Kolektivní dům v Litvínově
Kolektivní dům v Litvínově | |
---|---|
Pohled na východní křídlo | |
Poloha | |
Adresa | Horní Litvínov, Česko |
Ulice | Koldům |
Souřadnice | 50°36′39,96″ s. š., 13°38′15″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 43383/5-360 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolektivní dům v Litvínově (zkráceně Koldům) je rozsáhlý obytný dům v severovýchodní části města Litvínova při silnici do Lomu a Loučné. Jedná se o významnou stavbu československé poválečné architektonické avantgardy, postavenou v letech 1948-1950. Jejími autory jsou Václav Hilský a Evžen Linhart. Dům je technickou památkou.
Idea Koldomu
Kolektivní dům (Koldům) jako svébytný stavební druh je výsledkem práce levicově zaměřených architektů a společenské poptávky v první polovině 20. století. Je to utopická vize, postavená na myšlence sociálního inženýrství, které usilovalo o přeměnu společnosti ke kolektivismu. V koldomech měly být soustředěny veškeré funkce, které člověk potřebuje k životu, v jednom objektu. Součástí koldomů tak mělo být nejen bydlení, ale i veškeré občanské vybavení, včetně školek, jídelen a volnočasových zařízení. Prvním koldomem postaveným v Československu, byl Kolektivní dům ve Zlíně architekta J. Voženílka. Největší realizací pak byl Kolektivní dům v Litvínově.
Kolektivní dům (Koldům) v Litvínově
Počátky Koldomu
Koldům v Litvínově vznikl podle projektu, vybraného na základě architektonické soutěže proběhlé v roce 1947, ale dostavěn byl až v roce 1958. Jeho autory byli Václav Hilský a Evžen Linhart. Původním záměrem bylo postavit takovýchto koldomů sedm, vzhledem k finanční situaci ale nebyly zbylé objekty realizovány.[zdroj?]
Předobrazy litvínovského Koldomu
Koldům je slohově zařaditelný do přetrvávajícího předválečného funkcionalismu či levicové avantgardy. Na domě lze vysledovat několik inspiračních zdrojů: Le Corbusierova Unité d'habitation v Marseille,[1] sovětská levicová avantgarda 20. let (M. J. Ginzburg, bratři Leonidové)[zdroj?] i generace předválečného čs. funkcionalismu, jíž byl Hilský členem. Dá se ovšem s nadsázkou říci, že tímto domem avantgarda v Československu nadlouho skončila.
Architektonické řešení
Symetricky komponovaný dům sestává ze dvou zalomených třináctipodlažních křídel, obsahujících byty a jednoho vloženého sedmipodlažního, obsahujícího občanskou vybavenost, tedy jesle, mateřskou školku, prádelnu, společnou lednici, jídelnu, obchody atd. Obsahuje tři typy bytů: mezonetové (dvoupodlažní) 3+1, 2+1 a garsoniéry. Celkem Koldům obsahuje 352 bytů pro 1400 zaměstnanců chemického kombinátu v Záluží u Mostu. V Záluží stál rodinný dům postavený v proporcích mezonetového bytu v Koldomu, ovšem bez vytápění v podlaze, které bylo použito pro Koldům.
Kolektivní dům byl postaven také ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově.
Projekt získal na Trienále užitného umění v Miláně Zlatou medaili.
Úpadek myšlenky koldomu a dnešní doba
Prakticky ještě před úplným dokončením domu se ukázala myšlenka Koldomu jako neuskutečnitelná. Koldům tak později fungoval a dodnes funguje vlastně jako běžný bytový dům s malometrážními byty. Problémem ale zůstává určitá nepřizpůsobitelnost domu pozdějším požadavkům na bydlení, což se projevuje např. ve velikosti kuchyní, protože se předpokládalo hromadné stravování v jídelně. Střední část dnes funguje jako restaurace, hotel byl uzavřen. I některé další prostory neslouží původnímu záměru a čekají na využití. Koupaliště za Koldomem slouží svému účelu dodnes.
Odkazy
Reference
Literatura
- HAAS, Felix. Architektura 20. století. Praha: SPN, 1980. 14-706-80. S. 277.
- ŠEVČÍK, Oldřich; BENEŠ, Ondřej. Architektura 60. let. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1372-4. S. 91.
- GUZIK, Hubert. Čtyři cesty ke koldomu: Kolektivní bydlení – utopie české architektury 1900–1989. Praha: Zlatý řez, 2014. ISBN 978-80-903826-9-5.
- BENEŠ, Jan. Koldům Litvínov. Praha: Academia, 2023. 272 s. ISBN 978-80-200-3471-7.
Související články
- Komunitní bydlení
- Komplex činžovních domů Perla
- Evžen Linhart
- Le Corbusier
- Molochov (Praha-Letná)
- Unité d'habitation (Marseille)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolektivní dům v Litvínově na Wikimedia Commons
- Město Litvínov - údaje o proběhlé rekonstrukci
- Hotel Koldům
- Fotogalerie jednoho ze současných obyvatel
- TV pořad „Den otevřených dveří“ 2. 6. 2013
- Nájemníci Koldomu měli tvořit kolektiv. Dnes je chrání dveře na čip, iDNES.cz, 22. prosince 2016
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jenikjejenjeden, Licence: CC BY-SA 3.0
Kolektivní dům v Litvínově, pohled ze zahrady
Litvínov - Koldům
Autor: Jenikjejenjeden, Licence: CC BY-SA 3.0
Kolektivní dům v Litvínově, pohled od sportovní haly
Autor: Jenikjejenjeden, Licence: CC BY-SA 3.0
Skleněná tvárnice s reliéfem pracujícího - Kolektivní dům v Litvínově