Koločava
Koločava Колочава | |
---|---|
Pohled na Koločavu | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°25′36″ s. š., 23°41′54″ v. d. |
Nadmořská výška | 631 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 / UTC+3 |
Stát | Ukrajina |
Oblast | Zakarpatská |
Okres | Chust |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 5 029 |
Správa | |
Starosta | Vasyl Ivanovyč Chudyněc |
Adresa obecního úřadu | 90043, Закарпатська обл., Міжгірський район, с. Колочава, вул. Шевченка, 78, тел. 2-82-24; 2-82-81 |
Telefonní předvolba | +380 3146 |
PSČ | 90043 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koločava, také Kaločava[1] (ukrajinsky Колочава, maďarsky Alsókalocsa,[1] německy Kolotschawa; zastarale Nižná Koločava) je obec na západní Ukrajině, správní středisko Koločavské venkovské komunity (ukrajinsky Колочавська сільська громада). Leží v okrese Chust Zakarpatské oblasti na jižní hranici Siněvirského národního parku. Obcí protéká řeka Terebla.
Koločavská venkovská komunita
Kromě Koločavy jsou součástí Koločavské venkovské komunity tato sídla:
Transkripce do latinky | Ukrajinský název | Česky/slovensky | Maďarsky |
---|---|---|---|
Horb | Горб | Hrb, Horb | Horb |
Kosiv Verch | Косів Верх | Kosuv Vrch | Koszóver |
Merešor | Мерешор | Merešor | Rókarét, Mercsor |
Nehrovec | Негровець | Negrovec, Vyžná Koločava, Kaločava Vyžní[1] | Felsőkalocsa,[1] Negróc |
Historie
Koločava byla do roku 1919 součástí Uherska. V letech 1919–1938 patřila do Podkarpatské Rusi, která byla součástí Československa. V letech 1939–1945 byla anektována Maďarskem. Od roku 1946 bylo místo součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky a od roku 1991 je součástí Ukrajiny. V současnosti zde žije okolo 5000 obyvatel.
Muzea
Koločava má 10 muzeí a 20 památníků:
- muzeum Kostel Ducha svatého
- Historické a Etnografické muzeum Ivana Olbrachta
- skanzen vesnické architektury Старе Село
- muzeum Sovětská škola
- muzeum Česká škola
- muzeum Koločavské úzkorozchodné železnice
- muzeum Bunkr Štajera
- muzeum Památník vojákům internacionalistům
- muzeum Arpádova linie
- muzeum vorařství (již řadu let zpustlé)
Zajímavosti
Koločava proslula jako rodiště obávaného loupežníka Nikoly Šuhaje, hrdiny literárního díla Ivana Olbrachta – Nikola Šuhaj loupežník. Ve vesnici je škola s muzeem a bustou Ivana Olbrachta. U dřevěného kostela sv. Ducha, ležícího v Horbu[2] u silnice směrem k jezeru Siněvir, se nachází hroby tří českých četníků, kteří zemřeli během služby v Koločavě. Jednoho z nich zabil Nikola Šuhaj, V tomto kostele bylo do nedávné doby umístěno Muzeum ateismu, založené v časech existence Sovětského svazu.[3] Na hřbitově blíže na náměstí se nachází hroby Nikoly a jeho ženy Eržiky. Za hřbitovem je muzeum československé školy a také nový skanzen.
Galerie
- Busta Ivana Olbrachta (vedle nové školy)
- Nová škola v Koločavě
- Řeckokatolický kostel sv. Ducha v Koločavě
- Interiér řeckokatolického kostela sv. Ducha v Koločavě
- Hlavní ulice před restaurací Četnická stanice v Koločavě
- Pomník na počest pracovních migrantů u autobusové zastávky uprostřed Koločavy. Sochař: Petro Štajer, mecenaš: Stanislav Arževitin, 2011
- Pomník na počest bačovi (ovčákovi), otevřený v padesátých letech XX století, v roce 2009 obnovený a pozlacený.
- Muzeum a Stará škola v Koločavě
- Řeckokatolický kostel sv. Ducha v Koločavě
Koločava ve filmu
- Marijka nevěrnice (1936), Ivan Olbracht, Karel Nový, Vladislav Vančura, Bohuslav Martinů
- Nikola Šuhaj (1947), režie: Miroslav Josef Krňanský
- Ya pidu v daleki hory (1981), režie: Viktor Storoženko
- Olbracht i Koločava (2008), režie: Sergej Gubskyj
- Paměť a smíření (2009), režie: Sergej Gubskyj
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kolotschawa na německé Wikipedii a Колочавська сільська громада na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ a b c d Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 23.
- ↑ KUŠTEK, V. Obrázky z Koločavy. Podkarpatská Rus. Roč. 2014, čís. 2, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Brandos, Otakar; Koločava, Zakarpatská Ukrajina. www.karpaty.net [online]. [cit. 2010-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-20.
- ↑ MĚSTO SEMILY. Město Semily [online]. [cit. 2023-10-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Koločava na Wikimedia Commons
- (česky) Koločava – turistické info a fotografický doprovod na webu DuseKarpat.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: RosssW, Licence: CC BY-SA 4.0
Районы Закарпатской области с 17 июля 2020 года
Autor: Kaufi, Licence: CC BY-SA 3.0
Jeden z mnoha památníků v Koločavě
Прапор Колочави
Koločava - busta Ivana Olbrachta
Autor: Kaufi, Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník na počest pracovních migrantů u autobusové zastávky uprostřed Koločavy. Sochař: Petro Štajer, mecenaš: Stanislav Arževitin, 2011
Autor: Kaufi, Licence: CC BY-SA 3.0
Řeckokatolický kostel sv. Ducha v Koločavě
Autor: Elke Wetzig (User:elya), Licence: CC BY-SA 3.0
Church of the Holy Spirit, Kolochava Mizhhiria Raion, Zakarpattia Oblast, Ukraine
Герб с. Колочава