Kojetín
Kojetín | |
---|---|
Masarykovo náměstí v Kojetíně | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Kojetín |
Obec s rozšířenou působností | Přerov (správní obvod) |
Okres | Přerov |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°21′6″ s. š., 17°18′8″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 5 790 (2024)[1] |
Rozloha | 31,09 km²[2] |
Nadmořská výška | 200 m n. m. |
PSČ | 752 01 |
Počet domů | 1 431 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Masarykovo náměstí 20 Město 752 01 Kojetín radnice@radnice.kojetin.cz |
Starosta | Ing. Leoš Ptáček |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kojetín | |
Další údaje | |
Ocenění | Obec přátelská rodině |
Kód obce | 514055 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kojetín (hanácky Kojatin, německy Kojetein) je město, které se nachází v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 5 800[1] obyvatel. Leží 9 km severozápadně od Kroměříže a 15 km jihozápadně od Přerova.
Název
Jméno sídla bylo odvozeno od osobního jména Kojeta, mladší podoby původního Kojata. Jméno znamenalo „Kojetův majetek”.[4] Židovský název města v jidiš zní גויטיין (Gojtýn).
Historie
První písemná zmínka o Kojetíně pochází z roku 1233 a nachází se v listině moravského markraběte Přemysla. Zde se píše o újezdu kojetínském. V lokalitě Suché louky, asi 1 km jihovýchodně od dnešního nádraží je zmiňován středověký hrad.
Pražské biskupství drželo Kojetín od dvanáctého nebo počátek třináctého století až do doby husitského hnutí. Po skončení husitských válek bylo panství pronajato panu Jiřímu že Šternberka, za 5000 zlatek uherských. Kojetínské panství a samo město Kojetín vzrůstá za pánů z Pernštejna. Tomu přispělo udělení práva výročního trhu, které na žádost Jana z Pernštejna udělil Kojetínu český král Ludvík Jagellonský v roce 1523.
Od roku 1948 do roku 1960 byl Kojetín okresním městem.
Geografie
Větší města v okruhu Kojetína :
Prostějov (~ 19 km) | Olomouc (~ 32,8 km) | Přerov (~ 19 km) | ||
Němčice nad Hanou (~ 8,4 km) | Hulín (~ 13 km) | |||
Kojetín | ||||
Vyškov (~ 31,2 km) | Kroměříž (~ 9 km) | Luhačovice (~ 59,5 km) |
Obecní správa
Části města
Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Měrovice nad Hanou.[5]
Školství
Nacházejí se zde dvě mateřské školky. Jedna mateřská školka se nachází na Komenského náměstí 49 a nese název Mateřská škola sv. Josefa v Kojetíně. Druhá mateřská školka je rozdělena do dvou budov a nese název Mateřská škola Kojetín, p.o. První budovu nalezneme na ulici Hanusíkova 10 a druhou na Masarykově náměstí 52.
Základní školy jsou zde také dvě. Základní škola Kojetín, náměstí Míru 83 a Základní škola Kojetín, Svatopluka Čecha 586. Zde je vzdělávání poskytováno dětem z Kojetína a jeho místních částí Kovalovic a Popůvek. Od druhého stupně ZŠ sem také dojíždějí děti z okolních obcí, Polkovic, Uhřičic, Křenovic, Stříbrnic a Měrovic nad Hanou. Dále zde nalezneme Gymnázium Kojetín, Svatopluka Čecha 683, na které dojíždí velké množství studentů z blízkého okolí. Nachází se zde i Základní a speciální škola Kojetín, která poskytuje speciální výuku žáků. Budova se nachází na ulici Sladovní 492 a je součástí příspěvkové organizace Odborné učiliště a Základní škola, Křenovice.
Součástí kojetínských školských zařízení je také dům dětí a mládeže, školní jídelna, základní umělecká škola a sportovní hala. Tato zařízení jsou rovněž volně dostupná široké veřejnosti.
