Kodulkovití

Jak číst taxoboxKodulkovití
alternativní popis obrázku chybí
Samec kodulky evropské (Mutilla europaea)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Nadčeleďvosy (Vespoidea)
Čeleďkodulkovití (Mutillidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kodulkovití (Mutillidae) je čeleď vos. Především samičky jsou podobné mravencům, i proto mají v angličtině pojmenování velvet ants. Jedná se o parazity jiných druhů žahadlových, ale i některých dalších hmyzích řádů.

Charakteristika čeledi

Popis

Kodulky jsou zbarvené obvykle černo-rezavě s bílými skvrnami a velmi připomínají mravence. Některé druhy jsou výrazně červeno-černé či žluto-černé. Samci jsou okřídlení, samice křídla nemají. Sexuální dimorfismus je velmi patrný, samci neodpovídají samicím velikostí, zbarvením ani tělesnými proporcemi. Tělo má velmi pevnou kutikulu a je většinou nápadně a hustě ochlupené. Velikost se pohybuje od 3 do 20 mm.

Biologie

Dospělci se vyskytují na prosluněných suchých a teplých místech s řídkou vegetací. Samci se živí pylem a nektarem, samice občas také, ale u některých druhů jsou dravé a vysávají hemolymfu jiného hmyzu. Kodulky se vyvíjejí v hnízdech jiných blanokřídlých, zvláště samotářských včel, čmeláků, vos, hrabalek a kutilek, vzácněji pak některých dvoukřídlých, brouků a motýlů. Tato strategie se nazývá ektoparazitismus. Samice putují po zemi a aktivně vyhledávají hnízda hostitelů. Když ho najdou, prohrabou se dovnitř, k čemuž využívají silných předních končetin. Pokud se setkají s hostitelskou samicí či skupinou samic, chovají se velmi agresivně a majitelku či obránce hnízda často zabijí. Takto postupují především velké druhy kodulek (např. kodulka horská). Samice kodulky je rychlá a má velmi dlouhé a účinné žihadlo, kterým dokáže usmrtit například i několik čmeláků za sebou včetně královny. Jinou taktiku mají menší druhy kodulek. Ty se v případě nutnosti nechají vynést původními obyvateli ven z hnízda stočené do kuličky a poté se do něj zkoušejí znovu vstoupit. Samice kodulky dokáže rozpoznat správné stáří larvy hostitele k nakladení vajíčka pomocí speciálních brv na bázi žihadla. Pokud není larva dostatečně velká, samice hnízdo opustí a hledá jiné. Je-li dostatečně velká, kodulka na ní nebo do její blízkosti naklade vajíčko. Jedná-li se o larvu kutilky či hrabalky dochází tak k zajímavé situaci, kdy parazit parazituje na jiném parazitovi. Larva kodulky prodělává krátký vývoj (většinou okolo 10 dnů), během něhož spořádá vnitřní orgány hostitelské larvy, kterou tím zabije a v její komůrce se zakuklí. V hnízdě často přezimuje ve stadiu předkukly a na jaře se vyhrabe ven už jako dospělá. Páření probíhá tak, že samci prudce naletují na samice a po kopulaci s nimi určitou dobu létají v závěsném letu. U některých druhů ale samice vozí samce na zádech.

Zajímavosti

  • Žihadlo zvláště tropických kodulek je velmi silné a na Schmidtově stupnici bolestivosti žihadel má číslo 3 (nejvíce – 4 – mají některé hrabalky a mravenci). U slabých či alergických jedinců může vyvolat závažné zdravotní problémy. Samci žihadlo nemají.
  • Jejich pojmenování v angličtině nezní pouze velvet ants (sametoví mravenci, pro jejich zjevnou podobnost s mravenci), nýbrž se jim říká i cow killers, neboť jejich žihadlo má takovou sílu, že je údajně schopné zabít krávu (nepotvrzeno, jde jen o lidové přirovnání).
  • Pokud jsou rozrušeny, vydávají kodulky bzučivý zvuk (stridulace), jenž má případné útočníky zastrašit. Pokud ani to nepomůže, jsou schopny vypouštět páchnoucí chemikálie. Tyto chemikálie jsou na bázi ketonů a zřejmě slouží k zahnání mravenců, kteří jsou potenciálními predátory kodulek.

Taxonomie a rozšíření

Kodulky vytvářejí několik podčeledí, z nichž je v Evropě možno nalézt 7 a v České republice 5. Celkově je na světě asi 230 rodů členěných do zhruba 8 000 druhů. Jsou rozšířeny celosvětově, nejvíce jich však žije v tropických oblastech.

