Kolaborace
Kolaborace je spolupráce s vojenským nepřítelem, okupační mocí, případně s politickým nepřítelem proti zájmům vlastní země. Člověk je kolaborant, přičemž označení má negativní konotaci.[1] Nemusí jít vždy jen o spolupráci osob, může jít i o kolaboraci části politické elity, takovým příkladem je Vichistická Francie (státní kolaborace),[2] kolaboraci politickou (například s fašismem souhlasící či jemu blízké strany či organizace jako byly Parti populaire français nebo pravicová strana Rassemblement national populaire) nebo vojenskou – Légion des volontaires français contre le bolchévisme.[3]
Etymologie
Termín kolaborant pochází z francouzského collaborateur (spolupracovník), samotný francouzský výraz je odvozen z latinského collaboratus.
Druhá světová válka
Příkladem může být Francie okupovaná Německem. Osoby spolupracující s okupanty byly nazývány kolaboranty a byly francouzskými partyzány – maquisty – stříleny.
Obdobná situace byla i v Československu v době nacistické okupace, kde byl za nejpřednějšího českého kolaboranta považován protektorátní ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec.
Synonymem pro kolaboraci se též stalo slovo „quisling“, příjmení norského předsedy kolaborantské vlády Vidkuna Quislinga.
Odkazy
Reference
- ↑ "Collaborationism", The American Heritage Dictionary of the English Language, Fourth Edition
- ↑ Robert Paxton: La Collaboration d'État, in Jean-Pierre Azema/François Bédarida (vyd.): La France des années noires, Bd. I. Èditions Le seuil, Paris 2000. ISBN 978-2020183062
- ↑ Philippe Burrin: La Collaboration d'État, in La France des années noires, Bd. 1. Éditions du seuil, Paris 1993. ISBN 978-2020183062
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kolaborace na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo kolaborace ve Wikislovníku
- Hlas zrady. Stopy Emanuela Moravce v rozhlasovém archivu (rozhlasové projevy Emanuela Moravce z let 1939–1945)
Média použitá na této stránce
Autor: Riksarkivet (National Archives of Norway) from Oslo, Norway, Licence: No restrictions
Bildet er fra Nasjonal Samlings 8. stevne i nasjonalparken ved kongegravene i Borre utenfor Horten i Vestfold, omtalt som pinse- eller Borrestevnet, i pinsehelga 1943. Arrangementet begynte lørdag 12. juni og varte til 2. pinsedag, mandag 14. juni. Ifølge NTBs reportasje i Aftenposten dagen etter ankom Quisling med følge leiren i bil på formidddagen den siste stevnedagen. Han ble møtt av mange heil og sæl-rop. Etter en enkel middag inspiserte Quisling området sammen med leirlederen, NS' fylkesfører Thore Tjersland. Klokka 14.00 begynte det som ble beskrevet som stevnets høydepunkt. Da var det parade og defilering for føreren ved Borre kirke. Oppmarsjen ble etterfulgt av et folkemøte i parken klokka 14.30 med tale av ministerpresidenten. Både fylkespropagandaleder Bjarne Steff og NS’ fylkesfører i Vest-Viken Fylkesorganisasjon ønsket velkommen før hovedtalen.
PÅ bildet hilser Quisling på en tropp fra Hitlerjugend i Tyskland.
I Filmavisen 28. juni 1943 er det en propagandareportasje fra stevnet, og i Egil Christophersens Vestfold i krig side 160 skriver forfatteren mer om Borreparkens rolle som NS' viktigste mønstringsplass.
Prezident Emil Hácha hajluje na počest zavražděného říšského protektora Reinharda Heidrycha v r. 1942