	358 m n. m.
PSČ	684 01
Počet domů	295 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Dolní 54 684 01 Kobeřice u Brna oukoberice@politavi.cz
Starosta	Bc. Roman Hanák
Oficiální web: kobericeubrna.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kobeřice u Brna
Další údaje
Kód obce	593141
Kód části obce	67334
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kobeřice u Brna je obec v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov. Nachází se v oblasti přírodního parku Ždánický les, na jeho severozápadním okraji, 8 km jižně od města Slavkov u Brna. Žije zde 723^[1] obyvatel.

Historie

Katastr obce byl osídlen už od mladší doby kamenné. Dokládají to četná naleziště a vykopávky i pozůstatky zaniklých osad a pohřebišť, které zde byly nalezeny. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1283, kdy zde již byla fara náležející ke kostelu sv. Jiljí. Obec v té době patřila pánům z Věžník, kteří si na místě zvaném Na Valech vystavěli dvě tvrze, které se však do dnešní doby nedochovaly.

V době třicetileté války hrozil obci zánik, který se novým osídlením podařilo odvrátit tak, že Kobeřice bývaly jednou z největších vesnic na Vyškovsku. Na úbočí tzv. Vlčí hory zde stávaly ještě v roce 1910 tři větrné mlýny. V obci bývala cihelna, těžil se zde písek a pískovcový kámen. V době druhé světové války zde operoval partyzánský oddíl Olga, jehož členy se stali mnozí občané Kobeřic. Řada těchto lidí se poté angažovala v protikomunistické odbojové organizaci Světlana.

V roce 1970 se v obci konal tajný pastorální synod skryté církve pod vedením jejího tajného biskupa Felixe Maria Davídka.^[4]

Současnost

V roce 2016 prošla výraznou rekonstrukcí budova základní a mateřské školy. Důvodem investice za více než 20 milionů korun byl zvyšující se počet žáků a prostory nevyhovující normám. Počet míst v mateřské škole se zvýšil na dvojnásobek - čtyřicet dětí, v základní škole vznikne speciální multimediální učebna s počítači.^[5]

Obyvatelstvo

Struktura

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 703 obyvatel. Z nich bylo 342 mužů a 361 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 39,5 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 668 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,8 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 16 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 4,3 %. Z celkem 561 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 34 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 9,6 % a bez vzdělání bylo naopak 0,4 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 339 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 69 % patřilo mezi zaměstnance, 2,1 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 43,9 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.^[6] Úhrnem 261 obyvatel obce (což je 39,1 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 223 obyvatel bylo Moravanů a 7 Slováků. Celých 302 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.^[6]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[7]

Pamětihodnosti

• Farní kostel svatého Jiljí – původně románský kostel připomínaný již v roce 1283. V interiéru kostela se nachází freska Panny Marie Ochranitelky, pravděpodobně z přelomu 13. a 14. století a náhrobní pískovcový kámen pánů z Věžník z roku 1577.
• Bývalá tvrz Zámčisko v lesní trati Haklík

Osobnosti

• Dr. Hubert Ripka (1895–1958), blízký spolupracovník prezidenta Edvarda Beneše a první poválečný ministr zahraničního obchodu.

Galerie

• 

  náves

• 

  obecní úřad

• 

  modlitebna Církve československé huistské

Odkazy

Reference

Literatura

• NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 

Související články

• Římskokatolická farnost Kobeřice u Brna

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kobeřice u Brna na Wikimedia Commons
• Kobeřice u Brna v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce Kobeřice u Brna