Kolinda Grabarová Kitarovičová

Kolinda Grabarová Kitarovićová
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0 2015
4. prezidentka Chorvatska
Ve funkci: 19. února 2015 – 18. února 2020
Předseda vlády	Zoran Milanović Tihomir Orešković Andrej Plenković
Předchůdce	Ivo Josipović
Nástupce	Zoran Milanović
Ministryně zahraničí Chorvatska
Ve funkci: 17. února 2005 – 12. ledna 2008
Předseda vlády	Ivo Sanader
Předchůdce	Miomir Žužul
Nástupce	Gordan Jandroković
Ministryně pro evropskou integraci
Ve funkci: 23. prosince 2003 – 16. února 2005
Předseda vlády	Ivo Sanader
Předchůdce	Neven Mimica
Nástupce	úřad zanikl
Stranická příslušnost
Členství	HDZ
Narození	29. dubna 1968 (56 let) Rijeka SFRJ
Národnost	chorvatská
Choť	Jakov Kitarović
Děti	Katarina Kitarović Luka Kitarović
Alma mater	Fakulta humanitních a sociálních věd Univerzita George Washingtona Záhřebská univerzita Los Alamos High School
Profese	politička, diplomatka
Náboženství	katolicismus
Ocenění	Velký řád krále Tomislava Řád Skanderbegův Řád knížete Branimira Řád prince Jindřicha Řád národního praporu … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Kolinda Grabar-Kitarović
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolinda Grabarová-Kitarovićová (nepřechýleně Grabar-Kitarović; * 29. dubna 1968 Rijeka, SFRJ) je chorvatská politička, bývalá 4. prezidentka Republiky Chorvatsko, jako první žena v této funkci, od 19. února 2015 do 18. února 2020. Hovoří plynně anglicky, španělsky a portugalsky, má pasivní znalost němčiny, italštiny a francouzštiny.

V minulosti zastávala úřady ministryně pro evropskou integraci (2003–2005) a ministryně zahraničních věcí (2005–2008). Poté byla do roku 2011 velvyslankyní Chorvatska v USA, následně pracovala jako náměstek generálního tajemníka NATO pro veřejnou diplomacii.^[1]

Byla členkou pravicově orientované politické strany Chorvatské demokratické společenství (HDZ).

V prezidentských volbách, které se konaly na přelomu roků 2014 a 2015, těsně zvítězila nad svým předchůdcem Ivem Josipovićem, když 11. ledna ve druhém kole získala 50,4 procent hlasů, zatímco její protikandidát 49,6 procent. První kolo, konané 28. prosince 2014, přitom vyhrál Josipović s 38,46 procenty hlasů, Kitarovićová získala 37,22 procent.^[2]

V roce 2017 byla hlavní postavou pozitivní kampaně, v níž figurovala jako zosobnění ctnosti západních politiků ve srovnání s chováním arabských vůdců. Celým světem proběhla informace o tom, jak šetří chorvatský rozpočet, protože: 1) si snížila plat o 30 procent, 2) snížila platy dalších politiků i jejich množství, 3) prodala 35 luxusních služebních Mercedesů přidělených ministrům a vysokým úředníkům i presidentský letoun atd. Všechny tyto informace však byly odhaleny jako fakenews, např. plat jí naopak rostl^[3].

V prezidentských volbách v roce 2019–20 postoupila do druhého kola, jejím protikandidátem byl Zoran Milanović. Ten nakonec zvítězil a stal se tak novým chorvatským prezidentem.^[4]

Grabarová Kitarovićová je vdaná, má dvě děti. Její manžel Jakov Kitarović vystudoval elektrotechniku, pracoval jako vysokoškolský učitel.

• 
  Grabar-Kitarović (2006)
• 
  Tehdejší velvyslankyně Kolinda Grabar-Kitarović (v Bílém domě). Bush podepisuje dokumenty ve věci vstupu Chorvatska do struktur NATO
• 
  Grabar-Kitarović (2014)
• 

  (c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
  Kitarovićová, Infantino, Putin a Macron při předávání závěrečných ocenění na mistrovství světa ve fotbale 2018

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolinda Grabarová Kitarovičová na Wikimedia Commons