Koburkové

Sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie
Země	Sasko-Kobursko-Gothajsko, Belgie, Bulharsko, Portugalsko, Spojené království a Commonwealth realm
Mateřská dynastie	Wettinové
Tituly	král Spojeného království král Belgičanů král Portugalska Bulharský car Vévoda Sasko-Cobursko-Gothajský
Zakladatel	Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský
Rok založení	1826
Konec vlády	pořád u vlády
Poslední vládce	Filip Belgický Karel III. Britský
Současná hlava	Filip Belgický
Větve rodu	Windsorové Dynastie Branganza-Wettin Koháryové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koburkové, nebo Sasko-Kobursko-Goth(aj)ští, respektive sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie, nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha (německy Haus Sachsen-Coburg-Gotha, anglicky House of Saxe-Coburg-Gotha), je původně německá panovnická dynastie.

Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sasko-Coburg-Gotha je větev silné panovnické dynastie Wettinů, která pochází ze Saska. Sasko-kobursko-gothajská dynastie vládla postupně v těchto zemích: Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealthu. V současnosti je koburská dynastie reálně panujícím rodem v Belgii, a dále také pod jménem Windsor (které přijal Jiří V. 17. července 1917) ve Spojeném království a zemích Commonwealthu.

Na Slovensku držel rod panství Jelšava, též panství Felsőbalog (Vyšný Blh, nyní Veľký Blh), které sestávalo z hospodářských správ: Balok, Sv. Anton a lesních správ: Polomka, Šumiac, Мuraň, Velká Revúca, Balok, Sv. Antol, Csabrag (Čabradský Vrbovok), Hrabušice, Erdelény s celkovou výměrou 79 714 ha. Na obě panství dosadilo ministerstvo zemědělství v Praze v roce 1919 vnucenou správu a zařadilo do pozemkové reformy.^[1][2]

Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský. Dvěma v současnosti panujícími členy rodu jsou belgický král Filip a britský král Karel III.

Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).

A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothajská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak účelnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a zároveň i celého světa.

Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny:

• 1831 – Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský se stal belgickým králém jako Leopold I. Belgický
• 1837 – Ferdinand August Sasko-Kobursko-Gothajský se stal portugalským králem Ferdinandem II. a spoluvládcem své ženy královny Marie II.
• 1840 – princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský se oženil s britskou královnou Viktorií
• 1887 – Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský se stal bulharským knížetem Ferdinandem I. a v roce 1908 carem (králem)
• 1901 – syn prince Alberta Sasko-Koburského a královny Viktorie se stal britským králem jako Eduard VII. (a v roce 1917 britský král Jiří V., syn Eduarda VII., změnil název britské linie rodu na Windsor)

Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda Jiřího Kristiána Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.

• Leopold I. – (1831–1865)
• Leopold II. – (1865–1909)
• Albert I. – (1909–1934)
• Leopold III. – (1934–1951), abdikoval, zemřel v roce 1983
• Baudouin I. – (1951–1993)
• Albert II. – (1993–2013), abdikoval
• Filip – (od 2013)

Roku 1836 se princ Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.

• Ferdinand II. – (1836–1853)
• Petr V. – (1853–1861), jeho syn
• Ludvík I. – (1861–1889), jeho bratr
• Karel I. – (1889–1908), jeho syn
• Emanuel II. – (1908–1910), jeho syn, vyhnán revolucí

Titulární králové Portugalska:

• Manuel II. – (1910–1932)

Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.

• Eduard VII. – (1901–1910)
• Jiří V. – (1910–1936), v roce 1917 přejmenoval dynastii na Windsorskou
• Eduard VIII. – (1936), abdikoval
• Jiří VI. (1936–1952)
• Alžběta II. – (1952–2022)
• Karel III. – (od 2022)

V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001–2005 stal bulharským premiérem.

• Ferdinand I. – (1887–1918), abdikoval, zemřel v roce 1948
• Boris III. – (1918–1943)
• Simeon II. – (1943–1946), vládli za něj regenti

Titulární carové Bulharska:

• Simeon II. – (od 1946)

• králové v:
  • Belgie
  • Bulharska (carové)
  • Portugalsko
  • Spojené království Velké Británie a Irska
    • a britských dominií

• vévodové v:
  • Sasko-Coburg-Gotha

Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.

• Belgie
• Spojené království
  • Země Commonwealth Realm

• Wettinové
• Sasko-kobursko-gothajské vévodství
• Seznam belgických králů
• Seznam portugalských králů
• Seznam britských králů
• Seznam bulharských carů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sasko-Kobursko-Gothajští na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky rodu (de)