Kobyliská střelnice
Kobyliská střelnice | |
---|---|
![]() Pomník obětem poprav na Kobyliské střelnici | |
Údaje o muzeu | |
Stát | ![]() |
Město | Praha 8 |
Adresa | Kobylisy |
Založeno | 1890 (střelnice) / 1945 (pietní místo) |
Kód památky | 11721/1-1575 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Zeměpisné souřadnice | 50°7′54″ s. š., 14°27′47″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kobyliská střelnice je bývalá vojenská střelnice a popraviště v době Protektorátu Čechy a Morava v Praze-Kobylisích. Od roku 1945 je pietním místem, roku 1975 přeměněno na Památník protifašistického odboje. Od roku 1978 je národní kulturní památkou.
Historie
Kobyliská střelnice vznikla v roce 1890 na okraji tehdejší vsi Kobylisy severně od Prahy. Zprvu sloužila pro výcvik pěchoty, ale brzy se stala také výletním místem. Vojenské kapely tu pořádaly koncerty, byla zřízena konírna a cvičila se jízda na koni. Po 1. světové válce nacvičovaly na střelnici i měšťanské sbory, Sokol a další spolky.
Podle střelnice byla při svém vzniku v roce 1938 pojmenována Střelničná ulice, která vede z Kobylis směrem k Proseku.[1]
Popraviště
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Kobylisy_pam%C3%A1tn%C3%ADk_3.jpg/220px-Kobylisy_pam%C3%A1tn%C3%ADk_3.jpg)
Za druhé světové války zřídila německá správa Prahy v zadní části střelnice popraviště, přičemž na tuto práci nasadila mj. židovské pracovníky.[2] Bývalá konírna se proměnila na poslední vězení odsouzených. Nejvíce represivních poprav proběhlo v prostorách střelnice v Kobylisích po atentátu na Reinharda Heydricha v období tzv. II. stanného práva. Zvuky výstřelů byly záměrně přehlušovány spouštěnými motory autobusů a automobilů. Za 33 dnů, od 30. května do 3. července 1942, zde bylo prokazatelně popraveno 539 lidí: 463 mužů a 76 žen, jen výjimečně jiné než české národnosti. Mezi nimi bylo i mnoho významných vědců, umělců, politiků a vojáků, mj. Alois Eliáš, feministka Františka Plamínková, Vladislav Vančura, Evžen Rošický, Jan Auerhan, zoolog Jaroslav Štorkán či skupina občanů Lidic. Dne 24. června 1942 zde byla například popravena téměř celá rodina Vosmíkových, která pomáhala československým parašutistům. 4. září 1942 zde byli popraveni tři představitelé české pravoslavné církve (biskup Gorazd, Václav Čikl, Jan Sonnevend), 5. září dodatečně Vladimír Petřek, za poskytnutí azylu československým parašutistům v kostele sv. Cyrila a Metoděje po atentátu na R. Heydricha.
Pietní místo
Po skončení 2. světové války byla střelnice nejdříve pietně upravena Pražany. Část ještě nějakou dobu využíval Svazarm a Armádní film. V roce 1978 byla Kobyliská střelnice prohlášena za národní kulturní památku.[3]
Dnešní pietní výzdoba areálu střelnice byla dokončena roku 1975. Na místě bývalých koníren je mozaika od Martina Sladkého, opodál stojí dřevěný kříž (původní byl pro špatný stav dřeva nahrazen v prosinci 2007 novým) a plastika plačící ženy od Miloše Zeta.
Pamětní desky se seznamem popravených a s osobními daty obětí jsou umístěny proti popravčímu místu, přibližně v místech, kde kdysi stávaly podélné dřevěné kůlny, které sloužily k dočasnému ukládání rakví s popravenými před jejich odvozem do krematoria. Nápisy na kovových deskách uvádějí kromě jména také hodinu, den, měsíc a rok popravy. Za jménem je též uveden dovršený věk života jednotlivých osob.[4]
Naproti jedinému vchodu do areálu skrz val jsou do desky vytesány verše Miroslava Floriana.
- ZASTAV SE NA CHVÍLI
- KREV NAŠE VSTOUPILA DO TÉTO ZEMĚ
- ALE MY ZNOVU SE VZPŘÍMILI
- KREV NAŠE VSTOUPILA DO TÉTO ZEMĚ
V české literatuře vypodobnila popravy na Kobyliské střelnici Marie Pujmanová na osudu jedné z fiktivních postav románu Život proti smrti.
Od března 2015 do dubna 2016 byl areál uzavřen a prošel rekonstrukcí, v jejímž rámci byly odstraněny náletové dřeviny, odkryty a zrekonstruovány terčové střelecké jámy včetně terčových mechanismů, původní rozbitá trachytová dlažba byla vyměněna za novou, která pochází ze stejného lomu. Byly instalovány přípojky vody a elektřiny pro závlahový a kamerový systém, zavedeno nové osvětlení a provedeny i další opravy a restaurační práce. Celkové náklady dosáhly přibližně 13 milionů korun. Slavnostně znovuotevřen byl za účasti ministra obrany a představitelů městské části v pondělí 25. dubna 2016.[5]
Mechanické ovládání terčů
V zadní části areálu střelnice naproti valu s mozaikou se nachází pozůstatek bývalého mechanismu tehdejší střelnice. Jedná se o zrenovované kovové konstrukce technického zařízení sloužící původně pro umisťování a ovládání terčů. Zařízení se nachází ve třech řadách hlubokých příkopů, které chránily lidskou obsluhu před střelami.[6]
Fotogalerie
- Kobyliská střelnice - detaily objektů
- Kříž a socha od Miloše Zeta
- Detail kříže
- Detail sochy
- Mozaika na místě bývalých koníren
- Desky se jmény popravených
- (c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0Mechanické ovládání terčů (celkový pohled na jednu ze tří řad)
- (c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0Mechanické ovládání terčů (detail)
- Jména zástupců Čs. pravoslavné církve popravených za ukrývání parašutistů po atentátu na Heydricha
Odkazy
Reference
- ↑ Pražský uličník
- ↑ KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. S. 121.
- ↑ Usnesení vlády ČSR č. 70/78 ze dne 24. 2. 1978 o prohlášení některých nejvýznamnějších kulturních památek za národní kulturní památky
- ↑ MČ Praha 8: Kulturní památky - Kobyliská střelnice – Národní kulturní památka. www.praha8.cz [online]. [cit. 2025-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostní otevření Kobyliské střelnice, Aktuality z městské části, Praha 8, 18. 4. 2016
- ↑ PIGULA, Topi. Kobyliská střelnice: smutná památka ukrytá mezi sídlištními paneláky [online]. web: Víkend Hospodářské noviny cz, 2011-03-17 [cit. 2023-07-02]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kobyliská střelnice na Wikimedia Commons
Galerie Kobyliská střelnice na Wikimedia Commons
- Kobyliská střelnice v informačním systému Sochy a města
- Třicetpět dnů poprav na Kobyliské střelnici v Praze VIII Historie střelnice, seznamy popravených podle data i podle příjmení, fotogalerie
- Střelnice v Praze-Kobylisích – Národní kulturní památka – www.turistika.cz
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 22. Městská knihovna v Praze.
- Ortofotomapy Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. Hlavní město Praha
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY 3.0
Kobyliská střelnice - desky se jmény popravených
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kobylisy památník zastřeleným osobám