Kojetice (okres Třebíč)

Kojetice
Kaple v Kojeticích
Kaple v Kojeticích
Znak obce KojeticeVlajka obce Kojetice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590860
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel452 (2022)[1]
Rozloha4,65 km²
Katastrální územíKojetice na Moravě
Nadmořská výška492 m n. m.
PSČ675 23
Počet domů167 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKojetice 131
675 23 Kojetice na Moravě
info@oukojetice.cz
StarostaMgr. Roman Vala
Oficiální web: www.oukojetice.cz
Kojetice
Další údaje
Kód obce590860
Kód části obce67865
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kojetice (zvuk Kojetice, něm. Kojetitz, odvozeno od osobního jména Kojata,[3] jinak také Kojetice na Moravě[p 1]) je obec nacházející se ve střední části okresu Třebíč. Je to jediná vinařská obec kraje Vysočina. Žije zde 452[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349.[4] Kojetice leží na řece Rokytné 7,5 km jihozápadně od bývalého okresního města Třebíče a 9 km severozápadně od Jaroměřic nad Rokytnou. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 480 m n. m. (rybník Pod Šibenem) a 514 m n. m. (vrchol jižně od Kojetic). Samotná obec dnes leží v údolí. Na návrší k zámku Sádku je druhá část obce nazývaná Chalupy. Ke Kojeticím přiléhá také nádraží, které je od obce odděleno a stojí 1 km jižním směrem za vesnicí.

Sousedními obcemi sídla jsou Šebkovice, Čáslavice, Rokytnice nad Rokytnou, Mastník, Mikulovice a Horní Újezd.

Dějiny

Hrad Sádek a část obce Chalupy okolo roku 1906

Ze starších dob byla poblíž Kojetic nalezena kamenná broušená industrie, která je řazená do kultury keramiky nejstaršího neolitu.

Kojetice od starodávna náležely k majetku sádeckého panství. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 v souvislosti se prodejem části lánů patřících k hradu Štěpána z Újezda jistému Jakubu z Kojetic.[4] Část vesnice byla totiž již předtím zastavována sádeckými pány. Podle dostupných pramenů však existovaly Kojetice již dříve, snad ve 12. století, a jejich zakladatelem by měl být jistý Kojata z rodu Hrabišiců. V téže době měl vzniknou i hrad Sádek, jehož posláním bylo střežit Haberskou stezku.[5] Jeho existence je však s jistotou doložena až k roku 1286, kdy je znám jako hrad Ungersberg.[5] Roku 1373 zakoupil Sádek od Jimrama z Újezda, syna Štěpána z Újezda, spolu se čtyřmi lány v Kojeticích Filip z Jakubova se svým synem, který předtím, již roku 1358, obdržel část Kojetic od Jakuba z Kojetic. Roku 1399 se Kojetice stávají majetkem Hynka z Valdštýna.

Na počátku 15. století kvůli nepokojnému vladykovi Přechovi vstoupili Kojetice do širšího povědomí v celém království.[6] Za husitských válek byl hrad Sádek obléhán husity a v důsledku toho byla vesnice s okolím vypálena. Dalším mezníkem v dějinách Kojetic je rok 1468, kdy byly opět, podobně jako Třebíč, vypáleny vojsky uherského krále Matyáše Korvína při jeho tažení na Moravu. V 16. století Kojetice se situace konečně uklidnila a Kojetice přešly z majetku zemanů, sídlících v kamenné tvrzi ve vesnici, zpět do majetku sádeckých pánů.[6]

V roce 1672 je v obci uváděno 6 celoláníků, 5 půlláníků, 9 čtvrtláníků a 5 chalupníků.[3] Roku 1871 bylo jižně od obce na nově vzniklé trati 241 vystavěno nádraží Kojetice na Moravě. Železnice zajistila lepší dopravní spojení s Jihlavou a Znojmem. Dopravu do nejbližšího města, Třebíče, však nezjednodušila. Lepšímu spojení obce i s vzdálenějším okolím pomohlo zřízení pošty roku 1885. Na začátku 20. století žilo v Kojeticích 7 celoláníků, 14 půlláníků a podsedníků a ostatní obyvatelé byli domkaři. V roce 1900 byla v Kojeticích postavena četnická stanice později, od roku 1945, stanice SNB a od roku 1990 Policie ČR.

