Kochánov (Světlá nad Sázavou)

Kochánov
pohled na kochánovskou náves
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Světlá nad Sázavou
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Kraj Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°38′51″ s. š., 15°22′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	59 (2021)[1]
Katastrální území	Kochánov u Lipničky (2,99 km²)
PSČ	582 91
Počet domů	32 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kochánov
Další údaje
Kód části obce	84212
Kód k. ú.	684210
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kochánov je malá vesnice, část města Světlá nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Světlé nad Sázavou. V roce 2009 zde bylo evidováno 40 adres.^[3] V roce 2001 zde trvale žilo 63 obyvatel.^[4]

Kochánov leží v katastrálním území Kochánov u Lipničky o rozloze 2,99 km².^[5]

Původ jména

Jméno Kochánov znamená Kochánův „třeba“ dvůr. Toto obecné jméno je doloženo ze všech dob a vzniklo pravděpodobně od staročeského slovesa kochati, což znamená „laskati, lahoditi, obveselovati“.^[6]

Místní části

• Radkovec
• Františkodol
• Mariadol
• Malý Mlýnek

Historie obce Kochánov

Nejstarší historie této obce je tak jako většina vsí v okolí Světlé nad Sázavou spjata s klášterem benediktínů ve Vilémově.^[7] První doložená písemná zmínka o vsi Kochánov pochází z roku 1406. Jde o záznam z desk zemských kde je zmiňován jakýsi Stanko z Kochánova a jeho manželka Anna.^[6][8]

Další písemná zmínka o obci pochází z tzv. Trčkovského urbáře z roku 1591, kdy tuto ves vlastní rod Trčků z Lípy.^[9]

Dalším zdrojem informací je Soupis poddaných podle víry z roku 1651 který uvádí, že ve vsi jménem Kochánov žije konšel Matěj Vaňkat s ženou Dorotou a čtyřmi potomky, dále sedlák Jiřík Soukup s dvěma syny a sedlák Vít Nečil s ženou Marií a třemi potomky. ^[10]

Berní rula z roku 1654 uvádí, že ve vsi Kochánově jsou 3 rolníci „jenž qualitates osedlého mají“. Jmenovitě Matěj Vankat, Vít Nečil a Jiřík Soukup. Ves v té době patří k panství Žehušickému, jehož majitelkou je Marie hraběnka v Valdštejna.^[11]

Tereziánský katastr z roku 1757 uvádí Kochánov jako ves patřící k Nové Vsi u Světlé ( Neudorf ) a majitelem je hrabě Jan Josef Thun-Hohenstein.^[12]

V roce 1760 se majitelem Nové Vsi a tím pádem i Kochánova stává svobodný pán Václav Haugwitz, v roce 1771 Novoveský statek a přináležející vsi kupuje zpět František Josef Jan hrabě Thun-Hohenstein. K další změně majitelů Kochánova dochází v roce 1783, kdy obec kupuje majitel Světelského panství hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský.^[13] Od tohoto roku je obec Kochánov trvale spjata ze Světelským panstvím. Přibližně v této době jsou katastrálně ke Kochánovu připojeny zbylé části bývalé vesnice Radkovec (Františkodol a Mariadol) a od této doby už je to jedna jediná vesnice až dodnes.

Po smrti hraběte Leopolda Kolovrata-Krakovského (†1810) dochází k majetkoprávnímu vyrovnání, které trvá až do roku 1817, kdy se panství stává majetkem Františka Josefa Zichy z Vaszonyköe. Ten v roce 1821 mění Světelské panství se starohraběnkou Valpurgou ze Salm-Reifferscheidtů.^[14] Rod Salm-Reifferschedtů vlastní panství až do roku 1887, kdy umírá poslední majitel starohrabě František. Jelikož zemřel bezdětný celé panství dědí jeho sestra, vdova po hraběti Josefu Osvaldu I. z Thun-Hohensteinu. Rod Thun-Hohenstein vlastní panství a tím pádem i obec Kochánov do roku 1913 a v roce 1914 celé panství kupuje úpický továrník Richard Morawetz. Kochánov se stává podle ústavy ze 4. března 1849 součástí obce Lipnička v roce 1850. Z františkodolského mlýna a pily se ve druhé polovině 19. stoletá stává první sklárna a jejími majiteli Bártové.

Na bojištích první světové války zahynuli čtyři rodáci a obyvatelé Kochánova. Jmenovitě: Štěpánek Václav z čp. 8, Štěpánek Jan z čp. 9, Vaňkát Jan z čp. 3 a Boček Jan z čp. 13 (dvůr Radkovec).^[15] V československých legiích bojovali čtyři kochánovští rodáci. V ruských legiích to byl Josef Nečil^[16] narozen v čp. 9 a Jaroslav Kolář^[17] narozen v čp. 10 (Malý Mlýnek). V italských legiích bojovali Josef Bartl^[18] narozen v č. p. 2 a Josef Ptáčník^[19] narozen v čp. 14 (dvůr Radkovec). Všichni jmenovaní se z legií po skončení války vrátili domů.

Po první světové válce se osada Kochánov zůstává součástí politické obce Lipnička. V roce 1924 dochází k parcelaci Světelského panství, jehož majitelem je Richard Morawetz. Vesnice se začíná po létech zvětšovat a rozrůstat. Na severním okraji směrem k Radkovci přibývají nové domy čp. 25, 26, 27. Na západní hranici katastru dům čp. 23, nové domy si stavějí malíři Panuška a Jelínek, kteří se do Kochánova přistěhovali.

