Kolínská (usedlost)
| Kolínská | |
|---|---|
 Budovy Ústavu struktury a mechaniky hornin v ulici V Holešovičkách stojí na místě zaniklé usedlosti. | |
| Základní informace | |
| Výstavba | do poloviny 18. století |
| Zánik | 20. století |
| Poloha | |
| Adresa | V Holešovičkách 41, původní č.p. 94, Praha 8 – Libeň,  Česko |
| Souřadnice | 50°7′5,02″ s. š., 14°27′49,42″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kolínská je zaniklá usedlost v Praze 8 – Libni, která se nacházela severně od Rokosky mezi ulicemi V Holešovičkách, Zenklova, Gabčíkova a Kubišova.[1]
Historie
Prvním doloženým majitelem usedlosti byl roku 1753 Jan Procházka. Již roku 1841 se jednalo o rozlehlý objekt nepravidelného tvaru, který obklopoval dvůr.
V místech Kolínské byl později postaven cukrovar. Roku 1898 se sem přestěhovala Vydrova továrna poživatin, které majitelem byl továrník a výzkumník František Vydra (1869–1921). Ten roku 1895 založil továrnu na výrobu cikorky a po neúspěchu začal vyrábět v Čechách první žitnou kávu podle vzoru Kathreinovy kávy sladové. Výroba byla rozšířena o poživatiny a pochutiny, například o šumící bonbony, polévkové konzervy, ovocné šťávy, oplatky, prášky do pečiva, dětskou moučku nebo hořčici. V letech 1909–1912 byla továrna přestavěna a rozšířena smíchovským stavitelem Ferdinandem Šamonilem ve slohu pozdní secese. Za 1. světové války a po jejím skončení se zde zabývali pokusy s karamelizací sladu pro výrobu tmavých piv. Vznikl tak sladový preparát Maltovin, který se osvědčil v několika pivovarech.[2]
Roku 1928 koupil továrnu Ústav pro vědecký výzkum uhlí a postupně ji přebudoval pro svoje potřeby. Část budov roku 1929 ústav přestavěl pro tiskárnu Prometheus, hornicko-hutnické nakladatelství. Tiskárna (Polygrafia) zde zůstala i po znárodnění a využívala většinu areálu. Po jejím zániku získala zdejší budovy Akademie věd ČR. Sídlí zde Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, nástupce Hornického ústavu Československé akademie věd založeného roku 1958. Akademie věd zde má archiv, pro který roku 2005 postavila novou budovu.[2][3]
Zajímavosti
Roku 1942 právě v zatáčce u bývalé usedlosti byl spáchán atentát na Reinharda Heydricha.
Odkazy
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ a b Ústav struktury a mechaniky hornin: Historie. ÚSMH AV ČR, v.v.i. [cit. 2017-02-14] Dostupné z WWW.
- ↑ Vladimír Czumalo: Vydrova továrna na poživatiny. In: Czumalova nástěnka, 3.5.2013. [cit. 2017-02-15] Dostupné z WWW.
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 151 – 152.
- JUNGMANN, Jan. Libeň – zmizelý svět. 1. vyd. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, 2010. 192 s. ISBN 978-80-85394-79-5. S. 115, 123 - 125.
- BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha; Továrny a tovární haly; 1. díl; Vysočany, Libeň, Karlín. 1. vyd. Praha: Paseka, 2011. 180 s. ISBN 978-80-7432-122-1. S. 126.
Související články
Externí odkazy
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938): mapový list č. 22. Městská knihovna v Praze.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Leotard, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha, Libeň, V Holešovičkách, Hornický ústav AV ČR