Do roku 1849 patřily Kojetice do sádeckého panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč, následně do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[7] V letech 1980 až 1990 byly sloučeny obce Kojetice, Mikulovice, Horní Újezd a Vacenovice a sdílely jeden místní národní výbor.[8]

Geografie a geologie

Kojetice jsou vesnice ležící v České republice. Podle historického rozdělení náleží na Moravu, administrativně jsou řazeny do kraje Vysočina a okresu Třebíč. Nejbližším městem s rozšířenou působností je bývalé okresní město Třebíč ležící 7,5 km severovýchodně od Kojetic. Druhým nejbližším městem jsou Jaroměřice nad Rokytnou, které se nacházejí 8, 5 km jihovýchodně od vesnice. Sousedními obcemi jsou Mikulovice a Horní Újezd, které dohromady s Kojeticemi tvoří pomyslný trojúhelník a v letech 1980 až 1990 byly také spojeny.[8]

Z geologického hlediska se větší část obce se rozkládá na žulách a rulách. Západní část obce pak leží částečně na pararulách a usazených horninách. Ve východní části se pak vyskytují další přeměněné horniny.[9] Geomorfologicky spadají Kojetice do Stařečské pahorkatiny, která je součástí Jevišovické pahorkatiny.[10] V okolí se také nachází několik pahorků sopečného původu, nejbližšími jsou pahorky Sádek, Čichna a Mikulovická hora.[9]

Vývoj Kojetic na mapách
Mapa Kojetic z Prvního vojenského mapováníMapa Kojetic z Druhého vojenského mapováníMapa Kojetic z Třetího vojenského mapováníPřehledový plánek zachycující dnešní situaci
1764–17681836–18521876–18782009

Demografie

Farní kostel sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě

Obec Kojetice měla roku 1869 celkem 428 obyvatel. Po mírném poklesu, začal počet obyvatel vzrůstat až do roku 1930, kdy dosáhl vrchní hranice 494. Od té doby počet obyvatel Kojetic po poklesu kolísá okolo 450 obyvatel. Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 433 obyvatel, což je druhý nejnižší stav od roku 1869, z toho 224 žen a 209 mužů.[11] Nejvíce obyvatel pak bylo ve věku 20–29 let.[11] Národnostní složení obyvatel vesnice bylo poměrně homogenní – 362 obyvatel se hlásilo k národnosti české, 57 k národnosti moravské a z ostatních národností byla zastoupena pouze národnost slovenská, ke které se přihlásil jeden občan, a národnost ukrajinská, zastoupená dvěma občany.[11]

Vývoj počtu obyvatel Kojetic[12]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012006200720082009
Počet obyvatel428423390429462494494412469489489442433462457461454

Ze 433 obyvatel bylo v roce 2001 226 věřících, z toho 215 se hlásilo k Římskokatolické církvi, tři obyvatelé k Českobratrské církvi evangelické a pouze jeden občan k Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku.[11] V obci se nenachází ani kostel ani kaple, svou faru mají Mikulovice v Horním Újezdě.

Dle plánů má v budově bývalé školy v Kojeticích vzniknout tzv. komunitní dům pro seniory se šesti byty, měly by být vybudovány v roce 2018.[13]

Doprava

Cyklostezka bicycle road sign.svg
Cyklotrasy vedoucí skrze Kojetice
Cyklistická trasa 5103 5103Moravské BudějoviceTřebíč
Cyklistická trasa 5217 5217OkříškyKojetice
Nádraží v Kojeticích

Již ve starověku vedla v blízkém okolí Kojetic významná obchodní stezka zvaná Haberská, která vedla přes Čáslavice, Kojetice, Stařeč, Přibyslavice a Brtnici, kde se křížila se stezkou Lovětínskou, později zvanou i Třebíčská stezka, ta vedla od starého Brna, přes Zastávku u Brna, Vladislav, Trnavu a končila v Lovětíně. Bezpečnost obchodníků putujících po stezce tehdy měl za úkol střežit hrad Sádek.[14]

Dnes jsou Kojetice s nejbližším městem Třebíčí spojeny silnicí přes Mastník a Stařeč západním směrem, nebo východním směrem přes Mikulovice a Slavice. V obou směrech je společností ICOM transport zajištěna příměstská autobusová doprava.

Železniční spojení obce zajišťuje nádraží Kojetice na Moravě, ležící na trati 241 ze Znojma do Okříšek postavené v roce 1871. Dnes je nádraží využíváno turisty mířícími na hrad Sádek. Ve stanici staví pouze osobní vlaky, rychlíky jí projíždějí bez zastavení. K stanici přiléhá také vlečka zavedená do areálu společnosti ADW Agro. Zajímavostí jsou také dva historické pákové semafory postavené poblíž.