Zavedení elektřiny 1919

Osada Kochánov povolila správě elektrárny v Okrouhlici postavit na svých pozemcích sloupy elektrického vedení. Za to si u této společnosti vymínila zavedení elektrického zařízení (transformační stanice) do vsi. Obyvatelé si platili, v případě požadavku přípojky, pouze z posledního sloupu do bytu. Transformační stanice stála ve špičce Doležalova pole u Radkovce (zvaného Za ovčínem) za dnešní autobusovou čekárnou až do konce 50. let, kdy byla zbourána. To už však nebyla v provozu.^[15]

Železniční zastávka 1929

Na km 43,788 trati Světlá-Ledeč byla zřízena a 6. prosince slavnostně otevřena zastávka s názvem Kochánov. Protože ji ke svým podnikům nejvíce potřebovali, uhradili veškeré náklady: Josef Kolář z Kochánova, Karel Brambergr z Mrzkovic a firma Kiton z Mrzkovic.^[20]

Kochánov v meziválečném období

V říjnu roku 1931 dochází ke zřícení mostu přes řeku Sázavu. Most spojoval osadu Mariadol s lokální dráhou mezi Světlou nad Sázavou a Ledčí nad Sázavou. V roce 1934 získává sklárnu ve Františkodole a mlýn v Mariadole firma bratří Císařů, která dál rozvíjí sklářství v údolí Pstružného potoka. Přebudováním kdysi Muchova a nyní Másílkova mlýna v Mariadole na sklárnu ale zároveň zaniká mlynářské řemeslo na území Kochánova. V roce 1936 dochází k přiškolení obce Kochánov od Dolního Města ke Světlé nad Sázavou. V roce 1941 je započata výstavba silnice od dvora Radkovce do Kochánova, včetně regulace návsi. V tom samém roce je schválena rozluka obce na Lipničku a Závidkovice. Koncem roku 1943 dochází ke zbourání pastoušky na návsi, tzv. rustikálního domku čp. 6. ^[21]

Kochánov po druhé světové válce

• 1945 – volby do MNV Lipnička, které se konaly v sále místní hospody v obci Lipnička
• 1948 – je svépomocí postaven samostatný vodovod, obecní studna se nachází na sever od obce
• 1950 – zastávka Kochánov na železniční trati byla přejmenována na Mrzkovice
• 1952 – odsouzení hospodářů a kochánovských občanů Václava Nečila a Bohuslava Doležala ve vykonstruovaných politických procesech jež byly důsledkem tzv.Kolektivizace v Československu. Na podzim vzniká 1. JZD v Kochánově.
• 1952/3 – je vybudována svépomocí obecní kanalizace
• 1954 – v březnu zaniká první JZD v Kochánově
• 1955 – odsouzení dalšího kochánovského občana Josefa Malimánka ve vykonstruovaném politickém procesu.
• 1956 – v Kochánově je zřízena pobočka státního statku Dolní Město
• 1957 – začínají v obci vznikat další nové domy. Na severní straně vsi směrem k Radkovci je to nové čp. 16 a hned vedle čp. 30. Později pak ještě nové čp. 4, čp. 8 a čp. 34.
• 1959 – na podzim bylo založeno v Kochánově 2. JZD – Lipnička. Hospodařilo na polích jednotlivých členů, ale také na bývalých polích malomlýnských. V Malém Mlýnku byl zřízen kravín a v čp. 5 bylo rozhodnuto vybudovat vepřín.
• 1960 – tento rok začal jezdit do Kochánova autobus. Byla zřízena linka z Ovesné Lhoty přes Světlou do Meziklasí a Koňkovic. Další zastávky byly v Lipničce, Františkodole a u Radkovce, kam se muselo z Kochánova dojít pěšky.
• 1976 – v létě byla rozšířena a vyasfaltována tehdy silnice 4. třídy (dnes č.34737) z Radkovce do Kochánova. Zároveň byly MNV Lipnička vyasfaltovány některé cesty ve vsi.
• 1981 – byla opravena kaplička na návsi. Opravu zaplatili obyvatelé vsi z uspořádané sbírky. Přibližně v tom samém roce bylo MNV Lipnička zbouráno na návsi stavení č.9.
• 1985 – byla zrušena samostatná obec Lipnička a připojena ke Světlé nad Sázavou. S ní i všechny osady, Kochánov, Lipnička a Radostovice. Stalo se tak po 135 letech od jejího vzniku v roce 1850.^[22]

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

• Křížek z roku 1860 v Kochánově
• Kaple na návsi, postavená v roce 1911 a zasvěcená svaté Terezii
• Křížek na křižovatce silnice od Radkovce do Meziklasí s cestou od Remuty do Kochánova
• Pozůstatky středověké tvrze zvané Smrčensko ze druhé poloviny 14. století. Tvrz a přilehlá vesnice zanikly nejspíše během husitských válek. Z tvrze se zachoval příkop napájený pramenem a na uměle navršeném pahorku stála zřejmě roubená věž. V okolí tvrziště jsou stopy po zaniklé vesnici.^[24]
• Kamenný mostek na Meziklaském potoce (datovaný cca do 18. století).^[25] Nachází se na rozhraní katastru Kochánov a Koňkovice u samoty Remuta. Cesta dál pokračovala přes tvrziště Smrčensko (z druhé poloviny 14. století) do Kochánova. Most je jednoobloukový, valeně zaklenutý, z kamene na maltu. Most byl prohlášen kulturní památkou.^[26]

Známé osobnosti spojené s Kochánovem

• akademický malíř Jaroslav Panuška
• akademický malíř František Antonín Jelínek

Reference

Související články

• Panuškův dub

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kochánov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kochanov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Kochánov u Lipničky na webu ČÚZK
• Podrobná historie obce