Kokoška pastuší tobolka

Jak číst taxoboxKokoška pastuší tobolka
alternativní popis obrázku chybí
Kokoška pastuší tobolka
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodkokoška (Capsella)
Binomické jméno
Capsella bursa-pastoris
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) je jednoletá až dvouletá bylina. Patří do čeledi křížatých neboli brukvovitých. Je vysoká 20 až 40 cm, ale může být i vyšší. Patří mezi léčivé rostliny – zastavuje krvácení. Dnes se jedná o obecný plevel, znehodnocuje především pícniny.

Popis

Kokoška pastuší tobolka je velmi proměnlivou nenápadnou rostlinou. Může být vysoká až půl metru. Často má větvenou lodyhu. Má přízemní listovou růžici, kterou tvoří chobotnatě laločnaté až peřenosečné, vzácně i nedělené listy. Všechny listy jsou chlupaté.[1] V horní části lodyhy se nachází celokrajné, objímavé, kopinaté listy se střelovitou bází.

Květy jsou drobné, bílé. Někdy jsou bezkorunné. Mohou být až 5 mm široké. Tvoří koncový hrozen. Klínovitě obvejčité, nekřídlaté šešulky jsou vícesemenné, trojúhelníkovité či podlouhle klínovité.[1][2][3]


Výskyt

S touto bylinou se můžeme setkat na rumištích, polích, zahradách, okrajích cest, úhorech, dlažbách, hřištích atd.

Nalezneme ji v nížinách i v horských oblastech.[3] Ve vyšších polohách se s ní setkáme spíše roztroušeně a spíše v oblastech osídlených lidmi.[1]

Dokáže vyrůst i v půdách sešlapávaných a jinak zraňovaných. Snese půdy jílovité, písčité, humózní, štěrkovité, minerální atd.[1]

Rozšíření

Tato bylina roste téměř po celém světě.[1] Často doprovází kulturní rostliny.[2] Původně byla rozšířena jen ve Středomoří a Malé Asii.[1]

Doba květu

Doba květu této byliny je neobyčejně dlouhá. Kvete od února do října. Při teplých zimách si dokáže udržet květy po celý rok.[2]

Využití

Historicky byla užívaná v tradiční medicíně Japonska a Číny jako bylina hemostatická a diuretická.[4] Sbírá se kvetoucí nať po celou dobu vegetace, dá se jíst syrová i po převaření.[5] Byl prokázán pozitivní vliv jejích vodno-alkoholických extraktů na snížení objemu menstruační krve.[6] Má antibakteriální účinky (prokázané vůči několika bakteriálním kmenům)[7] a je zdrojem antioxidantů.[5] Může se užívat vnitřně – při krvácení z nosu, děložním či silném menstruačním krvácení, při onemocněních močových orgánů atd. Dále ji můžeme upotřebit při vnějších poraněních, jako jsou rány, otoky, pohmožděniny, záněty šlach, vyrážky[8] a potenciálně jako dezinfekce ústní dutiny[7]. Pro mírnou toxicitu se nedoporučuje užívat v těhotenství.[4]

Obsahuje tyramin, histamin, dusík, betain, cholin a jeho ester acetylcholin, saponiny, sirné látky, třísloviny, flavonový glykosid diosmin a větší množství minerálních látek.[1] Semena této rostliny lze použít místo tymiánu či hořčice.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g http://botanika.wendys.cz/kytky/K90.php
  2. ↑ a b c BERTRAM, Münker. Plané rostliny střední Evropy. Rudolf Rada. 1998. 287 s. ISBN 80-7202-306-3. str. 44
  3. ↑ a b TOMAN, Jan, HÍSEK, Květoslav. Přírodou krok za krokem : Rostliny. 2001. 191 s. ISBN 80-00-00912-9. str. 76
  4. ↑ a b Al-Snafi, A. E. (2015). The chemical constituents and pharmacological effects of Capsella bursa-pastoris-A review. International Journal of Pharmacology and toxicology, 5(2), 76-81. (online)
  5. ↑ a b Grosso, Clara, Vinholes, Juliana, Silva, Luís R., Pinho, Paula Guedes de, Gonçalves, Rui F., Valentão, Patrícia, Jäger, Anna K., & Andrade, Paula B.. (2011). Chemical composition and biological screening of Capsella bursa-pastoris. Revista Brasileira de Farmacognosia, 21(4), 635-643. Epub June 17, 2011.https://doi.org/10.1590/S0102-695X2011005000107
  6. ↑ Naafe, M., Kariman, N., Keshavarz, Z., Khademi, N., Mojab, F., & Mohammadbeigi, A. (2018). Effect of Hydroalcoholic Extracts of Capsella Bursa-Pastoris on Heavy Menstrual Bleeding: A Randomized Clinical Trial. The Journal of Alternative and Complementary Medicine, 24(7), 694-700. (online)
  7. ↑ a b SOLEIMANPOUR, Saman; SEDIGHINIA, Fereshteh Sadat; SAFIPOUR AFSHAR, Akbar. Synergistic Antibacterial Activity of Capsella bursa-pastoris and Glycyrrhiza glabra Against Oral Pathogens. Jundishapur Journal of Microbiology [online]. 2013-10-01 [cit. 2020-05-29]. DOI: 10.5812/jjm.7262. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ http://web.quick.cz/apropos/BYLINY/kokoska.htm
  9. ↑ RUBCOV, V. G., BENEŠ, K. Zelená lékárna. [s.l.] : [s.n.], 1985. 308 s., str. 294

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Capsella bursa pastoris lomme.jpg
Capsella bursa-pastoris