Hospodářství a politika

Od roku 1924 byla poblíž obce otevřená cihelna. Roku 1930 k ní přibyl ještě kamenolom. Oba podniky již zanikly.[4]

Dnes v Kojeticích sídlí několik významných hospodářských objektů. Nejvýznamnější společností zde je asi ADW Agro, která má zemědělský areál s čerpací stanicí nedaleko kojetického nádraží. Společnost se zaměřuje především na výrobu krmných směsí a ochranných přípravků pro zemědělce.[15] Sesterská společnost ADW Bio otevřela v Kojeticích roku 1999 čerpací stanici, do které dodává vlastní ekologická paliva.[16]

Další významnou společností, která má své sídlo a provozovnu v Kojeticích, je lisovna plastů Hekuplast. Společnost vyrábí plastické hmoty litím do forem. Věnuje se také dodávání plastových součástek pro automobilový průmysl.[17] Posledním významnějším hospodářským činitelem je ZD Výčapy, které má v Kojeticích svou pobočku. Vedle toho působí v Kojeticích ještě několik menších firem a podnikatelů.[18]

Obchodní sféru tvoří v Kojeticích obchod se smíšeným zbožím, hostinec a informační centrum.[18][19] Česká pošta v rámci programu Pošta Partner jedná v roce 2016 o zrušení pošty a jejím provozování třetí osobou.[20]

Od roku 1887 se ve vedení obce vystřídalo 21 představitelů.[p 2] Starostou Kojetic do roku 2014 byl Vladimír Chromý, ten se úřadu starosty ujal 9. května 2005 po odstoupení bývalé starostky Mgr. Jaroslavy Uhrové.[8] Od roku 2014 vykonává funkci starosty Mgr. Roman Vala, ten byl starostou zvolen i po komunálních volbách v roce 2022.[21]

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Kojetice
2006[22]2010[23]2013[24]2017[25]2021[26]
1.ČSSD (43.13 %)ČSSD (28.12 %)ČSSD (26.29 %)ANO (33.47 %)ANO (32.2 %)
2.ODS (30.58 %)TOP 09 (19.64 %)ANO 2011 (26.29 %)ODS (13.55 %)SPOLU (25.09 %)
3.KSČM (13.72 %)ODS (13.83 %)Úsvit (11.26 %)Piráti (10.59 %)Piráti+STAN (10.86 %)
účast69.11 % (255 z 369)61.08 % (226 z 370)57.72 % (213 z 369)66.86 % (236 z 353)71.01 % (267 z 376)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Kojetice
2008[27]2012[28]2016[29]2020[30]
1.ČSSD (36.98 %)ČSSD (33.66 %)ANO 2011 (28.0 %)ANO (27.95 %)
2.KSČM (19.17 %)KSČM (21.78 %)ČSSD (16.0 %)Piráti (14.28 %)
3.ODS (18.49 %)SPOZ (10.89 %)KSČM (15.2 %)ODS+STO (14.28 %)
účast40.11 % (148 z 369)31.06 % (114 z 367)34.90 % (126 z 361)43.16 % (161 z 373)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (76 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (37 hlasů). Volební účast byla 69.38 %, tj. 256 ze 369 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (168 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (68 hlasů). Volební účast byla 62.86 %, tj. 237 ze 377 oprávněných voličů.[31]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (110 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (73 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (26 hlasů). Volební účast byla 72.25 %, tj. 263 ze 364 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (148 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (104 hlasů). Volební účast byla 71.07 %, tj. 253 ze 356 oprávněných voličů.[32]

Vinařství

Na jihovýchodním úbočí pod hradem Sádek byly roku 2017 založeny nejsevernější vinice znojemského vinařského regionu. Kojetice se tak staly nejodlehlejší vinařskou obcí moravské vinařské oblasti, vzdálené přes 30 km od nejbližších jiných vinic, a vůbec jedinou vinařskou obcí v kraji Vysočina. Součástí tohoto „vinařského a kulturního centra“ je hotel s restaurací, vinné sklepy, vinotéka, amfiteátr a přírodní park s naučnou stezkou. Obec zbudovala vinný sklep určený na skladování vlastního vína, pěstuje odrůdu Solaris.[33] Vinice byla vysázena 19. dubna 2017, bylo zasazeno 300 hlav vinné révy.[34]

Kultura

V obci působí několik dobrovolných sdružení. Většina z nich je sportovně zaměřená. SK Kojetice je fotbalový oddíl působící v krajském přeboru. Družstvo se dlouhodobě objevuje na předních místech soutěže a již několikrát obsadilo druhé místo.[35] Vedle koupaliště se ve vesnici nachází také tenisové kurty, na kterých hraje tenisový oddíl čítající téměř 50 členů. Kurty jsou také hojně navštěvovány turisty. Součástí areálu je i hřiště pro hraní odbíjené.[36] Významným činitelem v oblasti sportu je též jednota Sokol Kojetice založená roku 1922,[4] která vlastní již zmíněné tenisové kurty a sokolovnu z roku 1927. Během roku pořádá Sokol několik kulturních akcí, zvláště plesů a tanečních zábav.[37]

Sbor dobrovolných hasičů byl v Kojeticích založen roku 1900. Dnes se dvě družstva hasičů zúčastňují okresních soutěží.

