Koclířov

Koclířov
	(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Svitavy
Obec s rozšířenou působností	Svitavy; (správní obvod)
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy + Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°45′59″ s. š., 16°32′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	754 (2023)
Rozloha	17,28 km²
Katastrální území	Koclířov
Nadmořská výška	502 m n. m.
PSČ	569 11
Počet domů	235 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Koclířov č. p. 123; 569 11 Koclířov ; obec.koclirov@tiscali.cz
Starosta	Jiří Tesař
	Oficiální web: www.koclirov.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Koclířov
Další údaje
Kód obce	578231
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koclířov (německy Ketzelsdorf^[4]) je obec ležící v okrese Svitavy, v oblasti Hřebečsko východně od města Svitavy. Protáhlá zástavba se nachází v údolí potoka Třebovka. Katastr obce zasahuje na obě strany historické česko-moravské zemské hranice, přičemž k Moravě náleží jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží.^[5]^[6]^[7] Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953.^[8] Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Žije zde 754^[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.

Název obce

Prvním pojmenováním vesnice v roce 1347 byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 se nazývala jako Kecendorf a patřila pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. Mezi lety 1850 až 1950 Koclířov (Ketzelsdorf) patřil k okresu Litomyšl, od roku 1950 k okresu Svitavy.

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342-1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války, a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek.

Škola

Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.

Poštovní spojení

Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí.

Válečná příkoří

V roce 1799 se vesnicí prohnala ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení a roku 1866 rakouský armádní sbor.

Demografie

Složení obyvatel

V polovině 19. století zde žilo obyvatelstvo vesměs německé národnosti.

V letech 1990 až 1997 působil jako starosta obce František Blaha, mezi lety 1997 a 2006 RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2006 a 2008 Bohumil Kysílko, v letech 2008 až 2009 jako zastupující starosta RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2009 a 2013 Jaromír Lenoch a od roku 2013 Jiří Tesař.

Náboženský život

V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 zde vznikl první hospic v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu svatého Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy – Fatimského apoštolátu v ČR.

Hospodářství

Doprava

V letech 1813 až 1815 byla vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností. V době ČSSR se stala silnicí I. třídy I/35 a silný provoz přes obec ukončila až přeložka v souvislosti s vybudováním tunelu v Hřebči. U západního okraje obce je zaústěna silnice I/34 do trasy E442.

Nejbližší železniční stanice je ve Svitavách.

Zemědělství

Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.

Průmysl

Z průmyslových odvětví zde bylo^[kdy?] drtivou většinou zastoupeno kamenictví a zejména tkalcovství.

Pamětihodnosti

Farní kostel svatého Jakuba Staršího a svaté Filomény postavený v roce 1347, dnešní podoba je z roku 1771. Ve zdi kostela nad vchodem se nachází kamenný kříž s datem 1771 / 18. Pod křížem je kamenná deska s letopočtem 1925. U kostela se do roku 1773 nacházela poustevna, dnes je zde poutní místo, na němž je uctívána Panna Maria Fatimská.
Socha sv. Jana Pavla II. (2011)
Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova
Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80) v ohradní zdi u kostela
Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem. Nápis (část): A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF
Náhrobky rodiny Bierových a Lamatschových
Bývalá římskokatolická fara (1834)
Letohrádek (před 1701 či 1791)
Klášter redemptoristů, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem svatého Alfonse a Panny Marie Fatimské. Byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844.
Kaple sv. Josefa na Hřebči
Tunel pod Hřebčí
Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči
Zbořená barokní rychta
Boží muka z roku 1698
Množství soch a křížů, například pískovcový křížek na dolním (severozápadním) konci obce (u č.p. 188), s dedikací rodiny Ebertových
Památný strom (buk) na dolním konci obce
Pomník obětem válek^[9] s úryvkem básně:

PŘIŠLI VČAS JAK
LEGENDÁRNÍ VOJSKA
Z DÁVNÝCH KRONIK
ZVÍTĚZILI
—VÍTĚZSLAV NEZVAL

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Ketzelsdorf bei Zwittau
↑ http://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none
↑ http://archivnimapy.cuzk.cz
↑ http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
↑ částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953
↑ Radim Chrást, Martin Brynych. Pomník Obětem válek [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-12-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Koclířov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kocléřov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Koclířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Neoficiální stránky obce Archivováno 3. 1. 2006 na Wayback Machine.
Bývalá fara v obci
Kreis Zwittau
Soupis památek obce a osady

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[4] Ketzelsdorf bei Zwittau

[5] ttp://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none

[6] ttp://archivnimapy.cuzk.cz

[7] ttp://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

[8] částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953

[vets2-9] Radim Chrást, Martin Brynych. Pomník Obětem válek [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-12-01]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály