Kojatín

Kojatín
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°14′34″ s. š., 16°0′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel96 (2023)[1]
Rozloha4,48 km²[2]
Katastrální územíKojatín
Nadmořská výška470 m n. m.
PSČ675 03
Počet domů43 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKojatín 6
675 03 Budišov u Třebíče
ou.kojatin@horacko.cz
StarostaMiroslav Ujčík
Oficiální web: www.obeckojatin.cz
Kojatín
Další údaje
Kód obce510645
Kód části obce151211
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kojatín (německy Kojatin, latinsky Cogatinio[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 96[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Smrk, Valdíkov, Budišov a Pozďatín.

Geografie

Kojatínem prochází z jihu na sever silnice ze Smrku do Budišova, z té se pak odpojuje směrem na východ silnice vedoucí kolem železniční zastávky Kojatín do Pozďatína. Z křižovatky na Doubravu a osadu Spálený Dvůr vychází směrem na východ další užitková silnice. Přes zalesněnou jižní část území obce prochází ze západu na východ silnice mezi Smrkem a Pozďatínem. Ze západu na východ přes Kojatín prochází cyklostezka 5208, tu pak u železniční zastávky kříží cyklostezka 5106 z Pozďatína ke Spálenému Dvoru. Po též trase vede i zelená turistická stezka. Směrem na západ vede cyklostezka 5208 kolem koňského ranče směrem k Opatovskému mlýnu přes nově rekonstruovaný asfaltový úsek. Přes území obce vede železniční trať ze Studence do Křižanova.

Severní a západní část území je zemědělsky využívána, východní a jižní část je zalesněna.

Nedaleko Spáleného Dvora pramení nepojmenovaný potok, který dále teče západním směrem, kde u osady Doubrava protéká rybníkem Mrňák a pak se u Valdíkova vlévá do rybníka Podhájek. U železniční zastávky pramení nepojmenovaný potok, který pak teče směrem na západ kolem vesnice, kde protéká Kojatínským rybníkem a rybníkem Mrkovec, dále teče do Valdíkovského rybníka. Na jižní hranici území obce pramení Okarecký potok, ten nadále teče přes rybník Přibyl a území Kojatína a následně na území Pozďatína protéká přes rybníky Kacíř, Vrbinec, Hlad a další a u Náměště nad Oslavou se vlévá do Oslavy.

Na území obce se nachází dva nepojmenované vrcholy s kótami 475 a 478 m.

Kojatín se nachází u západního okraje území, severně od vesnice se nachází malá osada Spálený Dvůr, nedaleko vesnice se nachází koňský ranč.[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1104 a nachází se v zakládací listině třebíčského kláštera. V blíže neznámé době ve vsi vznikla tvrz připomínaná jako pustá v jediné zmínce z počátku šestnáctého století. Zanikla, nejspíše i se vsí, pravděpodobně během česko-uherských válek ve druhé polovině patnáctého století.[6] Podle Františka Dvorského byla vesnice vypálena až v roce 1545. Z původních 200 lidí zde nezůstal nikdo. Až po dlouhých 200 letech byla obec opětovně vystavěna. Ještě v roce 1628 se uvádí jakou část Smrku, kdy však je uvedena jako pustá vesnice. Obec byla znovu vystavěna až v roce 1712.[7] V roce 1748 se od farnosti ve Vladislavi odtrhly vesnice Střížov a Kojatín.[8] V roce 1834 získala obec pečeť a v roce 1879 byla ve vsi postavena kaple panny Marie.[9]

Do roku 1849 patřil Kojatín do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1962 patřil Kojatín pod Pozďatín a mezi lety 1962 a 1980 byla obec začleněna pod Smrk, následně se obec osamostatnila.[10][11]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel11811610211412312315113513412412974878785
Počet domů151517161919293131312935363843

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Kojatín
2006[14]2010[15]2013[16]2017[17]2021[18]
1.ČSSD (37.77 %)ČSSD (25.0 %)KSČM (19.6 %)ANO (45.09 %)SPOLU (31.03 %)
2.ODS (22.22 %)TOP 09 (22.22 %)TOP 09 (17.64 %)ČSSD (11.76 %)ANO (25.86 %)
3.KSČM (13.33 %)VV (13.88 %)ČSSD (15.68 %)ODS (9.8 %)Piráti+STAN (15.51 %)
účast80.36 % (45 z 56)61.67 % (37 z 60)73.91 % (51 z 69)71.83 % (51 z 71)82.19 % (60 z 73)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kojatín
2008[19]2012[20]2016[21]2020[22]
1.ČSSD (52.5 %)ČSSD (36.36 %)ANO 2011 (20.83 %)ANO (25.53 %)
2.ODS (20.0 %)KSČM (15.15 %)KDU-ČSL (18.75 %)STAN+SNK ED (21.27 %)
3.KDU-ČSL (10.0 %)Pro Vysočinu (15.15 %)STO (12.5 %)ODS+STO (19.14 %)
účast70.69 % (41 z 58)56.25 % (36 z 64)71.64 % (48 z 67)69.86 % (51 z 73)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (12 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (9 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 65.08 %, tj. 41 ze 63 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (30 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (14 hlasů). Volební účast byla 71.43 %, tj. 45 ze 63 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (7 hlasů). Volební účast byla 78.38 %, tj. 58 ze 74 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (25 hlasů). Volební účast byla 79.73 %, tj. 59 ze 74 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (23 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (10 hlasů). Volební účast byla 78.87 %, tj. 56 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (39 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (19 hlasů). Volební účast byla 81.69 %, tj. 58 ze 71 oprávněných voličů.[25]

Doprava

Kolem vesnice vede železniční trať Křižanov–Studenec se zastávkou Kojatín. Na stavbu železnice byl využit také kámen vytěžený v místním lomu, který je dnes zatopený a jeho zachovalé okolí je vyhledáváno turisty.[26]

Pamětihodnosti

  • Kaplička Panny Marie z roku 1879
  • Tvrz Kojatín

Přírodní zajímavosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 31. 12. 2023
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Ladislav Hosák, Metoděj Zemek. Svazek I. Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 368 s. Kapitola Kojatín – tvrz, s. 122. 
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1908. 342 s. ISBN 978-80-86347-92-9, ISBN 80-86347-92-3. OCLC 773170520 S. 182–183. 
  8. ↑ PRUDÍK, Josef. Vladislav 1548–1948 – jubilejní památník ke 400 výročí povýšení Vladislavě na městečko. Vladislav: Místní národní výbor Vladislav, 1948. 102 s. S. 21. 
  9. ↑ Historie obce Kojatín [online]. Penzion u Holubů, 2004-08-20 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 127. 
  11. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 105. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ Zatopené lomy: Vysočina. kawi.cz [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-17. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Main street in Kojatín, Třebíč District.jpg
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Hlavní silnice v Kojatíně, okr. Třebíč.