Kobyliská zatáčka
| |||
---|---|---|---|
Kobyliská zatáčka (novinové foto 1946) | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Libeň | ||
Historie | |||
Datum vzniku | 1920–1925 | ||
Datum zániku | 1977–1980 | ||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kobyliská zatáčka nebo Heydrichova zatáčka je neoficiální název místa, kde byl 27. května 1942 proveden atentát na Reinharda Heydricha. Místo od roku 1942 zcela změnilo svou podobu.
Původní silnice
Historická silnice, která spojovala Litoměřice s Prahou, procházela vsí Kobylisy a vedla dále přes Libeň a Karlín do hlavního města.[1][pozn. 1][pozn. 2] Ještě v 19. století ukazují historické mapy malou ves, rozkládající se podél této silnice v blízkosti dnešní stanice metra Kobylisy. Ostatní komunikace v Kobylisích byly pouze místní, vedoucí k usedlostem.[2] Poblíž pozdější kobyliské zatáčky se nacházela zaniklá usedlost Kolínská.
Vznik ulice V Holešovičkách
Ještě neexistující a nepojmenovaná ulice (nynější V Holešovičkách) je jako zamýšlená naznačena již na Orientačním plánu královského hlavního města Prahy a obcí sousedních z let 1909–1914.[3] Stejně tak je na této mapě vyznačen tehdy ještě nepostavený Trojský most (nynější most Barikádníků). Ulice V Holešovičkách začala vznikat po roce 1920 spojením původních cest V zahradách a Na viničkách do jediné cesty, ze které se postupně stala městská ulice. Ta nese od roku 1925 nezměněné jméno.[4] Trojský most byl postaven v letech 1926–1928 a navázal na ulici V Holešovičkách, čímž se spojily Kobylisy s Holešovicemi.
Kobyliská zatáčka v roce 1942
Atentát byl proveden v místě, kde se od tehdejší Kirchmayerovy ulice (dnes Zenklova) prudce odpojovala ulice V Holešovičkách. Automobil musel změnit směr pohybu o úhel zhruba 120°, a proto zpomalit. Navíc zde byl poměrně častý tramvajový provoz – rozdvojovaly se zde tramvajové tratě vedoucí z Kobylis do Libně a do Holešovic a opačným směrem.
Fotografie a film
Stav kobyliské zatáčky podrobně obrazově zachytila zpráva z rekonstrukce atentátu německou kriminální policií (tzv. Pannwitzova zpráva o atentátu na Heydricha[5] ). Tyto fotografie jsou též dostupné online na serveru Aktuálně.cz, který je převzal z publikace Vojtěcha Šusteka Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava.[6]
Autentická podoba kobyliské zatáčky je také zachována v československém filmu Atentát z roku 1964, tedy před výstavbou Prosecké radiály.[7]
Kobyliská zatáčka na mapách
Horní Libeň na Císařském otisku mapy Stabilního katastru z roku 1841
Kobyliská zatáčka v roce 1938 (1 – místo atentátu)
Kobyliská zatáčka 2022 (červeně čárkovaně tvar komunikace v době atentátu, černě tehdejší průběh tramvajových kolejí)
Změny do roku 1980 a v roce 2009
Výstavba Prosecké radiály
V letech 1977–1980 byla vybudována tzv. Prosecká radiála, spojující pravobřežní (severní) vyústění Mostu Barikádníků s budoucí dálnicí D8. Její součástí byla mimoúrovňová silniční křižovatka Vychovatelna v místě, kde se radiála kříží se Zenklovou ulicí. Částí radiály je i ulice V Holešovičkách, jejíž podoba byla též upravena pro intenzivní automobilový provoz bez tramvají.[8]
Výstavba křižovatky Vychovatelna zcela změnila prostor, kde byl atentát na Heydricha proveden. Zenklova ulice se úpravou do pravotočivého oblouku vzdálila od místa atentátu. Zachována zůstala pouze malá část původní trasy Zenklovy ulice, ze které se stala obslužná místní komunikace domů, které zde stály již v době atentátu.
