Koherer

Příklad kohereru

Koherer je jeden z prvních detektorů elektromagnetických vln, první prakticky použitelný pro zachycování signálů na velké vzdálenosti. Umožnil rozvoj bezdrátové telegrafie a vedl k dalším objevům na tomto poli. Vynalezl jej přibližně v roce 1890 francouzský fyzik Édouard Branly. Jedná se o nádobu (obvykle skleněnou trubičku) se dvěma elektrodami, vyplněnou železnými pilinami. Elektrický odpor vrstvy pilin mezi elektrodami se prudce zmenší, pokud je koherer vystaven působení elektromagnetických vln. Poté je nutno piliny seklepáním rozházet a koherer je připraven k další detekci. Samočinné seklepávání se provádělo Wagnerovým kladívkem.

Koherer umožnil velmi zvýšit citlivost zachycování elektromagnetických vln. Do té doby používané Hertzovo miniaturní jiskřiště umožňovalo zachycení elektromagnetických vln jen na několik metrů.

Význam kohereru upadl již v prvním desetiletí 20. století, kdy byly objeveny polovodičové detektory (krystalka – 1906) a heterodyn (1907).

Literatura

  • Rudolf Faukner: Moderní fysika (1947)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Cohere(Ag-Ni).jpg
A Branly coherer, 1902, an early primitive radio wave detector invented by Edouard Branly in 1890 and used in the first radio receivers until about 1906. This version, developed by Guglielmo Marconi, consists of an evacuated glass tube with metal filings between two metal electrodes. Radio waves from the antenna, applied across the electrodes, cause the filings to cohere, reducing the resistance of the device. This turns on a DC circuit attached to the electrodes, powered by a battery, that makes a "click" sound in earphones or a mark on a paper tape, to record the Morse code signal. The slanted faces of the electrodes allowed the gap between them, and thus the sensitivity of the detector, to be adjusted by rotating the tube.