Kocovina

Kocovina
Portrét „Kocovina“ (Suzanne Valadon)
Klasifikace
MKN-10	G44.83, F10
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kocovina (hov. kočka či kocka nebo kocour^[1]) je označení vedlejších účinků konzumace alkoholu, které se projevují bolestí hlavy, pocitem žízně, citlivostí na světlo i hluk, nevolnostmi, třesem a celkovým oslabením.^[2] Alkoholová kocovina je způsobena metabolity alkoholu acetaldehydem a výraznou dehydratací organismu.^[2] Naplno se projevuje až po odeznění euforizujících a tlumivých účinků alkoholu. Kocovinu dále způsobuje nedostatek minerálů a vitamínu v těle.^[3] Při konzumaci alkoholu se může člověk dostat do fáze alkoholové intoxikace, kterou je složité odlišit od kocoviny.^[4]

Skutečně spolehlivou metodou, jak tomuto jevu předcházet, je omezit množství požívaného alkoholu.^[5] Před jeho konzumací se doporučuje dobře se najíst, v průběhu konzumace nemíchat druhy alkoholických nápojů a v průběhu konzumace a po ní pít čistou vodu. Fermentované nápoje jako ležáky a víno způsobují zpravidla silnější kocovinu než čisté destiláty, jelikož obsahují kongenery, látky, které jsou za kocovinu odpovědné.^[2]

Původ pojmenování

Slovo kocovina původně znamenalo výtržnost a vzniklo obměnou slova kočičina, kterým se označovaly výtržnosti proti mladoboleslavskému hejtmanovi Kotzovi v roce 1848. Ve druhé polovině 19. století začalo slovo kocovina pod vlivem německého výrazu Kater, které označuje kocoura i stav po alkoholovém opojení, nabývat dnešního významu. Dříve se také říkalo Katzenjammer (kočičí nářek).^[6] Z němčiny čerpala obdobným způsobem také polština: kac, kacenjamer, kociokwik (česky kočičí kvik).

Předcházení

Nejúčinnější ochranou před kocovinou je nekonzumovat alkoholické nápoje. V případě, že ke konzumaci dojde, se obecně doporučuje kvalitně se najíst (nejlépe mastnými výrobky)^[7] a být řádně odpočatý, unavený organismus má s alkoholem mnohem větší problémy než organismus odpočatý.^[5] Dále se doporučuje případně doplnit do těla 2 až 3 gramy vitamínu C společně s B-komplexem.^[2]

Před konzumací alkoholu se doporučuje jídelníček, kde je plno cukrů a tuků - banány, jogurty, máslo, popř. vajíčka. Ty obsahují cystein, který pomáhá čistit játra. Doporučuje se i avokádo, jež obsahuje draslík, který po konzumaci alkoholu lidskému tělu též chybí.

Konzument by si měl také uvědomit svůj aktuální fyzický stav, zdraví a věk. Obecně platí, že s narůstajícím věkem ztrácí organismus schopnost si poradit s alkoholem, což je způsobeno fyziologickými změnami, kdy dochází k poklesu množství vody v lidském těle a nárůstu množství tuku.^[8]

Během konzumace alkoholických nápojů se dále doporučuje vyvarovat se konzumace sladkého. Spojení alkoholu a sladkého zhoršuje ranní kocovinu.^[7] Otázkou je, zda problém je v příjmu glukózy, nebo v příměsích nekvalitních nápojů.

V současnosti existují také komerční produkty, které mají vzniku kocoviny předcházet anebo její účinky tlumit.^[3] V současnosti ale nejsou jejich pozitivní projevy zcela prokázány a často jsou prodávány jako doplněk stravy, a nikoliv jako léčebný přípravek.^[4]

Vznik a průběh

Kocovina vzniká jako složitá chemická reakce organismu na odbourávání alkoholu v těle, při níž se na jeho odstraňování z těla využívá velké množství vody, minerálů a vitamínů (převážně vitamínu C). Konzumace alkoholu má za následek únavu organismu, jelikož zpracovávání alkoholu odčerpává tělu značné množství energie.^[9] Nedochází k sekreci antidiuretického hormonu^[4] a vylučování těch látek, které udržují rovnováhu v lidském těle.^[3] Na vzniku se podílí první metabolit oxidace alkoholu acetaldehyd, což je cytotoxická látka, poškozující játra.^[4]

Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol z organismu, a tak během této doby nevyrábějí glukózu, což může vést k poklesu hladiny krevního cukru.^[4] Výsledkem kocoviny je špatná nálada, která vzniká jako výsledek biochemických poměrů v mozku. Dochází k poklesu působků a zastavení neuroneogeneze.^[4] Vzhledem k tomu, že alkohol je osmoticky působící látka, dochází k natahování vody do všech buněk v lidském těle, a to včetně buněk v mozku. Vlivem natahování vody do buněk se mění jejich objem – roztahují se. To zapříčiní rozpínaní mozku, což se projevuje třeštěním hlavy.^[9]. Společně se na bolesti hlavy ale podílí i odvodňování organismu, při němž je z těla voda vypuzována.^[9]

Alkohol také negativně působí na motorické centrum člověka, což se projevuje motáním a točením hlavy.^[9]

Mnohem závažnější účinky než ethanol má však acetaldehyd,^[10][11] vzniklý účinkem alkoholdehydrogenázy hlavně v játrech. Čím rychlejší a intenzivnější je dodávka etanolu tomuto enzymu, tím více toxického aldehydu se dostává do oběhu. Acetaldehyd je posléze přeměňován acetaldehyddehydrogenázou na dále snadno metabolizovatelnou octovou kyselinu (acetát).^[11] Překyselení organismu je po otravě etanolem neškodné. Život ohrožující stavy vznikají po zpracování metanolu.

Léčení

Z vědeckého hlediska kocovinu nelze léčit.^[12][13] Není prokázán způsob léčby.^[14]

Pokud už kocovina propukla, někteří lidé doporučují tělu především dodat vodu.^[2] Proti žaludeční nevolnosti pak cukry, které byly alkoholem z těla odstraněny, nebo anacid. Za dobrý způsob náhrady krevního cukru se považuje pít med rozpuštěný v teplé vodě či čaji.^[2] Alkohol působí jako antivitamín thiaminu, který je významným faktorem pro fungování jater, ten by se měl po konzumaci do těla dodat ve formě vitamínu B.^[4] Podle některých studií na kocovinu nejlépe pomáhá hovězí nudlová polévka Yaka mein.^[15] Pro doplnění minerálů a zmírnění kocoviny je dobré vypít minerální vodu jako je například známá Vincentka.

Pokud není kocovina těžká, doporučuje se desítky minut věnovat se venkovnímu sportu jako chůze či plavání, čímž dojde k okysličení krve a utlumení kocoviny. V případě, že se jedná o těžkou kocovinu, doporučuje se spíše klid na lůžku. Někteří jedinci preferují jako léčebnou metodu studenou sprchu, která nastartuje organismus.^[2]

Mýty a omyly

Káva a nápoje obsahující kofein sice tlumí únavu, ale výrazně podporují dehydrataci organismu. Blokádou antidiuretického hormonu vedou k další ztrátě vody, což tělo nadále oslabuje.

Běžně dostupné léky proti bolesti sníží část obtíží, většina z nich (zvláště tolik oblíbený aspirin) však může zesílit žaludeční potíže a jeho požití může v extrémních případech vést až ke krvácení žaludeční sliznice.^[2]

Další přísun alkoholu (tzv. „vyprošťovák“), utlumí příznaky aktuální kocoviny a vyčerpává rezervy organizmu. Vzniká kombinovaná otrava (ethanol + acetaldehyd) s daleko horšími pozdějšími následky. Nutnost „ranního doušku“ je příznakem závislosti na ethanolu.

Přenesený význam slova

Slovo kocovina se používá někdy i v přeneseném významu (jakožto řečnická metafora či přirovnání) pro vystřízlivění z nějaké myšlenkové iluze resp. z jiného než alkoholického opojení (nesprávného předpokladu) apod., zde vždy záleží na celkovém kontextu příslušného sdělení.

Odkazy

Reference

Související články

• Alkoholismus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kocovina na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kocovina ve Wikislovníku
• Pomoc lidem s kteří mají problém s alkoholem, léčba závislosti na alkoholu - informační portál
• Stránky sdružení Anonymních Alkoholiků Archivováno 27. 5. 2009 na Wayback Machine.