Kocelovické pastviny

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Kocelovické pastviny
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Národní přírodní památka Kocelovické pastviny
Národní přírodní památka Kocelovické pastviny
Základní informace
Vyhlášení19. března, 1985
Nadm. výška482 až 485 m n. m.
Rozloha2,15 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresStrakonice
UmístěníKocelovice
Souřadnice
Kocelovické pastviny
Kocelovické pastviny
Další informace
Kód1380
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Kocelovické pastviny jsou národní přírodní památka vyhlášená 23. března 2018. Před zvýšením statusu ochrany byla jako přírodní rezervace vyhlášená 19. března v roce 1985.[3] Nachází se přibližně jeden kilometr severně od středu obce Kocelovice v okrese Strakonice. Jedná se o vlhkou louku, která sloužila jako pastvina, s cennými rostlinnými společenstvy přechodu mezi svazy Molinion coeruleae a Violion caninae[4] rozkládající se na území 2,29 ha.[3] Území se nachází v nadmořské výšce mezi 482 až 485 metry nad mořem spadající do Hvožďanské pahorkatiny,[3][4] podél severozápadního okraje Velkého kocelovického rybníka, napříč rezervací protéká bezejmenný potok ústící do zmiňovaného rybníka.[3] Louka je téměř plochá a jen neznatelně se uklání jihozápadním směrem, kde se nachází zmiňovaný rybník.[4]

Flóra

Rozkvetlý hořeček drsný Sturmův v oblasti památky

Roste zde hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), který se na území jižních Čech nikde jinde pravděpodobně nevyskytuje[5] a má zde největší populaci na území celé České republiky. Zdejší populace dosahuje až několika tisíců jedinců (počítání z roku 2005 uvádí přibližně 3000 jedinců[4], v roce 2020 zde bylo sečteno rekordních 33 000 kvetoucích rostlin) a i když roste na celém území památky, její hlavní výskyt je alokován na jižní část.[6] Dále se na území památky vyskytuje z flóry např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) kvetoucí na jaře, tolije bahenní (Parnassia palustris), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice blešní (Carex pulicaris), vstavač kukačka (Orchis morio), čertkus luční (Succisa pratensis) a další.[6][4] Výskyt kruštíku bahenního (Epipactis palustris) se od konce 80. let 20. století již nepodařilo ověřit. Z fauny zde hnízdí linduška luční (Anthus pratensis) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Dále z bezobratlých se zde vyskytuje Alianta incana, ale stabilita její populace zde není známa.[4]

Detailní pohled ukazuje rozrůstání náletových dřevin na území památky

Památka je obklopena intenzivně hospodářsky využívanou půdou, což ji ohrožuje. Na okrajích památky a i ve vnitřních partiích se objevuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos),[6] celkem se zde vyskytují čtyři ložiska s nejasným ohraničením této rostliny.[4] Zdejší louky se kvůli udržení rozmanitosti druhů pravidelně kosí.[6] K silnému úpadu populace hořečku drsného Sturmova došlo v období družstevního hospodaření, kdy plocha nebyla využívána, což mělo za následek rozšíření agresivních rostlin. V roce 1995 se na území památky vyskytovalo pouze 350 kusů této květeny.[4]

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b c d PR Kocelovické pastvin [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2010-08-18]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h Plán péče o přírodní rezervaci mezi lety 2006 až 2016 [online]. Jihočeský kraj [cit. 2010-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-07. 
  5. Kirschner J. et Kirschnerová L. (2000): Gentianella Moench. In Slavík B. (ed.): Květena České republiky, vol. 6, Academia, Praha, p. 82-98.
  6. a b c d KOHOUTOVÁ, Dagmar. botany.cz -Kocelovické pastviny – přírodní rezervace [online]. botany.cz [cit. 2010-08-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 390. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana (3).JPG
Autor: Chmee2/Valtameri, Licence: CC BY 3.0
Hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) v oblasti přírodní rezervace Kocelovické pastviny, jižní Čechy, Česko
Kocelovické pastviny (5).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Kocelovické pastviny, okres Strakonice, Česko.
Kocelovické pastviny (1).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Kocelovické pastviny, okres Strakonice, Česko.