Demografie
Vývoj počtu obyvatel:
Rok | 2006 | 2012 |
---|---|---|
Počet obyvatel | 6 477 | 6 378 |
Doprava
Územím města prochází dálnice D1, a silnice I/47 v úseku Vyškov – Kroměříž. Ze severu na jih prochází městem silnice II/367 v úseku Olomouc – dálnice D1, a na východ z města na Chropyni vede silnice II/436. Silnice III. třídy jsou:
- III/04715 ze silnice I/47 na Kovalovice
- III/04718 (ulice Podvalí)
- III/36723 (ulice Palackého)
- III/4335 Měrovice nad Hanou – Kojetín
- III/43327 Kojetín – Popůvky – I/47
- III/43328 z Křenovic na Kojetín
- III/43329 (ulice Svatopluka Čecha)
Městem prochází železniční trať Brno-Přerov, zastavují zde rychlíky jezdící mezi Brnem a Bohumínem. Ze stanice Kojetín vychází dvě další tratě, železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí a železniční trať Kojetín–Tovačov, na které byl provoz osobní dopravy zastaven v roce 1981.
Pamětihodnosti
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Komenského
- Židovský hřbitov
- Pomník hladového pochodu
- Hotel Pivovar
- Morový sloup na Masarykově náměstí
- Smírčí kříž
- Sochy svatého Václava a svaté Anny
- Fara na náměstí Komenského
- Fara, bývalý rabínský dům
- Boží muka
- Synagoga
Osobnosti
- Jan Tomáš Kuzník (1716–1786), český kantor, básník a hudební skladatel
- František Antonín Šebesta (1724–1789), zvaný Sebastini, český malíř
- Josef Chytil (1812—1861), český historik, archivář v Moravském zemském archivu a národní buditel
- Beda Dudík (1815–1890), moravský historik
- David Kaufmann (1852–1899), profesor zemského rabínského semináře v Budapešti
- Marie Gardavská (1871–1937), malířka
- Čeněk Slepánek (1878–1944), spisovatel a publicista
- Eduard Hedvíček (1878–1949), rakouský spolkový úředník
- Karel Bíbr (1887–1972), architekt
- František Kulfánek (1888–1947)[6]
- Alexander Niklitschek (1892–1953), rakouský spisovatel
- Alois Kulfánek (1893–1920)[7]
- Josef Kulfánek, ředitel[zdroj?]
- Adolf Procházka (1900–1970), český právník, vysokoškolský učitel a poválečný politik Československé strany lidové (ministr zdravotnictví)
- Jana Berdychová roz. Dudíková (1909–2007), vědecká pracovnice a cvičitelka
- Vratislav Liška (1921–1948), pilot-stíhač 312. československé stíhací peruti RAF. Zahynul při cvičném letu na školním letounu v roce 1948.[8][9]
- Ludmila Hermanová (1929–?), učitelka, herečka a zpěvačka
- Vratislav Křivák (* 1954), básník, autor básnických sbírek[10]
- Goiteinové, židovská rodina z Kojetína
Galerie
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Náměstí Míru
- Morový sloup na Masarykově náměstí
- Bývalá synagoga
- Židovský hřbitov
- Městský úřad
- Křížová cesta na zdi městského hřbitova
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 412, 413.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 328.
- ↑ Kulfánek, František : K. Valka.cz [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Kartotéka padlých v 1. světové válce
- ↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Vojenský hřbitov Černovír. www.signumbelli1914.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online.
- ↑ KAROLINA. Vratislav KŘIVÁK | Spisovatelé a literatura [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kojetín na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Kojetín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Kojetín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
A stylized arrow pointing north.
A stylized arrow pointing west.
A stylized arrow pointing east.
A stylized arrow pointing south.
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Flag of the Moravian town Kojetín.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Kojetín, okres Přerov, Česká republika. Masarykovo náměstí.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Kojetín, okres Přerov. Náměstí Míru.
Oblast jihozápadně od Přerova, Müllerova mapa Moravy (původně z r. 1716) ve 2. vydání z roku 1790, výřez z mapového listu 11.
Autor: Patka, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov Kojetín - křížová cesta, zasazeny do hřbitovní zdi v roce 1903, restaurovány v roce 2017 Mgr. Ladislavem Werkmannem, v roce 2018 osazeny na hřbitovní zeď
Coat of arms of town Kojetín in Czech Republic
Autor: MIGORMCZ, Licence: CC BY-SA 4.0
Kojetín, okres Přerov. Železniční stanice.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Kojetín, okres Přerov, Česká republika. Masarykovo náměstí.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: