Kolë Idromeno

Kolë Idromeno
Rodné jméno	Kolë Idromeno
Narození	15. srpna 1860 Skadar
Úmrtí	12. prosince 1939 (ve věku 79 let) Skadar
Povolání	fotograf, sochař, inženýr, architekt, malíř a hudebník
Významná díla	Motra Tone
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolla Kolë Idromeno (15. srpna 1860 Skadar – 12. prosince 1939 Skadar), nebo Kolë Idromeno, byl albánský malíř, sochař, architekt, fotograf, kameraman, skladatel a inženýr aktivně působící během albánské renesance v devatenáctém století.^[1] Je považován za předchůdce realismu a krajinářského umění v Albánii.^[2]

Kole Idromeno se narodil ve Skadaru, který byl v té době součástí Osmanské říše a centrem kultury a náboženství v Albánii. V šestnácti letech se na půl roku odstěhoval do Benátek a začal studovat na Accademia di Belle Arti di Venezia. Následně cestoval po celé Evropě a přestěhoval se zpět do Skadaru a pracoval v různých uměleckých oborech. Kromě toho se angažoval za nezávislost Albánie, kvůli čemuž byl nucen emigrovat do Ulcinje.^[3]

Mezi jeho významná díla patří řada obrazů, ve kterých se pokoušel vykreslit sociální aspekty každodenního života, zvyků a náboženství přesně tak, jak tomu bylo ve skutečnosti. Vyznačoval se také bohatým použtváním barev a dekorativních odstínů s určitými etnografickými prvky a krajinou zobrazujícími místa ve Skadaru nebo v jeho blízkosti.^[4]

Jako architekt vypracoval plány kolem padesáti budov soukromých i veřejných. Navrhl také několik průmyslových zařízení, banky, kino Rozafa nebo kavárnu Kafja e Madhe. Kazetový strop katedrály sv. Štěpána, která je jednou z největších katedrál na Balkáně, byl také jeho návrhem.

Životopis

Kolë Idromeno byl původem albánským Čamem a narodil se ve Skadaru 15. srpna.^[5] Jeho otec, Arsen Idromeno, byl původně Albánským Čamem z Arty, ale po většinu svého života bydlel ve Skadaru, kde pracoval jako stavební dodavatel a oženil se s místní obyvatelkou Rozou Saraçi. V jeho rodném městě Skadaru, Pjetër Marubi, blízký přítel rodiny, dával Kolëvi přednášky o fotografování a v jedenácti letech začal maloval své první obrazy akvarely. S podporou Marubiho se přestěhoval do Benátek a několik měsíců pobýval na Akademii výtvarných umění Accademia di Belle Arti di Venezia. Poté pracoval ve studiu italského malíře.^[4]

Po studiích v Benátkách začal cestovat po Evropě a v roce 1878 se rozhodl vrátit do svého rodného města. Tam se věnoval řadě různých činností, pracoval jak v oblastech architektury, sochařství, fotografie, malby, komponování, scénického designu a inženýrství.

Dílo

Kolë Idromeno je považován za zakladatele realismu v zemi a za jednoho z nejdůležitějších malířů albánské renesance, která začala v 19. století.^[6][7] Říká se mu albánský Michelangelo.^[8] Idromeno založil fungující fotografické studio a byl prvním umělcem, který v roce 1912 uvedl v zemi první film. Kromě toho udržoval korespondenci s bratry Lumièrovými v Paříži. V roce 1923 byl Idromeno iniciátorem první umělecké výstavy ve Skadaru a vystavoval na první národní umělecké výstavě v Tiraně v roce 1931.

Až do roku 1896 maloval Idromeno hlavně obrazy s náboženskými tématy. Poté namaloval pravděpodobně první albánské sekulární a realistické obrázky ilustrující historické události a každodenní motivy, jako jsou festivaly a kostýmované portréty, jako je „Dasma Shkodrane“. Následoval malování různých krajinářských motivů „Oborri i Shtëpisë Shkodrane“ a stal se prvním krajinářem moderního albánského umění. Jeho nejslavnější prací je „ Motra Tone “, která zobrazuje jeho sestru Tonu. Toto umělecké dílo je někdy označováno jako albánská Mona Lisa. Jeho práce byly zastoupeny na mezinárodních výstavách například v Budapešti, Rakousku a Maďarsku (1900) a New Yorku v USA (1939).

Jedním z jeho nejlepších, ne příliš populárních děl, je portrét Gjergj Kastriot Skënderbeu malovaný v roce 1889. Její majitel je nejistý a obraz nikdy nebyl vystaven na veřejnosti. Jako architekt Idromeno zanechal své jméno na mnoha známých objektech ve Skadaru. Seznam zahrnuje Kafja e Madhe, katedrálu sv. Štěpána, kostel Shirokë, první elektrickou stanici ve městě, budovu Radovan, budovu prefektury, Mešitu Parrucë a většinu rezidenčních vil podél hlavního bulváru v severní historické čtvrti Skadary.

Galerie

• 

  Katolička ze Skadaru

• 

  Mati Kodheli: Kolë Idromeno v mládí, asi 1895

• 

  Skadar, pohlednice, asi 1910

• 

  Historik, spisovatel a kněz Ndoc Nikaj, asi 1895

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kolë Idromeno na anglické Wikipedii.

Související články

• Fotografie v Albánii

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolë Idromeno na Wikimedia Commons