Kohnstein

Kohnstein
1945
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1992-068-24A / CC-BY-SA 3.0
1945
Vrchol334,9 m n. m.
Prominence300 m
Poloha
SvětadílEvropa
StátNěmeckoNěmecko Německo
PohoříHarz
Souřadnice
Kohnstein
Kohnstein
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kohnstein je 334 metrů vysoký kopec v jižní části pohoří Harz v Durynsku ve Spolkové republice Německo blízko města Nordhausen. V kopci byl vytvořen těžbou vápence a sádrovce systém tunelů, který byl během druhé světové války využit jako podzemní tovární komplex Mittelwerk, kde pracovali vězni koncentračního tábora Mittelbau-Dora převážně na výrobě raket V-2 a letounových střel V-1.

Historie

Od roku 1917 využíval podnik Badische Anilin- & Soda-Fabrik (BASF – později I.G. Farbenindustrie AG) Kohnstein k těžbě anhydritu. V roce 1935 na návrh společnosti IG Farben zkoumal státní podnik Wirtschaftliche Forschungsgesellschaft (WIFO) důl, jelikož vybudovaný systém tunelů měl sloužit německé říši v době národního socialismu jako podzemní tajné skladiště pohonných hmot. Wifo převzal doly a v červenci 1936 zahájil práci na skladech. Vládní asociace průmyslových výzkumů investovala značné úsilí do přizpůsobení a rozšíření tunelů pro uložení ropy, benzínu a chemikálií. Práce pokračovaly až do léta roku 1943, kdy byla vytvořena vysoce tajná centrální ropná rezerva. Po bombardování armádního výzkumného střediska Peenemünde v srpnu 1943, bylo rozhodnuto přesunout výrobu raket V-2 a letounových střel V-1 z Peenemünde do podzemích prostor v Kohnsteinu. Stávající systém tunelů byl přeměněn v podzemní továrnu Mittelwerke, ve které pracovali vězni koncentračního tábora Mittelbau-Dora na výrobě raket. Po skončení druhé světové války a osvobození tábora Mittelbau-Dora byl Kohnstein nejprve obsazen americkou armádou a dne 1. července 1945 předán do sovětské vojenské správy, která zničila vchody do tunelu v létě 1947. Po sjednocení Německa v roce 1990 byly tunely často vyhledávány hledači pokladů, kteří získali přístup prostřednictvím soukromého dolu na severu Kohnsteinu. Velké části systému byly zaplaveny podzemní vodou, zatímco jiné části se zhroutily. Během let 1988 – 1995 byl vykopán nový tunel do bývalé štoly A. Pro návštěvníky byl otevřen úsek 710 m dlouhého tunelu. Willi Kramer, německý archeolog a vědec, který se ponořil do tunelového systému v letech 1992 a 1998 odhadl, že bylo odcizeno 70 tun materiálu.

Památník Mittelbau-Dora

Vstup do podzemního tunelu dnes
(c) Eduardo Manchon, CC BY-SA 3.0
Těžba na Kohnsteinu

V roce 1991 byla zpřístupněna část podzemních tunelů jako součást památníku koncentračního tábora Mittelbau-Dora.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kohnstein na německé Wikipedii a Kohnstein na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Nordhausen B.jpg
Autor: Cani25, Licence: CC BY-SA 4.0
Der 1995 angelegte Zugang zum Stollensystem des KZ Mittelbau-Dora. Der ursprüngliche Stolleneingang B (1947 gesprengt) lag links daneben
Relief Map of Germany.svg
Autor: TUBS Gallery, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Germany with waterbodies
Ausblick Burgruine Hohnstein, Neustadt - Harz - panoramio.jpg
(c) Eduardo Manchon, CC BY-SA 3.0
Ausblick Burgruine Hohnstein, Neustadt/Harz zum Kohnstein (im Hintergrund Teile der Bleicheröder Berge und des Ohmgebirges)
Bundesarchiv Bild 146-1992-068-24A, Niedersachswerfen, Produktion von V1 - V2.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1992-068-24A / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
G8501 A 201