Přehled podčeledí a části druhů

  • Dasylabrinae
  • Ephutinae
  • Kudakrumiinae
  • Mutillinae
    • Artiotilla biguttata (Costa, 1858)
    • Ctenotilla caeca (Radoszkowski, 1880)
    • Dentilla cretica (Nonveiller, 1972)
    • Dentilla curtiventris (Andre, 1901)
    • Dentilla erronea (Andre, 1902)
    • Ephutomma coronata (Lelej, 1976)
    • Ephutomma montarcense (Mercet in Giner, 1944)
    • Macromyrme sinuata (Olivier, 1811)
    • Mutilla europaea (Linnaeus, 1758)
    • Mutilla marginata (Baer, 1848)
    • Mutilla quinquemaculata (Cyrillo, 1787)
    • Nemka viduata (Pallas, 1773)
    • Neotrogaspidia hammeri (Suarez, 1959)
    • Physetopoda cingulata (Costa, 1858)
    • Physetopoda daghestanica (Radoszkowski, 1885)
    • Physetopoda fusculina (Invrea, 1955)
    • Physetopoda halensis (Fabricius, 1787)
    • Physetopoda ligustica (Invrea, 1951)
    • Physetopoda lucasii (Smith, 1855)
    • Physetopoda mendizabali (Suarez, 1956)
    • Physetopoda punctata (Latreille, 1792)
    • Physetopoda pusilla (Klug, 1835)
    • Physetopoda rufosquamulata (Andre, 1903)
    • Physetopoda scutellaris (Latreille, 1792)
    • Physetopoda sericeiceps (Andre, 1901)
    • Physetopoda similis (Lelej, 1984)
    • Physetopoda trioma (Invrea, 1955)
    • Physetopoda turgajensis (Lelej, 1984)
    • Ronisia barbara (Linnaeus, 1758)
    • Ronisia barbarula (Petersen, 1988)
    • Ronisia brutia brutia (Petagna, 1787)
    • Ronisia brutia minoensis Nonveiller, 1972
    • Ronisia brutia valca (Petersen, 1988)
    • Ronisia brutia (Petagna, 1787)
    • Ronisia ghilianii (Spinola, 1843)
    • Ronisia marocana (Olivier, 1811)
    • Skorikovia pliginskiji (Lelej, 1984)
    • Smicromyrme agusii (Costa, 1884)
    • Smicromyrme ausonia (Invrea, 1950)
    • Smicromyrme balianii (Invrea, 1932)
    • Smicromyrme borceai (Nagy, 1968)
    • Smicromyrme castrensis (Invrea, 1954)
    • Smicromyrme ceballosi (Suarez, 1959)
    • Smicromyrme coracina (Lelej, 1985)
    • Smicromyrme cristinae (Lo Cascio, 2000)
    • Smicromyrme esterina (Pagliano, 1983)
    • Smicromyrme fasciaticollis (Spinola, 1843)
    • Smicromyrme ferdinandi (Invrea, 1952
    • Smicromyrme inerma (Schwartz, 1984)
    • Smicromyrme ingauna (Invrea, 1958)
    • Smicromyrme lampedusia (Invrea, 1957)
    • Smicromyrme matritensis (Mercet, 1905)
    • Smicromyrme mauromoustakisi Invrea, 1940
    • Smicromyrme melanolepis (Costa, 1884)
    • Smicromyrme merceti (Andre, 1903)
    • Smicromyrme metanotalis (Andre, 1902)
    • Smicromyrme novaki (Invrea, 1954)
    • Smicromyrme nuptura (Mercet, 1905)
    • Smicromyrme opistomelas (Invrea, 1950)
    • Smicromyrme partita (Klug, 1835)
    • Smicromyrme perisii (Sichel & Radoszkowski, 1870)
    • Smicromyrme plantouriana Schwartz, 1986
    • Smicromyrme pouzdranensis Hoffer, 1936
    • Smicromyrme pseudoorientalis Nonveiller, 1979
    • Smicromyrme pulawskii Suarez, 1975
    • Smicromyrme riparia Nagy, 1966
    • Smicromyrme ruficollis (Fabricius, 1793)
    • Smicromyrme rufipes (Fabricius, 1787)
    • Smicromyrme schwarzi Suarez, 1975
    • Smicromyrme serta (Radoszkowski, 1885)
    • Smicromyrme sicana (De Stefani, 1887)
    • Smicromyrme stepposa Lelej, 1984
    • Smicromyrme suberrata Invrea, 1957
    • Smicromyrme sulcisia Invrea, 1955
    • Smicromyrme terricola Nagy, 1972
    • Smicromyrme triangularis (Radoszkowski, 1865)
    • Smicromyrme trinotata (Costa, 1858)