Obecní pečeť Kojetic

Od roku 1886 působí v Kojeticích samostatná jednotřídní „obecná“ škola. Roku 1913 byla rozšířena na dvojtřídní.[3] Další vývoj škola zažila v po druhé světové válce, kdy k ní byl až od zámku roku 1956 přiveden vodovod a následně k základní škole o čtyři roky později přibyla i škola mateřská. Ředitelkou školy je od 1. srpna 1999 Mgr. Jaroslava Uhrová. V současné době má škola kapacitu 40 žáků, disponuje školní jídelnou a družinou.[38] Ve školním roce 2008/2009 navštěvovalo školu i přes její kapacitu pouhých dvanáct žáků. To byl znatelný pokles, vzhledem k tomu, že v roce 2005 to bylo o osm žáků více.[39] Kvůli poklesu počtu dětí ve vesnici se již několikrát diskutovalo o jejím zrušení.[8] Kulturu v obci podporuje také Obecní knihovna s 2584 svazky knih sídlící na obecní úřadě.[40]

Dřívějšími spolky byly Národní jednota pro jihozápadní Moravu a Omladina založené roku 1911 a spolek Domovina z roku 1924.

Svůj farní úřad vždy měly Kojetice v sousední obci Horním Újezdě. Z tohoto důvodu mají Kojetice v obecní pečeti apoštoly Petra a Pavla, jimž je zasvěcen tamní kostelík.[6] Novější pečeť je pak ještě okolo opatřena nápisem Pečeť obce Kojeticky.[3] S Horním Újezdem Kojetice dříve sdílely i školu.

Památky a zajímavosti

Lidé

  • Matěj Černý (1888–1918), četař českých legií ve Francii, zahynul v boji u Michelbachu. Roku 1993 mu byla odhalena pamětní deska na rodném domě.[4]
  • Rudolf Goldmann (1876–1942), lékař v Jihlavě, popraven v Kounicových kolejích
  • Bohuslav Chňoupek (1891–?), legionář
  • Eliška Misáková (1926–1948), gymnastka, zemřela v Londýně při olympijských hrách, držitelka čestné zlaté medaile in memoriam.

Odkazy

Poznámky

  1. Více informací o názvu obce naleznete na stránce Kojetice na projektu Wikislovník.
  2. Seznam představitelů Kojetic naleznete na stránce Seznam představitelů Kojetic (okres Třebíč).