Roku 1975 byl v souvislosti s výstavbou tzv. Severojižní magistrály (navazující na Proseckou radiálu) zrušen provoz tramvají v ulici V Holešovičkách; tramvaje jezdí podél bývalé kobyliské zatáčky pouze z Kobylis do Libně a zpět.[9][pozn. 3]
Památník operace Anthropoid
V roce 2009 byl ve zhruba trojúhelníkovém prostoru mezi Proseckou radiálou, dnešní Zenklovou ulicí a spojkou Zenklovy s ulicí v Holešovičkách odhalen Památník operace Anthropoid; od místa atentátu je umístěn asi 20 m, přibližně jihovýchodním směrem.
Změny názvu
Dnešní Zenklova ulice měnila v historii často svůj název. Část, ve které se atentát odehrál, se postupně jmenovala:[4]
- Nová silnice (do roku 1895)
- Fügnerova (1895–1940, pojmenována po Jindřichu Fügnerovi)
- Kirchmayerova (1940–1945, pojmenována po Janu Kirchmayerovi z Rejchvic, v letech 1611–1621 primátoru Starého Města pražského)
- Fügnerova (1945–1946)
- Třída Rudé armády (1946–1992)
- Zenklova (1992–dosud, pojmenována po Petru Zenklovi)
Ulice V Holešovičkách si zachovala původní název od svého vzniku.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ CHODĚJOVSKÁ, Eva. Historický atlas měst České republiky: Libeň v raném novověku [online]. Historický ústav AV ČR, 2006 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Mapa 19. století, vyhledávání Kobylisy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Orientační plán Prahy a obcí sousedních [online]. Národní technické muzeum, 1909–1914 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b LAŠŤOVKA, Marek. Pražský uličník, 2. díl. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-23-0. Kapitola V Holešovičkách, Zenklova, s. 362.
- ↑ PANNWITZ, Heinz. Pannwitzova zpráva o atentátu na Heydricha. Překlad Stanislav Berton. 1. vyd. Praha: BVD, 2011. 124 s. ISBN 978-80-87090-48-0.
- ↑ POLÁČEK, Dan; GAZDÍK, Jan. Obrazem: Unikátní fotografie z rekonstrukce atentátu na "kata Čechů" Heydricha (Fotogalerie, obr. 1-37). Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-05-29. Dostupné online.
- ↑ Kobyliská zatáčka ve filmu Atentát na YouTube (od 51:10 do 53:40
- ↑ Dálnice D8 a okolí: Prosecká radiála [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online.
- ↑ V Holešovičkách bez tramvají (dostupné online v NK ČR). S. 4. Rudé právo [online]. 1975-05-14. S. 4. Dostupné online.
- ↑ Dvě Prahy [online]. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 2013-2014. Dostupné online.
Literatura
- PANNWITZ, Heinz. Pannwitzova zpráva o atentátu na Heydricha. Překlad Stanislav Berton. 1. vyd. Praha: BVD, 2011. 124 s. ISBN 978-80-87090-48-0.
Související články
Média použitá na této stránce
Horní Libeň na Císařském otisku mapy Stabilního katastru z roku 1841 (Výřez z mapového listu 3990-1-002)
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Výřez z mapy Libně s vyznačenými místy, souvisejícími s atentátem na Reinharda Heydricha.1. Místo atentátu. Mapový podklad: Orientační plán hlavního města Prahy s okolím 1938, mapové listy 22 a 31
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Památník Operace Anthropoid na pražské Vychovatelně.
Place of the assassination of Reinhard Heydrich (photo 1946)
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Kobyliská zatáčka. Stav v roce 2022. Mapový podklad: OpenStreetMap. červená čárkovaná čára: průběh ulic Zenklova a V Holešovičkách v roce 1938, černá čárkovaná čára: tramvajové koleje v roce 1938. Zpracováno na základě historických leteckých fotogrammetrických snímků.