    • Smicromyrme tristis Lelej, 1984
    • Smicromyrme tumidula Nagy, 1972
    • Smicromyrme turanica (F. Morawitz, 1893)
    • Smicromyrme verhoeffi Suarez, 1959
    • Smicromyrme viktorovi Lelej, 1984
    • Smicromyrme vladani Nonveiller, 1972
    • Trogaspidia catanensis (Rossi, 1794)
    • Tropidotilla cypriadis Invrea, 1940
    • Tropidotilla litoralis (Petagna, 1787)
    • Tropidotilla sareptana (Andre, 1901)
    • Tropidotilla vulnericeps (Costa, 1860)
  • Myrmillinae
    • Blakeius bipunctatus (Latreille, 1792)
    • Blakeius chiesii (Spinola, 1838)
    • Blakeius invreai (Suarez, 1958)
    • Blakeius leopoldinus (Invrea, 1955)
    • Blakeius ortisi (Suarez, 1954)
    • Liomutilla canariensis Andre, 1907
    • Myrmilla anopla Skorikov, 1927
    • Myrmilla calva (Villers, 1789)
    • Myrmilla caucasica (Kolenati, 1846)
    • Myrmilla corniculata (Sichel & Radoszkowski, 1869)
    • Myrmilla corniculatina Skorikov, 1927
    • Myrmilla erythrocephala (Latreille, 1792)
    • Myrmilla labecua Nagy, 1968
    • Myrmilla lezginica (Radoszkowski, 1885)
    • Myrmilla macrura Nagy, 1968
    • Myrmilla mutica (Andre, 1903)
    • Myrmilla capitata (Lucas, 1849)
    • Myrmilla glabrata (Fabricius, 1775)
    • Myrmilla mavromoustakisi Hammer, 1950
    • Myrmilla skorikovi Lelej, 1985
    • Myrmilla troodosica Hammer, 1950
    • Myrmilla vutshetitshi Skorikov, 1927
    • Platymyrmilla quinquefasciata (Olivier, 1811)
    • Sigilla dorsata (Fabricius, 1798)
  • Myrmosinae (mravenky)
    • Krombeinella aterrima (Suarez, 1959)
    • Krombeinella baetica Suarez, 1981
    • Krombeinella beaumonti (Invrea, 1952)
    • Krombeinella longicollis (Tournier, 1889)
    • Krombeinella nigriceps (S. Saunders, 1850)
    • Krombeinella obscuripes (Tournier, 1889)
    • Krombeinella spinolae (Lepeletier, 1845)
    • Krombeinella thoracica (Fabricius, 1793)
    • Krombeinella thracia (Suarez, 1963)
    • Krombeinella wolfi (Invrea, 1963)
    • Myrmosa atra Panzer, 1801
    • Myrmosa moesica Suarez, 1981
    • Paramyrmosa brunnipes (Lepeletier, 1845)
    • Paramyrmosa hispanica Suarez, 1980
    • Pseudomyrmosa minuta (F. Morawitz, 1894)
  • Pseudophotopsidinae
    • Pseudophotopsis armeniaca (Skorikov, 1935)
    • Pseudophotopsis caucasica (Radoszkowski, 1885)
    • Pseudophotopsis obliterata (Smith, 1855)
    • Pseudophotopsis syriaca (Andre, 1900)
  • Sphaeropthalminae
    • Cystomutilla ruficeps (Smith, 1855)
    • Dasylabris adversa Skorikov, 1935
    • Dasylabris angelae Suarez, 1959
    • Dasylabris atrata (Linnaeus, 1767)
    • Dasylabris biblica Invrea, 1950
    • Dasylabris bicolor (Pallas, 1771)
    • Dasylabris canariensis Suarez, 1970
    • Dasylabris egregia (Klug, 1835)
    • Dasylabris iberica Giner, 1942
    • Dasylabris lugubris (Fabricius, 1804)
    • Dasylabris manderstiernii (Radoszkowski, 1865)
    • Dasylabris maura (Linnaeus, 1758)
    • Dasylabris miogramma Skorikov, 1935
    • Dasylabris regalis (Fabricius, 1793)
    • Dasylabris scutila Skorikov, 1935
    • Stenomutilla argentata (Villers, 1789)
    • Stenomutilla bicornuta Nonveiller, 1994
    • Stenomutilla bizonata (Smith, 1856)
    • Stenomutilla collaris (Fabricius, 1787)
    • Stenomutilla hottentotta (Fabricius, 1804)
  • Ticoplinae
    • Nanomutilla nada Argaman, 1988
    • Nanomutilla vaucheri (Tournier, 1895)
    • Smicromyrmilla ariasi (Andre, 1896)
    • Smicromyrmilla miranda Nonveiller & Gros, 1996