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c d DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-86347-95-0. Kapitola Kojetice, s. 265, 266. 
  4. a b c d e f ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč: SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. Kapitola Kojetice, s. 71. 
  5. a b c Historie obce Kojetice [online]. Institut regionálních informací, s.r.o., 2004 [cit. 2009-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-14. 
  6. a b c ?. Z historie obce [online]. Kojetice: Obecní úřad Kojetice, 2008-04-19 [cit. 2009-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-07. 
  7. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 127. 
  8. a b c d Obecní úřad Kojetice. Zpravodaj obce Kojetice - rok 2005 [online]. Kojetice: Obecní úřad Kojetice, 2005-12-01 [cit. 2009-05-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. a b Czech Geological Survey
  10. ?. O vinařství v obci Kojetice - Geologická charakteristika obce [online]. Kojetice: Institut regionálních informací, s.r.o., 2004 [cit. 2009-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-14. 
  11. a b c d Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-08-24 [cit. 2009-09-03]. Dostupné online. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  13. ČERNÝ, Kamil. Domov pro seniory vznikne i v Kojeticích. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-19 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. 
  14. FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč - Dějiny města. Ilustrace J. Kremláček, B. Kremláčková; fot. J. Šťáva. 1. vyd. Brno: Blok, 1978. 210 s., bibliografie. S. 16–17. 
  15. ADW. ADW | Společnost ADW [online]. ADW [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  16. ADW. ADW | Zemědělská prvovýroba [online]. ADW [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  17. HEKUPLAST. HEKUPLAST - Lisování plastických hmot [online]. HEKUPLAST [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  18. a b ?. Firmy a podnikatelé [online]. Kojetice: Obecní úřad Kojetice, 2008-04-20 [cit. 2009-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-07. 
  19. ?. Informační centrum Svazku Daníž [online]. Informační server Sklepní uličky [cit. 2009-08-08]. Dostupné online. 
  20. ČERNÝ, Kamil. Pošta se chce zbavit dalších poboček. Starostové jsou proti [online]. Třebíčský deník, 2016-01-31 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. 
  21. Zápis č.1 z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Kojetice [online]. Kojetice: Obec Kojetice, 2022-10-17 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. 
  22. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  23. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  24. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  25. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  26. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  27. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  28. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  29. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  30. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  31. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  32. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  33. ČERNÝ, Kamil. OBRAZEM: Obec bude mít vlastní vinici. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-01 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  34. ČERNÝ, Kamil. VIDEO: Kojetice mají po hroznech ve znaku i vlastní vinici. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-04-20 [cit. 2017-04-27]. Dostupné online. 
  35. HANZAL, Roman. Sk Kojetice v roce 2008 [online]. Kojetice: Obecní úřad Kojetice, 2008-12-18 [cit. 2009-05-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  36. HANZAL, Roman. Zpráva o činnosti tenisového oddílu [online]. Kojetice: Obecní úřad Kojetice, 2008-04-20 [cit. 2009-05-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  37. HANZAL, Roman. ČSO - SOKOL [online]. Kojetice: Obecní úřad Kojetice, 2008-04-18 [cit. 2009-05-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  38. Firmy.cz. Katalog firem a institucí [online]. Firmy.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  39. ?. Základní škola a Mateřská škola Kojetice 2007/2008 [online]. Kojetice: Obecní úřad Kojetice, 2008-12-18 [cit. 2009-05-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  40. ?. Knihovna [online]. Kojetice: Obecní úřad Kojetice, 2008-04-20 [cit. 2009-05-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  41. ČERNÝ, Kamil. Kojetice budou mít obecní znak s orlicí, rohem, hráběmi a hrozny [online]. Třebíčský deník, 2015-11-08 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  42. ČERNÝ, Kamil. Kojetice symbolizují i hrozny, Stropešín vzpínající se kůň [online]. Třebíčský deník, 2015-11-29 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 

Literatura a periodika

  • DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-86347-95-0. Kapitola Kojetice, s. 265–267. 
  • ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč: SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839. Kapitola Kojetice, s. 71. 

Související články

  • Římskokatolická farnost Horní Újezd

Externí odkazy

Růžice kompasuRokytnice nad RokytnouMastníkRůžice kompasu
ČáslaviceSeverMikulovice
Západ   Kojetice   Východ
Jih
LoukoviceŠebkoviceHorní Újezd

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
North.svg
A stylized arrow pointing north.
West.svg
A stylized arrow pointing west.
Boxed East arrow.svg
A stylized arrow pointing east.
South.svg
A stylized arrow pointing south.
Kojetice and Sádek 1906.jpg
Kojetice a hrad Sádek na kopci okolo roku 1906
Kojetice map old 2.jpg
Mapa Kojetic z Druhého vojenského mapování
Kojetice map old 1.jpg
Mapa Kojetic z prvního vojenského mapování
Flag of Kojetice TR.jpg
Vlajka obce Kojetice, okres Třebíč
Kojetice map.svg
Autor: Ria, Licence: CC BY 3.0
Přehledový plánek Kojetic
Horni ujezd tr kostel.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC-BY-SA-3.0
Horní Újezd, okres Třebíč. Kostel sv. Petra a Pavla (49°8'28.59"N,15°50'37.26"E)
Kojetice map old 3.jpg
Mapa Kojetic z Třetího vojenského mapování
Kojetice.ogg
Autor: Ria, Licence: CC BY 3.0
Kojetice
Kojetice seal.jpg
Obecní pečeť obce Kojetice
Kojetice na Moravě chapel.jpg
Autor: Ria, Licence: CC BY 3.0
Kaple v Kojeticích (okres Třebíč)
Kojetice station.jpg
Autor: Ria, Licence: CC BY 3.0
Nádraží v Kojeticích na Moravě na trati 241
Coat of arms of Kojetice TR.jpg
Znak obce Kojetice, okres Třebíč
Cyklo-symbol.svg
Autor: Ria, Licence: CC BY 3.0
Symbol of bike routes for pages about it at cs.wikipedia.org
Cyklostezka bicycle road sign.svg
Cyklostezka Official version of the traffic mark in the Czech Republic from the Czech law Vyhláška č. 30/2001 Sb. (see http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2001/sb011-01.pdf). ==