Branná

Branná
Panorama Branné od jihu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Hanušovice
Obec s rozšířenou působností	Šumperk (správní obvod)
Okres	Šumperk
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′12″ s. š., 17°0′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	278 (2024)[1]
Rozloha	14,56 km²[2]
Katastrální území	Branná u Šumperka
Nadmořská výška	633 m n. m.
PSČ	788 25
Počet domů	109 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Branná 23 788 25 Branná podatelna@branna.eu
Starosta	Ing. Martin Alexa
Oficiální web: www.branna.eu
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Branná
Další údaje
Kód obce	526169
Kód části obce	9440
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Branná (německy Goldenstein, do roku 1949 česky Kolštejn^[4]) je obec ležící na říčce Branná v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží na okraji Hrubého Jeseníku. Žije zde 278^[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1456 ha. Historické jádro obce je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Hlavní dopravní spojení představují silnice číslo 369 a železniční trať č. 292, které obec spojují s Hanušovicemi na jihozápadě a Jeseníkem patnáct kilometrů na severovýchodě. Dále 22 kilometrů jižně leží město Šumperk, 25 kilometrů východně město Vrbno pod Pradědem a 31 kilometrů jižně město Rýmařov.

Osada byla pojmenována podle sousedního hradu Goldenstein ("zlatý kámen"), jehož jméno odráželo skutečnost, že se v místě těžilo zlato. Ze zkráceného Goldstein se vyvinulo počeštěné Kolštejn (užívalo se vedle Goldštejn či - v 19. století - Kolštýn). Po druhé světové válce ves přejmenována podle říčky Branné.^[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Od roku 1436 byla obec městečkem, jehož majitelé se ale poměrně často měnili. V 15. a 16. století vlastnil zdejší panství Zvolští ze Zvole, před rokem 1570 se dostal do rukou pánů ze Žerotína. V roce 1581 ho pak koupili Bruntálští z Vrbna, kteří ho drželi do roku 1614. Poté bylo panství prodáno evangelíku Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu, po jehož smrti v roce 1621 bylo panství kvůli účasti na stavovském povstání zkonfiskováno a dáno Karlu, knížeti z Lichtenštejna. Lichtenštejnové zde pak panovali až do velké zemské správní reformy v polovině 19. století.

Od roku 1890 do poloviny 20. století byla Branná městem a v roce 1930 měla přes tisíc obyvatel (samotný Kolštejn 1010 obyvatel), včetně všech připojených osad 1331 obyvatel, převážně německé národnosti (v roce 1921 se k české národnosti hlásily pouze 2 % obyvatel města). Po skončení druhé světové války došlo k vyhnání velké části zdejších obyvatel, v obci zůstalo pouze 421 osob. Po roce 1989 dosud (prosinec 2022) status města nebyl obnoven.

Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 k obci patřil Šléglov.^[8]

Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.^[9]

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:^[10]

• Komplex zámku se zříceninou hradu Kolštejn – renesanční komplex budov, tvořící urbanistický celek s bývalým fojtstvím a farním kostelem. V současné době (2014) je v rekonstrukci a veřejnosti nepřístupný. Jeho součástí jsou:
  • horní hrad - zbytky gotického hradu z 2. poloviny 14. století (první zmínka 1325)
  • střední renesanční palác – jednopatrová stavba z let 1570–1580
  • dolní renesanční palác – jednopatrová stavba s dvoupatrovou věží a přízemní jižní částí
  • vnější portál dolního renesančního paláce – pískovcový z roku 1597, s reliéfy Bruntálských z Vrbna a Hoffmanů z Grunpuchu
  • vnitřní portál dolního renesančního paláce – pískovcový z doby po roce 1615, s bosáží a erby pánů z Petřvaldu a Ulerstofenů z Němčího
  • hradní most – fragment mostu přes bývalý vodní příkop ze 16. století
• Kostel Archanděla Michaela – renesanční kostel z let 1612–1614, upravený před polovinou 18. století; k areálu patří dále:
  • socha sv. Jana Nepomuckého – ve výklenku zdi závěru kostela, datovaná do roku 1733
  • sousoší Piety – před závěrem kostela, lidová kamenická práce z roku 1663
  • budova fary – klasicistní z roku 1784
• Fojtství čp. 14 – renesanční stavba z konce 16. století
• Hřbitovní kaple se zvonicí – drobná zlidovělá architektura z roku 1810
• Chalupa se stodolou čp. 75 – dvojdílná dřevěná srubová architektura s pavlačí z 19. století
• Dům čp. 86 – zemědělská usedlost z poloviny 19. století, na kraji obce u potoka
• Boží muka u silnice na Vikantice – barokní pilířová z roku 1762
• Kašna s plastikou Hygie na náměstí – z roku 1866, litinová plastika je z roku 1901
• Vodní mlýn čp. 97 a část zaklenutého potoka
• Muzeum vodárenství a vodárna na nádraží Branná

Pod obcí se nalézá mariánský pramen, který býval v minulosti cílem procesí.^[11] Související kostel byl brzy po přestavbě zrušen za josefínských reforem.

• 
  Panorama Branné z vyhlídky nad Předním Alojzovem
• 
  Budova fojtství na náměstí
• 
  Radnice (1905–1906) na náměstí
• 
  Místní část Přední Alojzov s dochovanou lidovou architekturou
• 
  Městská památková zóna, č. p. 188
• 
  náves v Branné, malba Heinricha Dreschera, 1891
• 
  Radnice
• 
  Kostel Archanděla Michaela
• 
  Zámek Branná (hrad Kolštejn)
• 
  Objekt StM-S 52

• KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 228–232 (heslo Branná) ISBN 80-85983-13-3

• Římskokatolická farnost Branná

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Branná na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Branná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Památky v Branné a okolí na krasnecesko.cz