Galerie

Literatura

  • BOGUSCH, Petr. Parazitické strategie blanokřídlých / Parasitic Strategies of Hymenopterans. Živa. 2010, čís. 5, s. 222–224. Dostupné online. 
  • HERTZ, Jeffrey C. Velvet Ants, Mutillidae (Insecta: Hymenoptera). [s.l.]: University of Florida (UF/IFAS Extension), 2007 (rev. edition from 2015). Dostupné online. S. 1–10. (anglicky) 
  • LELEJ, A.S.; SCHMID-EGGER, Ch. The velvet ants (Hymenoptera, Mutillidae) of Central Europe. [s.l.]: Linzer biol. Beitr., 16.12.2005. Dostupné online. S. 1505–1543. (anglicky) 
  • MACEK, Jan a kol. Blanokřídlí České republiky I.: Žahadloví. Praha: Academia, 2010. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Ephutomorpha bivulnerata male.jpg
adult male Ephutomorpha bivulnerata
Velvet Ant (Dolichomutilla sycorax) (11734622036).jpg
Autor: Bernard DUPONT from FRANCE, Licence: CC BY-SA 2.0
Punda Maria Camp, Kruger NP, SOUTH AFRICA
Hormiga panda.png
Autor: Chris Lukhaup, Licence: CC BY-SA 4.0
The panda ant (Euspinolia militaris) is a species of hymenoptera insect from the Mutillidae family. Despite looking like an ant and being referred as such, it is in fact a form of wingless wasp.
Mutillidae - Mutilla europaea.jpg
Autor: Hectonichus, Licence: CC BY-SA 3.0
Male of Mutilla europaea. La Thuile, Aosta, Italy
Velvet Ant (Mutilla astarte) (12013784735).jpg
Autor: Bernard DUPONT from FRANCE, Licence: CC BY-SA 2.0
Tamboti Tented Camp, Kruger NP, SOUTH AFRICA
Velvet ant (Mutillidae, Hymenoptera) indet., female (6411065091).jpg
Autor: gbohne from Berlin, Germany, Licence: CC BY-SA 2.0

It only looks like an ant, but it is actually a wasp in a broader sense. Males are winged and usually rare, females are wingless (s. photo).

Family: Mutillidae (velvet ants, Ameisenwespen) [det. M. Brummermann, 2011, based on this photo]

Superfamily: Vespoidea Suborder: Apocrita Order: Hymenoptera Class: Insecta Phylum: Arthropoda

Indonesia, W-Java, Serang, vic. Bulakan: Danau Rawa NP, 120-340m asl., 13.03.2011

IMG_9839
Velvet ant stinger (tip)--scanning electron microscope image.jpg
"Under a moderate magnification of 294X, this scanning electron micrograph (SEM) focused on the distal tip of a female “velvet ant’s”, Dasymutilla sp., stinger. Note that the stinger’s tip is encased in a bulbous sheath, which may act to protect the delicate sharp tip from being damaged, which would reduce its effectiveness when trying to penetrate its victim."
Velvet Ant.jpg
(c) Craig Pemberton na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Author: Myself, Craig Pemberton.

Source: D300 with Tamron macro lens and extension tubes. URL: I will upload this to flickr as well, once I get more bandwidth on the first.

Velvet Ant, Mutilidae

Female

Captured in Tuba City, AZ.
Velvet ant head anterior -- SEM photo.jpg
"At a low magnification of only 23X, this scanning electron micrograph (SEM) showed the head region from an anterior view of a female velvet ant, Dasymutilla sp.. Note the two laterally positioned eyes, the anterior pair of antennae, each attached to the head by a rounded "scape", the numerous “hairs” or setae adorning almost all exterior surfaces, and the jointed legs, from which the insects Phylum Arthropoda is derived, i.e., Arthro = “jointed”, and poda “leg”."
Mutilla marginata.jpg
Autor: Gunther Tschuch, Licence: CC BY-SA 2.5
female velvet ant Mutilla marginata
Ronisia brutia01.jpg

Ronisia brutia
Nemka viduata viduata - 2012-10-17.webm
Autor: Pristurus, Licence: CC BY-SA 3.0
A female velvet ant (Nemka viduata viduata) (Pallas, 1773) looks for a nest of a sand wasp (Bembix oculata) in which to deposit her eggs. Filmed near San Vincenzo, Tuscany, Italy, on a sandy bank in the coastal Pineata.
Mutillid male.jpg
Autor: L. Shyamal, Licence: CC BY-SA 3.0
Male Mutillidae, species not known. Karmane, Goa.
Mutillidae 2.jpg
(c) Franz Xaver, CC BY-SA 3.0
Ameisenwespe (Mutillidae), vielleicht Hoplomutilla - Costa Rica: Prov. Puntarenas, La Gamba NW Golfito